No Name 4.část

14. května 2012 v 19:39 | Minako Uchiha |  Jednorázovky

další dílek No Name :) tak snad jste na tuto povídku nezapoměli. Omluva,že to je tak krátký :D další číst Kamielina života. Co myslíte,jak to s ní bude dál?



NO NAME



Došli jsme do stájí a já se začala rozhlížet. Akumi mě dovedla k jednomu boxu,kde byl krásný hnědák.
"Krásný kůň..." řekla jsem a pohladila koně po čumáku.
"Jsem rád,že se ti Kori líbí" uslyšela jsem Mauriho hlas. Otočila jsem se za hlasem a usmála se.
"Opravdu je nádherný. Ten váš?" koukala jsem na Mauriho.
"Jak si to uhodla?"
"Po jeho jmenovkou je v závorce M,tak jsem si typla vaše jméno"
"Jsi bystrá" došel až ke mě. Akumi už odešla. Lehce jsem se usmívala. Mauri se opřel o stěnu boxu a Kori mu okamžitě zafuňěl do vlasů.
"Ale Kori...chovej se slusně,když je tu s námi slečna" napomenul Koriho a pohladil ho po hlavě. Kori jako by pokýval hlavou,pak začal fuňět do vlasů mě. Rozesmála jsem se.
"Kori...." zasmál se Mauri a otevřel box a vešel ke koni. Poplácal ho po šíji. Opřela jsem o jednu ze 4 stěn boxu. Mauri se na mě podíval.
"Najdeš druhého koně,který je můj?" usmál se na mě
"Ani hledat nemusím.."
"Jakpakto?"
"Démon je tvůj druhý kůň" ukázala jsem na černého koně,hned naproti. Mauri jen přikývl.
"Chceš Koriho nebo Démona?"
"Démona jestli bych mohla. Jaký je povahově?"
"Je klidný a snadno se ovládá,ale záleží jak se k němu člověk chová. Třeba Akiho nemůže vystát a je schopnej ho kousnout"
"Ani se nedivim" zamulala jsem si tiše. Mauri mě zkoumavě sledoval,pak poprosil nějakého ošetřovatele,aby donesl postroj na Koriho a Démona. Přešla jsem k Démonovu boxu a vešla jsem dovnitř,kůň zafrkal a ostražitě mě sledoval.
"Klid hochu...nic ti neudělám" dala jsem ruce před sebe,pak jsem vytáhla půlku jablka. Démon zařehtal a zvědavě ke mě natáhl hlavu. Usmála jsem se a pohladila ho. Vraník slupl jablko a začal mi očuchávat kapsy mikiny,jestli náhodou nemám další pochoutku.
"Už nemám..." zasmála jsem se,když mi strkal nos do kapes. Poplácala jsem koně po šíji.
"Tak ho osedláme a vyrazíme...." řekl Mauri,který už měl Koriho osedlaného.
"Dobře.." usmála jsem se. Po včerejšku jsem se upřímně usmála. ALe nevím zda to bylo díky Maurimu,který se usmíval nebo kvůli Démonovi,který mi ožužlával rukáv mikiny.
"Opravdu už nemám jablko Démone.." pohladila jsem ho po hlavě. Maari k nám došel a osedlal Démona.

Po 20 minutách jsem vyjížděli z brány. Nikam jsme nespěchali. Bylo teprve odpoledne a do večera času dost. Démon i Kori vypadali nadšeně,že jsou venku. Jeli bok po boku a já jsem si povídala s Maurim. Bavili jsme se o všem možném. Nakonec došlo téma rodina.
"Kami....jaká byla tvoje máma? Když jsem byly u vás,tak jsem tam viděl její fotky..." zeptal se mě
"Moje máma byla ta nejlepší máma na světě. Měli jsme mezi sebou dost dobrý vztah matky a dcery,jenže pak se stala ta autonehoda. Vracela se z práce. Mamka byla advokátka. Projížděla přes křižovatku,když to do jejího auta napálilo auto nějakýho opilý blbce co řídil..." povzdechla jsem si.
"To je mi líto..." slyšela jsem Mauriho. Podívala jsem se na njě a lehce se usmála.
"Každý člověk příde o něco cenného ve svém životě..." řekla jsem a pobídla Démona do cvalu. Vraník se rozeběhl a vypadal,že si běh užívá. Spokojeně se hnal po rozlehlé louce.
Mauri s Korim se pak rozeběhli za námi. Po chvílí nás dohnali. Koně to brali jako závod,tak se předháněli.
Mauri začal Koriho zpomalovat. Nechala jsem Démona ještě nějakou chvíli běžet,a potom jsem mu začala přitahovat otěže,aby též zpomalil. Byla jsem asi 20 metrů před Maurim. Démon nakonec zastavil úplně a zafrkal.
"Hodný hoch..." poplácala jsem ho po krku a čekala dokud ke mě Mauri s Korim nedojeli.
"JAk vidím,tak ti ježdění na koni jde..." usmál se
"Jo jde. Zapoměla jsem to,ale jakmile jsem sedla do sedla,jako by to bylo včera co jsem jela na koni naposledy"
"No vidíš...POmalu se budeme vracet ke stájím..." řekl a otočil Kori tím směrem odkud jsem přijeli. Přikývla jsem a též jsem otočila Démona a pobídla ho. Rozešel se za Korim.
Po chvíli jsem je popohnali do cvalu a hnali se loukou. Démon předběhl Koriho a vesele se hnal dál.
"KAMI....!!!" zaslechla jsem Mauriho hlas. Natočila jsem jeho směrem hlavu,ael to jsem neměla dělat. Démon se vylekal nějakého psa co se tam objevil a začal štěkat, a postavil se na zadní. Nečekala jsem to a vykřikla,pak jsem jen cítila tvrdý náraz a tupou bolest v hlavě. Všude byla tma. Slyšela jsem něčí hlasy,které ke mě doléhaly z velikánské dálky,pak vše utichlo........................všude bylo ticho,tíživé ticho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lost Bloody Rose Lost Bloody Rose | E-mail | Web | 14. května 2012 v 21:18 | Reagovat

wow... to je boží :) MOC jsem se na tenhle dílek těšila :)) prosím rychle další :))

2 susu-san susu-san | Web | 15. května 2012 v 16:23 | Reagovat

super moc pěkny :)

3 Harriett a Enereth Harriett a Enereth | Web | 17. května 2012 v 18:05 | Reagovat

máte moc pěkný povídky :)) doufáme, že bude další dílek :)) a máte u nás diplomek :))

4 hanako-and-minako-world hanako-and-minako-world | Web | 17. května 2012 v 18:19 | Reagovat

[3]: Děkujeme :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama