Březen 2012

Zrada 6/?

30. března 2012 v 23:30 | Minako Uchiha |  Jednorázovky





Zrada 6/??


"Nechoďte ke mě" zavrčela Minako a dál nechala stékat slzy po tvářích.
"Minako,ona ti chce pomoct" řekl opatrně Sasuke
"Ale já nechci" štěkla po něm Minako,zavřela oči a veškerou svou chakru přesunula do rukou a nakonec do Kabuta. Ten sebou cuknul a zranění se mu zacelilo. Min otevřela oči a usmála se,pak padla bezvládně k zemi. Hanako jí zachytila,než dopadla na zem.
"Minako?....Minako?" Hanako s ní lehce zatřásla,ale ona nereagovala. Opartně jí položila na zem a zběžně jí prohlédla. Hanako nakonec zjistila,že Minako v komátu. Kabuto se pomalu posadil a rozhlédl se,pohled mu padl na Hanako a Minako,která byla v bezvědomí.
"Co...co se stalo?" zeptal se Kabuto a přiložil si ruce,tam kam schytal plný zásah rasenganem.
"Minako je v komátu. Veškerou svou i démonní chakru použila na léčení" řekla Hanako a přešla ke Kabutovi,aby zjistila jak na tom je. Ani nebyla překvapena,když zjistila,že zranění bylo vyléčeno a nebude mít zádné následky. Kabuto se pomalu postavil a rozhlédl se. Přejel všechny pohledem,pohled se mu zastavil na Kakashim,kterého dávala ho hromady Tsunade se Sakurou a Inou.
"Hanako mohla by jsi Minako přetočit na břicho? Potřebuju se podívat na ten obratel." řekl Kabuto a přidřepl si k Minačinu tělu. Hanako přikývla a opatrně otočila Minako na břicho. Kabuto si posunul brýle a zadíval se na hlubokou ránu,na zádech,která o kousek minula kovový obratel. Kabuto si ránu pozorně prohlédl a pak se zadíval na Uzumakiho,kterého podpíral Yondaime. Podíva lse i po Kakashim a ostatních.
"To co jste viděli........NIKDO TO NESMÍ NIKDY,NIKDE ŘÍCT! Je to jasné?" řekl důrazně Kabuto. Počkal si na kývnutí a pak se sklonil k Minako. Kolem rukou se mu objevila chakra. TSunade se chtěla zapojit do léčení,ale Yondaime jí to nedovolil.
"NE!" řekl důrazně.
"Proč ne? Je to ninja jako kdokoliv odtud" namítla Tsunade. Hanako se na Yondaimeho podívala,stejně tak i Kabuto.
"Odneste jí do nemocnice. Bude na speciálním pokoji. Nikdo z konožských ninjů k ní nebude chodit! Jen lékaři a personál z laboratoře. Chci zjistit víc o tom démonovi co má v sobě. Jestli někdo poruší toto nařízení bude zbaven hodnosti ninji. Ohledně Hanako a Kabuta platí to stejné. Nikdo se s nimi nebude stýkat!" řekl Yondaime. Hanako i Kabuto se na sebe podívali. Sasuke něco neučitě zamumlal.

Kabuto vzal Minako do náruče a šel směrem k východu ze stadionu. Hanako se podívala na Sasukeho,pak probodla pohled Yondaimeho. Hanako se zvedla a chtěla jít za Kabutem,ale bolest,ze zranění jí to nedovala. VYřešil to Sasuke,který jí vzal do náruče a šel za Kabutem.
"Uchiho Sasuke,jestli odejdeš ze stadionu,jsi zbaven hodnosti ninji!" řekl Yondaime. Sasuke ho Ignoroval a došel ke Kabutovi,který stál u východu stadionu. KAbuto se na Hanako usmál a pka zmizel,stejně jako Sasuke.
Objevil se v obýváku domu,kde bydleli. Sasuke se objevil o chvíli později,položil Hanako na sedačku.
"Děkuju" řekla Hanako
"Není za co" řekl Sasuke a posadil se do křesla naproti sedačce.
Kabuto odnesl Minako k němu do pokoje a zůstal tam s ní. Hladil jí po vlasech,pak se zvednul a šel připravit její pokoj. Kabuto v jejím pokoji,přivolal několik lékářských přístrojů. Pak zase došel do svého pokoje,vzal jí do náruče a přenesl jí k ní do pokoje. Položil jí na postel a do žil jí zavedl kapačku. Ještě zapnul několik přístrojí,aby mohla Minako dýchat. Skontroloval ještě přístroj,který zaznamenával činnost srdce. Sednul si na židli a sledoval jí. Minako byla velmi bledá,na dotek byla chladná,jako by nebyla mezi živými. Takhle tam seděl až do večera.

Sasuke si povídal s Hanako a dobře se bavili. Kolem půlnoci se Sasuke zvednul se slovy,že půjde domů.
"Co kdyby si tu zůstal s námi?" napadlo Hanako.
"Když tu tobě a Kabutovi nebudu překážet,tak bych tu zůstal" usmál se Sasuke. Hanako lehce zčervenala. KAbuto se objevil na schodech.
"Nebudeš tu překážet. Bez Minako tu stejně bude klid a ticho. Alespoň tu bude někdo,kdo dokáže uvolnit tuhle napjatou atmosféru" řekl Kabuto. Hanako se na něj podívala.
"Jak je na tom?"
"Po pravdě špatně. Musel jsem jí napojit na přístroje,aby vůbec měla možnost přežít"
"Jaká je šance,že se probere?"
"Malá. Jelikož ještě,přenesla na sebe naše zranění a pak použila svou i démoní chakru"
"Aha"
Sasuke je sledoval. Hanako se ještě chvíli o něčem s Kabutem bavila. Pak se zvedla.
"Připravím ti pokoj Sasuke" řekla a zmizela do patra. Kabuto šel do kuchyně,kde si udělal si kafe. Sasuke došel za ním. Kabuto si sednul ke stolu. Sasuke si sednul naproti němu. Kabuto zvednul k němu pohled.
"Co je?"
"Proč se o tu holku tak staráš? Podle toho co jsem viděl,tak ona nemá city. Připomíná mi svým chováním Uchihu."
"Ona je Uchiha. Jmenuje se Minako Umike-Uchiha."
"Cože?"
"Slyšel si! Miako je tvoje příbuzná. A když ti to řeknu přesně,tak podle papírů je tvoje sestra,přesněji dvojče" řekl Kabuto a sledoval Sasukeho,který na něj zíral.
"Ta....ta...ta ho-holka co málem zabila Kakashiho je moje s-sestra??" vyjevil se Sasuke. Kabuto přikývnul.
"Proč má teda příjmení Umike??"
"Musela jsi změnit jméno,aby jí nenašel Itachi a nezabil jí" odpověděla Hanako,která se tam objevila. Sasuke se na ní podíval. Hanako ho pozorovala.
"Takže já mám sestru,přesněji dvojče a dozvídám se to až v 19 letech?"
"Ano" řekla Hanako s Kabutem. Sasuke je sledoval. Hanako si sedla na židli
"Sasuke Minako ti potom řekne víc,sž se probere..jestli se probere" řekla Hanako.
"Já vás tu nechám a jdu jí zkontrolovat" řekl Kabuto a odešel.
Došel k Minako a sedl si k ní. Sledoval její velmi bledou tvář,rudé vlasy byly rozsypané po polštáři. Kabuto se smutně pousmál a pohladil Minako po tváři.

Hanako seděla v kuchyni se Sasukem a povídali si. Asi po dvou hodinách se zvednuli s tím,že si,už opravdu půjdou lehnout.
"Děkuju Hanako,že tu můžu být. Asi po mě půjdou ANBU za neuposlechnutí rozkazu"
"Není za co" usmála se na něj Hanako. Došla k němu a políbila ho na tvář. Sasuke lehce zrůžověli tváře,ihned se probral a chytl Hanako za ramena. Otočil jí k sobě čelem a políbil jí na rty. Jemně a opatrně jí líbal. Hanako překvapeně vydechla a po chvilce mu polibek oplatila. Odtáhli se od sebe. Oběma na tváři hrál světlounce růžový ruměnec.
"Ech...tak do-dobrou noc. A-a ještě jednou dě-děkuju za to,že to můžu zůstat" vykoktal Sasuke a odebral se do pokoje,který mu Hanako připravila. Hanako se za ním dívala a pak se přenesla k sobě do pokoje.

----o 3 měsíce později----

Hanako a Kabuto chodili na mise s týmem 7,ale Sasuke musel zůstávat ve vesnici. Hokage mu dal zákaz jakých koliv misí. Zrovna seděl v obýváku,když z horního patra slyšel šramot. Sasuke odložil knížku a vyšel po schodech do patra,kde byly pokoje. Hluk vycházel z pokoje,kde byla Minako. Sasuke došel ke dveřím a pootevřel je. Postel,kde měla ležet Minako byla prázdná. Sasuke vešel dovnitř a rozhlédl se,ale nikde rudovlasou dívku neviděl. Sasuke nechápal,kam se mohla podít,když byla 3 měsíce mimo a podle všeho,by měla být hodně slabá. Všimnul si pootevřených dveří do koupelny. Došel k nim a strčil do nich. Spatřil velmi bledou a hubenou Minako. Došel k ní.
"Minako? Proč jsi nezůstala ležet?" položil jí ruku na rameno.
"Nelíbí se mi,že jsem bezmocná. Ty přístroje mi to jen zdůrazňují" neměla sílu sebou cuknout. Sasuke jí zvednul do náruče a odnesl jí do pokoje a položil na postel. Minako se na něj podívala.
"Chceš vědět,zda jsem opravdu tvoje sestra..že?"
"No chtěl bych to vysvětlit"
"Dobře.Ano jsem tvoje sestra. Přežila jsem vyvraždění Uchiha klanu. Musela jsem si změnit jméno,aby mě nenašel Itachi. Ve třech letech jsem dostala prokletou pečeť a zůstala jsem ve Zvučný." naklonila hlavu an stranu a ukázala na pečeť. Sasuke na ní koukal. Minako si lehla na bok a přetáhla přes sebe deku.
"Kabuto s Hanako by se měli brzo vrátit"
"Jo díky" zavřela oči a pak usnula. Sasuke se lehce usmíval,byl rád,že má někoho z původní rodiny. Nechal jí spát a odešel zase do obýváku. Jen co si sednul,tak se otevřely dveře a dovnitř vešela Hanako i s Kabutem. Sasuke se tedy zase zvedl a došel k nim.
"Ahoj" pousmál se.
"Ahoj Sasuke " objala ho Hanako a líbla ho na tvář. Za ty tři měsíce se dali dohromady.
"Ahoj. Nějaká změna?" zajímal se Kabuto.
"Ano. Probrala se a vytrhla si z žil kapčky a odpojila se od přístrojů" řekl Sasuke a objal Hanako kolem pasu.


Ztrácíš se z našich vzpomínek 2.část

28. března 2012 v 15:11 | Minako Uchiha |  Jednorázovky

Ztrácíš se z našich vzpomínek


Minačin pohled

Musela jsem zařídit,aby si Naruto a ostatní mysleli,že jsem mrtvá. Ty 3 roky jsme strávila trénováním a různými misemi,pro Orochimara. Za ty 3 roky se mi povedlo dostat Kabuta několikrát dostat do takového stavu,že byl měsíc mimo. Orochimaru byl se mnou spokojený. Démona,kterého mám v sobě jsem se naučila perfektně ovládat. Jak čas plynul dál,tak jsem se stávala hrozbou pro Orochimara. Stávala jsem se silnější a silnější. V celém jeho sídle byly maximálně dva lidi,kteří by mě dokázali zneškodnit. Jedním z nich byl Juugo a druhým byl Kabuto,který věděl jak mě dostat do kolen,abych byla bez možnosti bránit se. Změnila jsem svůj vzhled. Nikdo by mě nepoznal. Nikdo mě už mím pravým jmenem neoslovoval,všichni mi říkali Akumi. Vlasy jsem si nechala zkrátit a obarvit na černo. Nosila jsem je v culíku. Začala jsem nosit něco jako brnění,které mi chránilo hrudník a celkově sedělo k mojí vlčí povaze a stylu boje,který se vážně podobal stylu boje zvířete. Zdivočela jsem. Nikdo mi tu neklad meze. Nechávali mi volnost.



---- o 2 roky později----

Stála jsem u zdi ve společenské místnosti a poslouchala rozkazy. Chystal se útok na Konohu a já se rozhrodla se vrátit. Už jsme měla všechny potřebné informace a výcvik na ovládání démona jsem taky měla za sebou.
"Takže zítra se vyrazí na Konohu a srovnáme jí se zemí. Už dlouho mi kazí plány!" zasyčel Orochimaru.
"Hai.." ozvalo se několika hlasně a i já jsem odpověděla.
"Kabuto,Akumi,Juugo jelikož jste z podřízených nejsilnější tak půjdete do boje jak první. Doufám,že mě nezklamete" zasyčel a podíval se přímo na mě. Přivřela jsem oči a zavrčela. Nemohl tušit,že chci vrátit do Konohy. Předstírala jsem věrnost,tak dobře,že mě několikrát poslal na misi do Konohy.
"Co čumíte?"
"Nebuď drzá Akumi! Nemuselo by se ti to vyplatit.." zasyčel slyzce Orochimaru.
"Nemelte nesmysly a radši mi řekněte,koho můžu pozabíjet.." odsekla jsem a byl po mě hozen svitek,který jsem chytla a začala si pročítat jména lidí,který jsem měla zabít. Nepatrně jsem se zarazila,když jsem tam viděla Sasuke Uchiha,Hanako Uchiha-Hyuuga,Naruto Uzumaki, Itachi Uchiha,Kitsune Uzumaki a další jména,která mi byla dost známá. Smotala jsme svitek a uklidila ho do pouzdra na kunaie.
"Jsi spokojená Akumi?" zajímal se Orochimaru a Kabuto si posunul brýle.
"Jo. V kolik se vyrazí?"
"Vyrazí se už dneska. Noc,pak přečkáme v jednom úkrytu u Kohohy,pak brzy ráno zaútočíme!" oznámil Orochimaru.
"Fajn.... Půjdu se vyspat,jelikož jsem se vrátila z mise. Jestli mě někdo vzbudí,tak mu vlastnoručně rozbiju hubu!!" zavrčela jsem a odešla z místnosti.
"Kabuto jdi za ní. Jen pro jistotu jestli něco neplánuje..." zaslechla jsem Orochimara a o chvíli později vyšel ze společenské místnosti i Kabuto.
Inorovala jsem ho a šla jsem do pokoje. Třískla jsem Kabutovi dveřma před nosem. Pak jsem se spokojeně natáhla na postel a zavřela oči. Kabuto po chvíli vešel dovnitř.
"Co chceš Kabuto?" zeptala jsem se otráveně
"Mám tě hlídat! A co chci..." došel ke mě a naklonil se. Otevřela jsem oči a spatřila jsem jeho obličej.
"Táhni! Jdi si za někym jinym!" zavrčela jsem
"Vždyť ani nevíš co chci.."
"Hm....vypadni! Jednou na mě sáhneš a máš přeraženou ruku!" sedla jsem si. Kabuto mi zajel rukou do vlasů a trhl dozadum,takže jsem byla nucena hlavu zaklonit. Přivřela jsem oči a tiše zavrčela.
"Ty mi nedokážeš ublížit. Možná mě pošleš k zemi,ale nedokážeš vážně ublížit někomu,s kým trávíš 5 let v podzemí." pohladil mě po tváři. Cukla jsem sebou. Nebylo to poprvé co to na mě zkoušel.
"Máš pravdu.....asi nejsem schopná ti ublížit...." řekla jsem. Medic se jen ušklíbl a pustil mě. Stoupla jsem si,takže jsem stála těsně u něj.
"Opravdu ti nejsem schopná ublížit..." zašeptala jsem mu do ucha. On lehce přivřel oči. Ušklíbla jsem se a kolenem jsem ho silně nabrala do rozkroku. Kabuto zaúpěl a sesunul se k zemi.
"Ale tohle není ten případ. Tebe bych nejradši zabila!"
"Ty děvko.." zaúpěl Kabuto
"Já nejsem děvka! Ty tu děláš Orochimarovi děvku!!!" odešla jsem z pokoje a práskal dveřma.


Druhý den brzo ráno jsem stála na kopci a sledovala Konohu. Za mnou byli ostatní členové téhle mise. Sledovala jsem měsíc,který pomalu mizel a nahrazovalo ho slunce. Obalila se kolem mě chakra a já se změnila na dvoumetrového vlka a temně černou srstí a pronikavě žlutýma očima. Zaklonila jsem hlavu a táhle zavyla. Měla jsem využít vlky v okolí,abych odlákali pozornost stráží a mohl Orochimaru bez ohlášení zaútočit. Seběhla jsem z kopce a schovala se mezi skupinku 15-ti vlků,kteří mířili k bráně. Těsně u hlavní brány jsem vyslala z tlamy kouli ztlačené chakry a tím bránu zničila. Vlci vběhli do Konohy a začali dělat zmatek a hlasitě štěkat. Několik ninjů,mezi nima byl i Naruto,Sasuke i Itachi začalo s obranou.
Já jsme se hnala hlavní ulicí ke Kage sídlu. Věděla jsem,že pokud se dostanu k Tsunda a budu na ní útočit,tak přitáhnu pozornost a tak získám čas pro Orochimara. Už mě zahlídli další ninjové. VYskočila jsem a hnala se po střechách.
"Bacha na toho vlka!!! Míří k Hokage-sama!!!" slyšela jsem hlasy a poznala jsem Kakashiho. Skočila jsem na střechu Kage budovy,pak jsem pootevřenými dveřmi vklouzla do budovy. Dveře od Tsunadiny kanceláře jsem zničila menčí tlakovou vlnou. Vběhla jsem dovnitř a dostala se až za Tsunade. Změnila jsem se zpátky na člověka a zezadu jsem jí na krk přiložila katanu.
"Jeden pohyb a je po tobě!" zavrčela jsem.
Do kanclu se přiřítil Kakashi,Gai,Iruka,Yamato a Jiraya. Do Jirayi pak vrazil Naruto,Itachi,Sasuke. Pak se tam objevila Kitsune,Hanako,Hinata,Ino a Sai,pak i Kiba s Akamarem a ostatní.
"Jakýkoliv náznak útoku a vaše Hokage to schytá!" upřeně jsem sledovala. Ozvala se velká rána,jak es Orochimaur pustil do útoku.
"OROCHIMARU ÚTOČÍ NA KONOHU!!!!" ozývalo se z venku. Ušklíbla jsem se.
"Ty patříš k Orochimarovi.." konstatoval Kakashi.
"Jako vždy chytrej se ozval.." vytáhla jsem Tsunade z křesla a šla k oknu co bylo za mími zády. Rozbila jsem ho. Lehce jsem zaryla čepel katany do Tsunadina krku a pak jsem vyskočila z okna. Za letu jsem se změnila na vlka a dopadla na tlapy,pak jsem se hnala ulicí.
"ZA NÍ!!!" zakřičel Naruto a už skákal z rozbitého okna na střechu. Za ním byl hned Sasuke a Kakashi. Doběhla jsem až na louku za Konohou a změnila se zpátky. O chvíli později se na louce objevil Naruto,Kakashi,Itachi a Sasuke.

Všeobecný pohled

Zastavili se na louce a přeměřovali se pohledy.
Na jedné straně stála dívka,oděná v červeno-ocelovém brnění. Vlasy měla černé a oči pronikavě žluté s vlčí zorničkou. Naproti ní stála skupinka ninjů tvořená Kakashim,Itachim,Narutem a Sasukem. Všechny je znala,znala styl bojování,lae oni neznali jí. Znali,ale nepoznali jí.
"Copak po mě chcete?" zajímala se Akumi a pohodlně se opřela o kmen stromu za sebou.
"Patříš k Orochimarovi....škoda hezký tváře a ninja talentu" řekl Itachi.
"Kdyby jste věděli..."
"Takže,typuju,že jsi Orochimarův zdařilý pokus. V čem je tvoje výhoda? Kromě měnění na vlka" zajímal se Kakashi. Sledovala je všechni.
"Tak dobře...Támhle ten blonďák má v sobě Kyuubiho,já mám něco co ho trumfne. Vy tři máte oči z prokletého klanu. Já je mám taky! Takže bych řekla,že boj bude dost vyrovnaný"
"Orochimaru tě dobře informoval" uznal Sasuke s Narutem
"Orochimaru-sama si přišel pro Kyuubiho a pro tebe Sasuke Uchiho! Nové tělo se mu bude hodit" ušklíbla se Akumi. Sasukemu ztuhly rysy ve tváři.
"Když mě porazíš,tak půjdu k Orochimarovi dobrovolně..." ozval se Naruto. Itachi,Kakashi i Sasuke se na Naruta podívali. Akumi se uchechtla.
"Jsi si jistý,že chceš proti mě bojovat? KLidně proti mě můžeš bojovat ty Uzumaki Naruto i Uchiho Sasuke. Mě to vadit nebude,ale vám srazí ego holka..."
"Ty jedna mrcho mrňavá! Jsi nějaká moc drzá..." zasyčel Sasuke
"Nediv se Sasuke chytla Orochimarský syndrom drzosti!" zachechtal se Naruto. Akumi chytla tik do oka a naštvaně došla k Narutovi a chytla ho za triko. Byla o něco vyšší.
"Co si to řekl baka?" zavrčela mu do obličeje "Nedokážeš ochránit své přátelé! Ani hokagem se sentaneš! Ty na to nemáš!" řekla mu upřímně. Narutovi ztuhly rysy ve tváři.

"Naruto....Naruto!"
"Co chceš Kyuubi?"
"Ukážeme jí naší sílu?"
"Já bych tu holku nepodceňoval. Je to přece pokus od Orochimara!"
"Sand se jí nebojíš. Prozkoumej její chakru a pak na ní nečekaně zaútoč,ale musíš mě nechat,abych mohl kontrolovat tvoje tělo"
"A zase mě budeš chtít zničit?"
"Proto říkám,že budu ovládat tvoje tělo. Myšlení budeš mít po kotrolou ty!"
"Hai,hai"

Akumi zblízka sledovala Uzumakiho tvář a ušklíbla se. Naruto zatnul jednu tuku v pěst,pak zavřel oči a začal zkoumat Akuminu chakru,jak mu poradil Kyuubi. Byl docela dost překvapen,když rozpoznal nějakou temnou chakru. Otevřel oči,které byly rudé a probodl Akumi pohledem. Ta se jen ušklíbla.
"A začíná zábava.." zachechtala se jako psychopat a odskočila od Naruta. V ruce se jí objevila katana. Kolem Naruta se obalila rudá chakra. Akumi stála a v ruce protočila katanou.
"Tak pojď lištičko....." usmívala se
Itachi,Kakashi i Sasuke na ní koukali jak na blázna. Ona ještě podporovala Naruta,aby se změnil.
"Hele Uzumaki....nevíš náhodou komu tohle patří?" řekla a hodila po Uzumakim katanu. Naruto jí chytl a podíval se na ní. Překvapeně vydechl,když rozpoznal Minačinu katanu.
"Minako..." řekl "Co si Minako udělala??!"
"Celkem nic,hodila jsem s ní pokec a pa kjí přizabila. Nehodila se na pokusy" ušklíbla se,ale pravda to nebyla.
"Ty...ty....ty mrcho!!!!" zaječel na ní a v minutě místa Naruta stál Kyuubi v plné velikosti a síle. Akumi se zašlebila a zmizela do koruny stromů. Kyuubi máchl tlapou a strom zničil. Akumi vyskočila a zůstal stát ve vzduchu. Máchl po ní několika ocasy. Ona ovšem jen o něco uskočila a vyčkávala. Kyuubi začal útočit v kratších intervalech. Akumi zatím jen uhýbala,ale jeden útok nevychytala a její drobné tělo bylo přiraženo ke kameni. Itachi a Sasuke došli pomalu ke Kyuubimu a Akumi,která se snažila uvolnit. Kyuubi jí pevně držel přitisklou ke kameni.
"Vyklop nám,proč chce Orochimaru zničit Konohu!"
"Orochimaru-sama zničí Konohu jen pro svoje dobré učely! Jste naobtíž! Kazíte mému pánovi plány!" zavrčela a po obličeji se jí rozlezly značky z pečetě. Sasuke jí sledoval.
"Itachi...Naruto..jděte od ní!" řekl Sasuke a odtáhl Itachiho dál. Kyuubi zavrčel a pustil jí. O několik kroků odstoupil. Akumi dopadla na zem a její tělo se začalo formovat do jiného tvaru. Obalila jí temně fialová chakra. Ozval se řev,zvířecí řev. PAk nastalo ticho a,když chakra zmizela,tak tam stál mohutný 12-tiocasí vlk. Itachi a Sasuke na toho démona koukali s otevřenou pusou. Kyuubi začal vrčet a hned se vrhl do útoku. Vlk táhle zavyl a pak uskočil stranou. Liška se po něm ohnala a své tesáky zaryla vlkovi do hřbetu. Vlk táhle zavyl a zakousl se Kyuubimmu zvrchu do krku. Oba temně vrčeli a nechávalli své tesáky zaryté v krku toho druhého. Rvali se jak psi a mířili k hlavní bráně.


Zlomené srdce 1/??

25. března 2012 v 20:52 | Minako Uchiha |  Jednorázovky

ZLOMENÉ SRDCE





Přivřela oči a pozorovala ho. Chvíli si ho tak prohlížela,najednou se jí rozšířili rozničky pochopením.
"Ty mě nemáš rád!!!" vyskočila z postele a ukázala na něj prstem.
,,Mám" nechápavě jí pozoroval.
"Nemáš" sledovala ho.
Naruto se zvednul z postele a došel k ní.
,,Mám tě rád Min" usmál se a pohladil jí po tváři.
"Nemáš" zahuhlala. Koukala na něj a leskly se jí oči.
,,Jak ti můžu dokázet, že tě mám rád?" smutně jí pozoroval.
"Já to prostě cítím,že mě nemáš rád" sklopila hlavu "Prosím nedělej ze mě blbce"
,,Minako mám tě rád. To s ní přejde. Musí..." podíval se na zeď.
"Nemáš! Možná se v lásce nevyznám až tak dobře,ael ten pocit je takový,že se cítím být někde navíc! Řekni mi to na rovinu! A co když to nepřejde? Co potom budeš dělat??? Naruto já nejsem blbá...já poznám,že jsem někde navíc!! "
,,Nejsi tu navíc Min... přejde to. Nechci s ní být, tak to přejít musí. A kdyby ne, vymažu si paměť." sklopil pohled
"Co si pomůžeš,když si vymažeš paměť? Něco se stane a ty si vzpomeneš! Já se prostě cítím,že tu jsem navíc,že tu jsem něco jako náhrada!! Já tě mi-mi-mi-mi...." pořád jí to nešlo vyslovit "...Já tě MILUJU! Ale mám pocit,že to není oboustranné! Jestli mám pravdu tak ze mě nedělej debila a řekni to na rovinu! Možná opravdu nemám zkušenosti s láskou,ale tohohle pocitu se jen tak nezbavím!!!!" při mluvení se sklonila,tak aby viděla Narutovi do očí. "Opravdu tě PROSÍM nedělej ze mě IDIOTA!" Minačiny oči se leskly potlačovanými slzami.
,,Minako, já z tebe nechci dělat debila, chci být s tebou...." podíval sejí přímo do očí a natáhl k ní ruku.
Chtěl jí pohladit po tváři. Odstrčila jeho ruku a dívala se na něj. Z očí jí už tekly slzy.
"Nech mě být Naruto. Jdi si za ní a mě nech být!" otočila se a vyběhla z pokoje a pak i z domu.
"MINAKO....POČKEJ!!" zakřičel a rozeběhl se za ní. Minako vyběhla z nemocnice a Naruto chvíli po ní taky. Rudovláska běžela ulicí,nereagovala na blonďákova volání,který běžel za ní.
"Minako prosím zastav se! Promluvíme si!" zavolal na ní. Minako ho ignorovala a mířila do Uchiha čtvrti. Vběhla do jejich domu. Tam si vzala pouze mikinu a zase vyběhla ven. Naruto jí zrovna spatřil,když vyběhla z domu a v ruce měla mikinu,kterou si za běhu oblékla. Znova se za ní rozeběhl. Minako probíhala mezi obyvateli Uchiha čtvrti. Najednou vrazila do Sasuke,který šel naproti. Spadla na zem a zvedla k němu svoje uplakaný oči. NAruto se zastavil,asi 4 metry od nich.
"Co se stalo Minako?" zeptal se Sasuke a sklonil se k ní. Minako se otočila k Narutovi a chvíli se na něj koukala. Odvrátila od něj hlavu a složila obličeje do dlaní. Rozvlykala se naplno. Nechala emoce procházet a brečela,tělo se jí třáslo vzlyky. Sasuke se podíval na NAruta,pak zase na Minako. Chytl jí za dlaně a odtáhl jí je od obličeje,aby jí viděl do očí. Minako na něj upřela svoje černé kočičí oči,které byly plné bolesti a utrpení. Slzy jí stékaly po tvářích.
"Minako co se stalo? Kdo ti co udělal?"
"On....on se líbal se Sakurou a ještě jí k sobě tiskl" zase se rozbrečela. Sasuke jí objal a podíval se upřeně na Naruta,který se k nim přiblížil.
"Proč jí ubližuješ? Co ti udělala?" zavrčel na něj a držel Minako,která stále vzlykala,v objetí.
"Sasuke nechte si to vysvětlit. Alespoň ty měj rozum a nech si to vysvětlit..." došel až k nim. Minako jakmile zaregistrovala,že se Naruto přiblížil,tak se rozbrečela ještě víc. Sasuke jí víc objal. U Sasukeho se objevila Hanako.
"Co se tu děje?" zeptala,když spatřila Minako. Sasuke jí řekl to co mu řekla plačičí rudovláska. Hanako probodla Naruta pohledem. Naruto sledoval Minako,která k němu byla zády.
"Sasuke vezmi Minako k nám a TY..." ukázala na Naruta "...se k ní ani nepřiblížíš!"
Sasuke vzal Minako do náruče a rozešel se k domu,kde bydlel s Hanako.
"Hanako,alespoň mě vyslechni.." namítl Naruto a upíral na ní pohled.
"Proč bych měla? Co ti Minako udělala,že jí takhle ubližuješ? Ona tě doopravdy miluje a ty jí to dokazuješ tím,že se před ní líbáš se Sakurou ?!! Jestli jí jak koliv ublížíš,už je ntím,že se k ní přiblížíš,tak tě já a klidně i Sasuke pošleme vlastnoručně pošleme do špitálu!!!"
"Hanako nech mě to vysvětlit! Není to pravda. Bylo to nedorozumění."
"Jasně nedorozumění to ti tak budu věřit! Myslela jsem,že má víc rozomu!" zavrčela Hanako a rozeběhla se za Sasukem,který došel do domu.
Sasuke posadil Minako na sedačku. Rudovláska schovala obličej do dlaní. Hanako si sedla vedle ní a objala jí kolem ramen.
"Min,pověz mi co se stalo.."
"No byla jsem v nemocnici,jak jsem se zotavovala po misi. Naruto tam přišel za mnou,ale já jsem byla v koupelně. Když jsem pak vyšla,tak se tam na posteli líbal se Sakurou a tiskl jí k sobě. Když si mě všimli,tka se Sakura odtáhl a vypadla z pokoje. Naruto mi řekl ať se posadím. Udělala jsem to a pak mi začal tvrdit,že to jsem viděla není pravda. Jenže se tam pak objevila Sakura v Narutově triku,které on neměl." řekla Minako a bylo poznat,že potlačuje vzlyky. Hanako jí pohladila po vlasech.
"Bude to dobré Minako. Naruto se k tobě nepřiblíží. Zůstaneš u nás a bude vše v pořádku." řekl Sasuke.
"Děkuju bráško,děkuju Hanako" řekla rudovláska a podívala se na ně. Hanako se na ní povzbudivě usmála a Sasuke jen kývl.
"Nahoře v patře budeš mít pokoj,který ti bude kdykoliv k dispozici." řekl Sasuke
Minako si začala rukávem stírat slzy a opřela se.
"Proč mi to dělá? Co jsem mu udělala?" ptala se rudovláska
"Min ty jsi mu nic neudělala. On je jen blbej a neví o jakou skvělou holku přichází" dřepl si před ní Sasuke. Dívala se na něj a pak lehce přikývla.
"B-bude vadit,když půjdu do pokoje? Chci být sama.." podívala se po Hanako a Sasukem.
"Nebude,jen kdybys něco potřebovala tak řekmi" řekla Hanako. Minako přikývla a zvedla se. Odešla do patra,kde měla mít pokoj. Vešla do pokoje a zavřela dveře,pak se posadila na postel a koukala z okna.

Ztrácíš se z našich vzpomínek 1.část

23. března 2012 v 14:31 | Minako Uchiha |  Jednorázovky

Ztráčíš se z našich vzpomínek


Narutův pohled

Sledoval jsem Minako,jak drží katanu pod krkem své nejlepší kamarádky Hanako. Já a ani nikdo jiný nechápal co se jí stalo. Stála před námi a držela v šachu všechny,kteří na ní chtěli zaůtočit. Viděl jsem Sasukeho a Itachiho,jak se jim v očích objevil sharingan a sledovali svou sestru,které také žhnul sharingan v očích. Trojice sourozenců Uchihovic se měřili sharinganem. Sanademu se taky objevil sharingan. Neji s Hinatou jí sledovali byakuganem. Byli tu všichni. Všichni chtěli zabránit Minako,aby jakkoliv ublížila Hanako. Sasuke a Sanade byli schopni na Minako okamžitě zaútočit.
"Minako nech toho. Nechceme na tebe útočit" slyšel jsem Tsunadin hlas,jak e snaží Minako přesvědčit.
"NE! Vypadněte! Jestli uvidí někoho jak mě sleduje,tak to Hanako schytá" vrčela Minako a přitlačila na katanu,takže uděla menší škrábanec Hanako na krku,ze kterého vytekla krev. Viděl jsem,jak chtěl Sasuke zaútočit,ale radši se o nic nepokusil. Hanako byla pro Sasuke životní láska. Stejně jako pro mě Minako.
"Min přestaň,prosím" řekl jsem a pozoroval rudovlasou dívku,kterou jsem miloval.
"Sklapni Uzumaki! Nejste nic jinýho než podrazáci! Chcete,abych si myslela,že tu mám rodinu a přátele! Chcete to a když uvěřím,tak mi ho vezmete! Vezmete mi ho,ale on se jen tak nedá" říkala Minako a pomalu couvala,aby prošla hlavní branou. Nechápal jsem o čem to mluví. Podle všeho to nevěděl nikdo. Všichni měli ve tvářích překvapené výrazy. Minako dál couvala k bráně,Hanako měla před sebe jako štít. Musela vědět,že Sasuke a ani Sanade by na Hanako nezaútočili.
"Minako o kom to mluvíš?" ozval se Kakashi a pomalu šel k Minako,společně s Yamatem,Jirayou a Tsunade. Minačin sharingan se protočil a změnil se na mangekyou,ale i tak byl jiný než Sasukeho,Sanadeho nebo Kakashiho. Její oči, které byly podivné,mě zaujaly. Byl v nich sharingan, ale jiný. Oči měly žlutý kraj, pak byly nepřizozeně rozšířezené, černé rozničky a v nich byl rudý sharingan. Nikdy jsem její sharingan neviděl. Nepoužívala ho,ani v boji,ani na misi a ani při trénkách. Bylo poznat,že většina z nás byla překvapena. Nejvíce Sasuke a Itachhi. Ani jeden z nich nečekal,že jejich sestra bude mít takovýhle sharingan.
"Neřeknu o něm nic. Je můj,jenom můj" dál couvala a přejížděla po nás pohledem. Několik ninjů se jí pokusilo napdnout ze zadu,ale beu úspěchu. Kolem Minako bylo něco jako neviditelný štít. Minako došla za hlavní bránu a udeřila Hanako ze zadu do hlavy,takže padla v bezvědomí k zemi. Minako zmizela. Nebyla po ní ani památka. Chtěl jsem se jí vydat hledat,ale Tsunade to zakázala.

Minačin pohled

Udeřila jsem Hanako ze zadu do hlavy a ona padla v bezvědomí k zemi. Hned jsem se vypařila. Dělala jsem to nerada,ale musela jsem. Viděla jsem v Narutových očích,že trpí,když mě viděl odcházet. Věděla jsem,že mě nikdo sledovat nebude. Hnala jsem se lesem. Musela jsem najít toho slizkýho šmejda,kterej mi dal démona. Ano mluvím o Orochimarovi! Nevím,jak,ale povedlo se mu vytvořit dvanáctiocasého démona,který měl podobu velkého vlka. Běžela jsem lesem a hledala buďto někoho ze Zvučné pětky a nebo toho brejlovce Kabuta. Slyšela jsem za sebou někoho,kdo běžel. Vyskočila jsem na strom a ukryla se v koruně. Vytrnovaným postřehem jsme zahlídla několik ANBU,určitě byli z Konohy.
´Kurva říkala jsem Tsunade,ať za mnou nikoho neposílá! Proč mi to dělá težší? Nesnášim jí!´
Seskočila jsem na zem. Dopadla jsem přímo mezi ty ANBU,v ruce jsem držela kovovou tyč,která se dala zničit velmi těžko.
"Minako Uchiho. Vrať se s námi do Konohy a nic se ti nestane!" promluvil na mě ANBU s maskou psa. Hned jsem poznala o koho se jednalo. Byl to Kakashi. V druhém ANBU jsem poznala Hizashiho a ve třetím Yamata. Pevně jsem držela tyč a vpustila jsem do ní chakru.
"Nikdy! Vezmete mi ho a to já nedovolím" ohnala jsem se tyčí a povedlo se mi udeřit Yamata do břicha. Hizashi hned začal útočit a snažil se mi zablokovat tok chakry. Sehla jsem se a podrazila mu nohy. Konec tyče jsem vrazila Yamatovi do tváře a tím jsem mu rozbila masku. Hizashimu jsem přidupla ruku k zemi až se ozvalo křupnutí. Kolem tyče se obalila černá chakra.
"Minako kdo je to ON? O kom to mluvíš?" ozval se Kakashi,který doposud neutočil.
"ON je mojí součástí,nikdy ho nedostanete" zavrčela jsem a praštila Kakashiho a Yamata do břicha,pak jsem zmizela

Objevila jsem se na louce,kde se měl nacházet úkryt toho slizkého parchanta Orochimara. Rozhlídla jsem se a hledala něco co by připomínalo vchod do podzemí.
"Ale,ale,že by to byla moje pokusná krysa?" ozval se za mnou slizký hlas. Otočila jsem se a spatřila Orochimara a Kabuta,který nikde nikdy nesměl chybět.
"Tady jste Orochimaur-sama. Hledala jsem Vás" poklonila jsem se.
"Co tě sem přivádí Uchiho?"
"Chtěla jsem se vrátit a pracovat pod Vámi. Mohla bych Vám být užitečná"
"O tom jestli mi budeš užitečná rozhoduju JÁ! A ne ty" zasyčel
"Hai Orochimaru-sama. Omlouvám se"
"Kabuto! Budeš ji mít na starost,jestli není špeh pro Konohu! Ručíš za ní!" zasyčel ke Kabutovi. Ten kývnul a posunul si brýle.
"Uchiho pojď ke mě!" poručil mi. Došla jsem k němu a zastavila se před ním. Sjížděl mě pohledem a prohlížel si mě.
"Hm...dobře stavěná. Určitě bude i dobrá kunoichi." ušklíbnul se. Mlčela jsem. Orochimaru se otočil a odešel. Kabuto mi naznačil,abych šla za ním a tak jsem šla. Došli jsme dolu do chodby,kde byly pokoje. Orochimaru něco zasyčel ke Kabutovi a odešel do laborky. Kabuto mě chytl za paži a zatáhl mě do pokoje,kde mě strčil na postel.
"Hej co děláš?" okamžitě jsem se posadila.
"Jelikož tě mám nastarost,tak musím zkontrolovat jestli někde nemáš vysílačku s odposloucháváním,takže sundavej oblečení..." řekl jako by se bavil o počasí a posunul si brýle. Přivřela jsem oči.
"Ani mě nehne! Očumovat mě nebudeš! Očumuj si někoho jinýho....Brejlovče!" odsekla jsem.
"Takže po zlém.." povzdechl si medic. Složil několik pečetí a kolem mě se ovinuly chakrové provazy. Po nedovrovolné prohlídce,kdy zjistil,že nejsme špeh, mi hodil kimono a pak odešel.

Narutův pohled

Snažil jsem se Tsunade přemluvit,aby nás pustila hledat Minako.
"Ae Baa-chan...." chtěl jsem něco říct.
"NE! NIKDO NEPŮJDE MINAKO HLEDAT! JE POVAŽOVANÁ ZA HLEDANÉHO NINJU!" zařvala Tsunade na celou Kage budovu. Sklopil jsem hlavu a kousl se do rtu. Hanako,která stála vedle mě se najednou ozvala.
"Naruto má pravdu! Tohle nebyla Minako jakou znám. Někdo jí musel něco udělat,někdo jí musel ovládat!" zastala se Hanko Naruta.
"JEŠTĚ NĚJAKÝ PROTEST A GRANTUJU VÁM,ŽE SI NEŠKRTNETE JAKO NINJA!" praštila do stolu pěstí Tsunade. Všichni jsme radši couvli.

--- o 3 roky později---

ANBU hlídka přinesla Minačino tělo. Nechtěl jsem tomu věřit.
"Né Minako...Ne to nemůže být možný!" zakřičel jsem a chtěl jse mse vrhnout k hlídkám,ale Sasuke a Sanade mě chytli a nedovolili mi tam jít.
"MINAKO....NÉ" mé oči se zaplnily slzami. Padl jsem na kolena a nechal jsem slzy volné stékat po tvářích. Cítil jsem,jak mi Sasuke stiskl rameno. Seděl jsem na zemi u brány a zíral před sebe. Nechtě ljsem tomu uvěřit. Minako nemohla být mrtvá. NE Minako,ta byla dost dobrá kunoichi. Najednou se tam objevila Hanako s Kitsune.
"Naruto,Sasuke,Sanade....máme jít okamžitě k Tsunade! Nevím co se děje." řekla Hanako
"Ale my víme co se děje.......Naruto?" podíval Sasuke na místo,kde jsem ještě před chvíli byl. Rozhlédl se. Proběhl jsem ulicí a mířil ke Kage budově. Vrazil jsem dovnitř a po chvíli vrazil do Tsunadiny kanceláře. Tsunade k mě zvedla pohled.
"Prosím,že to není pravda..." optaljsem se zoufale
"Je mi to líto Naruto,ale bohužel Minako je....."
"NE! Minako nemůže být mrtvá" rozkřikl jsem se. Okmamžitě jsem došel k pohovce,kde Minačino tělo leželo. Sesunul jsem se na zem vedle pohovky a stiskl Minačinu bledou ruku. Pozoroval jsem její bledý a nehybný obličej. Pevně jsem jí stiskl ruku. Z očí se mi znovu spustily slzy.
"Min prosím..otevři ty svoje krásné oči,usměj se" mluvil jsem tiše a pohled upíral na její tvář. Nepostřehl jsme,když se otevřely dveře.
"Tsunade co stalo?" poznal jsem Hanačin hlas
"Hlídka ANBU přinesla Minako....." řekla Tsunade a pokynula ke mě. Hanako,Sasuke,Sanade a Kitsune se tím směřem podívali. Svíral jsem Minačinu ruku a nechával slzy téct po tváři. Pořád dokola jsem opakoval jednu jedinou větu.
"Min prosím...otevři ty svoje krásné oči,usměj se. Nenechávej mě tu samotného" stále jsem to opakoval dokolečka.
"Minako je mrtvá,že ano? Řekla jste to Narutovi?"
"Ano řekla jsem mu to,ale reagoval,tak že si to odmítá připustit"
"Zkusím s ním promluvit" řekla Kitsune a rozešla se ke mě. POložila mi ruku na rameno.
"Naruto...pojď se mnou. Minako se už neprobere"
"NIKAM NEJDU! NENECHÁM TU MINAKO SAMOTNOU!" zakřičel jsem na ní. PEvně mi sevřela rameno.
"Naruto pojď se mnou!"
"NE!"
"Naruto.." tentokrát na mě mluvil Sasuke "Pojď se mnou a Kitsune vedle do místnosti"
"NEJDU! MINAKO TO TU NENECHÁM"
Sasuke si povzdechl,koukl se po Itachim,který se tam objevil. Itachi přikývl a došel ke mě,chytl mě za rameno. Sasuke za druhé. Zvedli me odnesli mě pryč. Zmítal jsem sebou.
"Pohřeb bude zítra" slyšel jsem ještě Tsunade
Opravdu zítra se konal pohřeb. Stál jsem tam a díval se na její fotku,kde vypadala šťastně a usmívala se. Položil jsem k její fotce dvě růže, jedna měla černo-fialovou barvu a druhá byla oranžová. Jen já jsem věděl,jak tyhle květiny milovala.
"Vždy jsem tě miloval a milovat budu Minako" zašeptal jsem a zvedl pohled k nebi. Oblohu prožízl blesk. Vzpoměl jsem si jak si ráda hrála s blesky a s elektřinou. Kolikrát jsem jí říkal,že si může ublížit,ale ona vždy odpovídala,že se o ní nemám strachovat. Otočil jsem se a odešel pryč. Nečekal jsem na Sasukeho ani na ostatní. Došel jsem do domu,kde jsme s Minako bydleli. Došel jsem do patra,kde byla naše ložnice. Otevřel jsem dveře a vešel dovnitř. Spatřil jsem na posteli jedno z Minačiných kimon,které měla den předtím než utekla z vesnice. Došel jsem k posteli a vzal kimono do ruky. Jak jsem ho zveld,tak mě do nosu udeřila vůně,která byla typická pro mojí milovanou. Exotické ovoce,to byla vůně,která byla pro Minako typická. Složil jsem kimono a položil ho na její polovinu postele. Došel jsem ke skříni a otevřel jí. Vůně,kterou jsem ucítil byla příjemná,bylo tam exotické ovoce a vanilka. Připomělo mi to náš rozhovor.

Flashback
"Naruto,která vůně je pro mě typická a připomíná ty mojí osobu?"
"Exotické ovoce. Proč se ptáš?"
"Jen tak. Tebe mi strašně připomíná vanilka"
Konec flashbacku

Nechal jsem skříň otevřenou. Vyšel jsme z pokoje a zamířil jsem do koupelny. Vešel jsem dovnitř a rozhlédl se. Její župan byl stále stejně přehozený,přes věšák na ručníky. Její šampóny a soly do koupele byly vyskládané na zadním okraji vany u zdi. Po půl hodině jsme odešel. Všechno jsme nechal tak jak to tam nechala Minako. Nechodil jsem na mise. Odmítal jsem chodit do naší společné ložnice,nechodil jsem do koupelny v patře. Zůstával jsem spát v obýváku. Čas jsem trávil doma a nebo u Minačina hrobu. Vždy jsem tam seděl a v ruce držel řetízek s přívěskem,který jsem jí dal. Sedával jsem tam dlouho do noci. Domů jsem šel jen málokdy. Stál jsem na hlavách Hokage a viděl jsem její obraz.

....... POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!

DOTAZ-ohledne povídek!

19. března 2012 v 19:09 | Minako Uchiha |  Keci v kleci xD
Zdarec lidičky!
Mám dotaz. Jelikož mi v sobotu končí zákaz na PC,tak se vás ptám. Dílek,který jednorázovky by jste chtěli,abych přidala? :)
Vaše Minako

Zrada 5/?

18. března 2012 v 19:36 | Minako Uchiha |  Jednorázovky


Zrada 5/??

O 20 minut později

Hanako Uchiha-Hyuuga vs Sasuke Uchiha

"Vítejte v 2.kole speciálních jouninských zkoušek. Jako první zápas si dáme Hanako Uchiha-Hyuuga vs Sasuke Uchiha." rozhodl Asuma a pokynul oběma jmenovaným,aby se dostavili do arény. Hanako se objevila po levé straně a Sasuke po pravé. Asuma jim dal znamení,že můžou začít.
Hanako trochu odskočila od Sasuke,který na ní vyslal velkou ohnivou kouli. Hanako rychle složila několik pečetí a poslala na ohnivou kouli velkého vodního draka,který kouli spolknul. Sasuke vytasil svou katanu a už jí útočil na Hanako,která také vytasila svou katanu a zatím jen jeho útoky odrážela. Sasukeho to evidentně štvalo a tka začal útočit prudčeji a rychleji.Jedním máchnutím se mu podařilo rozseknout rudý trojúhelník,který měla Hanako na krku. Hanako přestalo bavit jen útoky odrážet a tak začala sama útočit. Sasukemu se v očích objevil sharingan a tak její útok stíhla vykrývat. Hanako se povedlo Sasukemu vyrazit katanu z ruky a špičku své katany mu přiložila ke krku.
"Je konec. Prohrál si Uchiho Sasuke" řekla Hanako,ale najednou jí z úst vytekl pramínek krve. Překvapeně se podívala na Sasukeho a pak stočila pohled na břicho. Sasuke jí v návalu vzteku zasáhl do břicha chidorim. Hanako se rozkašlala a vykašla krev,která dopadla Sasukemu na tvář.
"Hanako!" ozval se hlas Minako,která se odrazila od zábradlí a dopadla vedle Hanako. Sasuke se okamžitě vzdálil,jak se rychle vzdálil tak prudce trhl rukou,kterou zranil Hanako břicho. Hanačina tvář se zkřivila bolestí. U Hanako se hned objevil i Kabuto a opatrně jí položil na zem. MInako okamžitě začala skládat pečetě a kolem rukou se jí obalila černá chakra a začala jí okamžitě léčit. Hanako tiše kňučela bolestí. Kabuto se na ní podíval a opatrně jí vytahnul do sedu a dal jí něco proti bolesti. Minako přidala na chakře a snažila se to zranění vyléčit co nejdřív. Kabuto zase Hanako opatrně položil a podíval se na Minako,která měla sklopenou hlavu,aby jí nešlo vidět do obličeje. Po chvíli spustila Minako ruce podél těla,ale hlavu nechala skloněnou. Hanako byla v bezvědomí.
"Bude v pořádku. Jen se na chvíli prospí" řekla Min a zvedla hlavu a postavila se,pak zvedla Hanako a dala si jí na záda. Kabuto chtěl jít s ní,ale MInako ho zarazila.
"Jdeš bojovat" řekla prostě a přemístila se s Hanako.


Kabuto Yakushi vs Kakashi Hatake

"Další zápas je Kabuto Yakushi vs Kakashi Hatake" oznámil Asuma. Kabuto rovnou zůstal v aréně a po chvilce se objevil Kakashi. Asuma zápas odstartoval.
"Takže po dlouhé době zase stojí proti sobě" řekl Kakashi. Kabuto pouze přikývnul a kolem rukou se mu objevila chakrová čepel. Kakashi si odkryl sharingan. Kabuto na Kakashiho zaůtočil. Kakashi se vyhnul a sekl po něm kunaiem a zasáhl ho do ramene. Rána se však hned vyléčila a přívěsek,který měl Kabuto na krku zazařil. Kakashi si toho povšimnul a podívla se směrem,kde byla Minako s Hanako. Minako stála opřená o zábradlí a pozorovala boj s kamenným výrazem v obličeji a očích. Jednou rukou svírala něco na krku,pka se sklonila k Hanako a ještě doléčila to zranění. Hanako se pak probrala a s Minačinou pomocí se postavila. Kakashi se podíval na Kabuta a složil několik pečetí a ze země vylétlo velké množství kamenných bodců. Kabuto jich několik zničil a pak jen uskakoval. Najednou zmizel a objevil se za Kakashim a chtěl mu zasadil ránu do zad,ale Kakashi se otočil a rasenganem ho zasáhl přímo do srdce,podařilo se mu poškodit i ten přívěsek.

Minako se rozšířily oči,něco se v ní zlomilo,najednou cítila jak se v ní něco neznámého probudilo a ona teď cítila chuť někoho zabít. Probudili se v ní emoce a city.
"Neeee" vyjekla Minako a v mžiku se objevila u Kabuta,který se skácel na zem. Zachytila ho a sesunula se s ním na zem. Jeho hlavu si položila do klína a koukala na něj a v očích se jí začaly objevovat slzy,které nechala volně stékat po tvářích. Kabuto namáhavě zvednul ruku a slzy jí setřel. Min se na něj dívala uslzenýma očima. Hanako se objevila hned vedle Minako a pozorovala je. Vedle Hanako se postavil Sasuke,který jí zachytil,když se ozvala ostrá bolest ze zranění. Hanako se nechala podpírat a pozorovala Minako,kterou takhle neznala.
"Mi-mi-lu-ju tě" řekl namáhavě Kabuto a z úst mu začala vytékat krev pak upadl do bezvědomí. Minako se rozbrečela ještě víc a kolem ní se začala objevovat černá chakra,která obalila jí a Kabuta.
"Taky tě Mi-miluju" vydechla a její slzy začali dopadat na Kabutovu tvář. Zranění se začalo pomalu léčit. Kolem ní se vytvořil kruh ninjů. Stáli tam všichni,všichni mladí ninjové a jejich senseiové. Minako zvedla hlavu a podívala se po nich. V očích,ze kterých jí tekli slzy,se objevila krvežíznivost a chuť po pomstě. Podívala se na Hanako a pohledem jí prosila o pomoc. Hanako se za Sasukeho pomoci posadila vedle Minako a začala Kabuta léčit. Minako roztřesenýma rukama hladila Kabuta po tváři. Jednou rukou pak sundala dva přívěsky z krku a podala je Hanako a Sasukemu. Sasuke nechápal,ale vzal si jeden přívěsek.
"Dejte si je kolem krku a prosím vyléčete ho" zaprosila Min
"Ale....já neumím lékařský techniky" namítl Sasuke
"Máš snad sharingan nebo ne? Sleduj Hanako a opakuj to"
"Min,ale někdo na nás může zaútočit" řekla Hanako a začala léčit.
"Jsou z mojí chakry a tak se kolem vás vytvoří bariéra,tou žádný útok neprojde" řekla a opatrně se zvedla. Vyšla z bariéry a hledala pohledem jednu osobu,která za tuhle situaci mohla. Po chvilce našla Kakashiho a probodla ho pohledem. Kakashi na ní v klidu koukal a nic nedělal. Kolem Minako se začala obalovat chakra,která nabyla tvaru vlka. Když ale ostatní Minako spatřili měla po tváři rozlezlou prokletou pečeť.
"Proč mi vždycky všichni vezmou to nejcennější co mám? Proč?Nejdřív mi Konoha zabila matku,pak i jeden kretém z Uchiha klanu zabil otce a ostatní příbuzné..proč?" ptala se Minako,ale nikdo jí neodpověděl.
"Minako...nikdy si nic takové neřekla,ani mě" hlesla Hanako a dál se soustředila léčení. Sasuke se na ně podíval a pak se začal plně soustředit na léčení. Rána se pomalouknu zacelovala,ale tohle zranění se léčilo špatně. Hanako se po chvíli povedlo zastavit krvácení.
Minako se plně uvolnila pečeť a změnila se na velkého,dvánáctiocaseho vlka,velikosti člověka. Většina ninjů o několik kroků couvla,protože chakra,která byla cítit,byla horší než chakra samotného Kyuubiho.
"Minako...okamžitě tu pečeť stáhni" zakřičela Hanako,ale Minako jí nevnímala. Min se pomalým krokem rozešla ke Kakashimu a začala temně vrčet.
"To není možný....12tiocasý démon,ten není jako Kyuubi." vykoktal Naruto a pozoroval Minako,která se zrovna ohnala po Kakashim tlapou. Kakashi se na poslední chvíli vyhnul.
"Jak to myslíš Naruto?" optal se Yondaime a sundaval si svůj plášť Hokageho.
"Tenhle démon byl někým vytvořen. Její chakra je tak nechutná,že si myslím,že i Kyuubi by měl problém. Ale to nechme stranou. Musíme pomoct kakashimu,než ho zabije." řekl Naruot a začal uvolňovat Kyuubiho chakru. Yondaime přikývl a odhodil plášť a klobouk stranou. Minako zrovna útočila na Kakashiho prudce a šla mu po krku. Najednou se však nemohla pohnout. Vztekle zavrčela a snažila se pohnout,ale Shikamaru,který jí chytil do stínu se jí snažil udržet na místě. Minako sebou začala škubat,ale najednou ucítila bolest na zádech. Podařilo se jí uvolnit několik ocasů a plnou silou odhodila Naruta na zeď,kde zanechal kráter. Yondaime se rozhlídl a pohled mu padl na Hanako a Sasukeho,kteří léčili Kabuta. Zmizel a objevil se za Hanako,kterou vytáhl do stoje a ke krku jí přiložil kunai. Hanako sebou zazmítala,ale on jí nepustil,spíž jí zabodl kunai do ramene. HAnako zasyčela bolestí. Minako to zaslechla a přestala si všímat Kakashiho,který se válel na zemi a měl ošklivě poraněnou ruku a bok. MInako se přesunula těsně před něj a vrčela.
"Snad by si nechtěla,abych tady tvé kamarádce ublížil a nebo,kdybych ublížil jemu" pokynul ke Kabutovi. Minako zle zavrčela,ale začala pečeť stahovat. Pečeť zmizela,ale Minako zůstaly vlčí oči,drápy a prodloužené špičáky.
"Hodná holka" usmál se Yondaime a pustil Hanako. Minako Yondaimeho ignorovala a přiklekla ke Kabutovi a začala ho léčil černou chakrou.
"Děkuju Hanako,Sasuke. Teď to už zvládnu sama" řekla tiše a z očí se jí znova spustily slzy.
"Minako nemáš za co. Ty by si to pro mě taky udělala" usmála se Hanako. Min se na ní podíval a pousmála se.
"A ještě jedna věc. Sluší vám to spolu. Tak to tak nechte a buď na ní hodnej Sasuke. Hanako si zaslouží někoho,kdo jí bude milovat. Ani ona,ani já nemáme hezkou minulost a tak ty jí buď na blízku,když bude potřebovat" řekla Minako a i přes slzy se upřímě usmála a pak se začala plně soustředit na léčení. Hanako na Minako koukala a pak si k ní přisedla,stejně jako Sasuke.
"Minako....děkuju. Ale teď je přednější něco jinýho,než můj vztah" začala Hanako,ale byla přerušena Minako,která se a ní podívala.
"Není. Je důležitý,aby si ty byla šťastná a měla někoho na koho se můžeš obrátit v jaký koliv situaci,někoho koho budeš milovat a on ti bude lásku oplácet. Hanako si moje nejlepší kamarádka a proto je pro mě důležité,aby si byla šťastná" řekla Minako a myslela to upřímně. Hanako se na Min dívala,takhle jí neznala. Znala jí jako bezcitnou holku,která zabila kohokoliv bez mrknutí oka,bez náznaku jakých koliv emocí. Minako se dál soustředila na léčení. Takže úplně zapoměla na ostatní. Tsuande k Minako přistoupila,ale Minako reagovala velmi rychle a tak se jí v ruce objevila katana,kterou mířila na Tsuande,ale dál jednou rukou léčila.



Zrada 4/?

15. března 2012 v 9:34 | Minako Uchiha |  Jednorázovky


Zrada 4/??


Minako zaslechla odsunutí židle. Rychle se zvedla a vyběhla tiše po schodech nahoru a zapadla do svého pokoje. Opřela se o dveře a přemýšlela o tom,co vyslechla. Chvíli nad tím přemýšlela a pak se otevřela dveře od koupelny a vešla dovnitř. Došla k vaně a otočila koutky a napustila si do vany teplnou vodu,do vody přidala koupelovou pěnu s vůní exotického ovoce. Sundala ze sebe oblečení a lehla si do vany. Po chvíli vodu vypla a začala zase přemýšlet o rozhovoru,který vyslechla.
"On mě má r-r-rád....on mě m-mi-miluje" opakovala si dokola. Tahle nad tím přemýšlela několik hodin. Nakonec ve vaně usnula.

Kabuto odsunul židli a chystal se odejít do svého pokoje,než však vyšel z kuchyně otočil se k Hanako.
"Děkuju ti,že si mě vyslechla a poradila" řekl a vydal se po schodech nahoru. Mířil rovnou do svého pokoje,ale u dveří se zarazil a podíval na dveře vedle. Chvíli přemýtal,že by k ní zašel a řekl jí. Sváděl sám se sebou vnitřní boj. Nakonec se rozhodl,že tam půjde.
Zaklepal a vyčkával,když se po 5 minutách neozvala tak opatrně pootevřel dveře a nakoukl dovnitř. V pokoji ji nikde neviděl a tak vstoupil. Rohlédl se,musel uznat,že barevná kombinace je skvělá. Přešel k posteli,kde měla MInako rozházené menší nožíky a různé jehly. Sesbíral je a položil je na noční stolek vedle postele. Všimnul si i čtyř přívěsků na řetízkách. Vzal je do ruky a prohlédl si je,pak je položil k nožíkům na noční stolek.
Otočil se a spatřil pootevřené dveře do koupelny. Nakouknul dovnitř a spatřil MInako jak spí ve vaně. Celou koupelnou se linula vůně exotického ovoce. Pousmál se a od někud vytáhnul velkou fialovo-rudou osušku. Opatrně,aby Minako neprobudil ji vyndal z vany a zabalil jí do osušky. MInako se lehce zamračila zimou a automaticky se víc přitiskla ke zdroji tepla,kterým byl Kabuto. Nakonec jí přenesl do postele,kde jí přikryl. Jemně jí políbil na čelo,zhasnul a odešel k sobě do pokoje.

Ráno se MInako probudila,posadila se. Rozhlédla se a snažila si vzpomenout,jak se do postele dostala. Pamatovala si,že usnula ve vaně. Podíval se na sebe a zjistila,že má kolem sebe jen omotanou fialovo-rudou osušku. MInako se vybavil pocit,že jí někdo v noci políbil na čelo. Překvapením se jí rozšířily rozničky,když si domyslela,jak se do postele dostala.
Vymotal se z deky,přesla ke skříni a otevřela jí. Spokojeně se usmála,když zjistila,že už tam má všechno své oblíbené oblečení. Utáhla si osušku a sklonila se ke spodním poličkám,kde měla kraťasky a šortky.
Chvíli se přehrabovala v jedné hromádce a nakonec vyndala černé kraťásky,pak vyndala krátké tílko rudé barvy,který jí odhalovalo bříško. Pak z vrchních poliček vyndala dlouhé bezprstové rukavice,které jí sahaly až k ramenům. NA hřbetě rukavic měla plížky z chiruzgické oceli. Položila oblečení na postel a zapadla do koupelny,kde vykonala ranní hygienu,nakonec si svázala vlasy do drdolu,který spevnila dvěma jehlami,na kterých je jed,který se aktivuje pečetí. Vešla zpět do pokoje na oblékla si sebe to oblečení,které položila na postel,ještě pak ze skříně vytáhla vysoké ninja boty,které jí sahaly až do půli stehen.
Pak se vydala dolů do kuchyně,kde už byla Hanako i Kabuto. Zrovna sešla ze schodů,když někdo zazvonil. Hanako šla ke dveřím a MInako si nevšimla. Hanako otevřela dveře a spatřila Kakashiho.
"Co potřebujete?" optala se Hanako a opřela se u futra dveří. Na sobě měla triko modré barvy,na rukou měla bezprstové rukavice. Dále měla tmavě modrou sukni,pod kterou měla přiléhavé kraťasy. Ninja boty jí sahaly do půli lýtek a holeně měla chráněné chrániči. Vlasy měla stažené gumičkou do culíku.
"Zdravím. Máte se za hodinu dostavit na stadion,kde podstoupíte speciální jouninskou zkoušku. Když jí projde pak Hokage-sama společně s Kazekage-sama rozhodnou zda jste hodni se stát právoplatnými ninjami Konohy" řekl Kakashi. Minako sešla ze schodů a zamířila rovnou do kuchyně,kde seděl Kabuto.
"Dobře za hodinu na stadionu" přikývla Hanako a zavřela dveře. Vrátila se do kuchyně a sedla si na židli. Minako si sedla na kuchyňskou linku,hned vedle lednice,kterou otevřela a vyndala krabici pomerančového džusu a napila se a pozorovala Hanako a Kabuta.
"Takže za hodinu se máme dostavit na stadion,kde podstoupíme zkoušku,která rozhodne zda nás příjmou mezi konožksý ninji" řekla Hanako
"Hm..postaví proti nám elitu mladých ninjů. Typoval bych,že i možná samotná Tsunade půjde proti nám,ikdyž to je Sanninka." řekl Kabuto. Minako dál tiše seděla na lince a poslouchala.
"Tsunade by neměla být problém,když jsme zvládli Akatsuki,ale spíš mám starost o ty o kterých nevíme jak bojují" řekla pochybovačně Hanako. Najednou se před Hanako objevil řetízek s rudým trojúhelníkem a před Kabutem řetízek s fialovou slzou. Oba se na sebe podívali a nechápali,kdo nebo co to sem dal.
"Jashine...dejte si to na krk a nesundavejte to za žádnou cenu" řekla Minako a protočila oči. Oba dva se na ní otočili a překvapeně na ní koukali.
"Co je?" zamručela Min
"Kdy si sem přišla?" optali se oba naráz
"No sem tu od tý doby co Hanako mluvila s Kakashim" odpověděla Minako a znova se napila džusu. Hanako kývla a připla si na krk ten řetízek s rudým trojúhelníkem,Kabuto jí napodobyl,on si na krk připevnil řetízek s fialovou slzou.
"K čemu jsou ty přívěsky?" zeptala se zvědavě Hanako
"Kdybych se vymkla kontrole tak do těch přívěsků soustřeďte svojí chakru. A pak všechna smrtelná zranění,která vám zasadí se hned vyléčí" vysvětlila Minako a stoupla si a připevnila nějaké dva pásky na kraťásky. Pásky vedly od ninja bot ke kraťáskům. Kabuto si ji prohlédl a chvíli na ní zíral. Minako si toho nevšimla protože vracela džus do ledničky,a tak stála ke Kabutovi zády. Min se sklonila dolů,aby si ze zdola vyndala nektarinku. Kabuto radši přesunul pohled jinam. Hanako si toho všilmla a musela pousmát. Po chivlce se Minako narovnala a zavřela ledničku.
"Neměli bysme jít na stadion? Kecáme tu už hodinu" řekla Minako a pobaveně sledovala reakce těch dvou. Hanako vyletěla ze židle a začala hledat svou katanu. KAbuto taky rychle vstal ze židle a vyběhl do patra,pro kunaie a jehlice. MInako se pobaveně šlebila a připevnila si na levou nohu pouzdro na kunaie. PO chvíli se Kabuto vrátil,ale Hanako stále běhala po domě a hledala svou katanu.
"Hanako co pořád hledáš?" zeptala se hlasitě Minako
"Katanu" ozvalo se z patra. Minako protočila oči.
"Myslíš tu co máš po pravý straně schodů,dole?"
"Proč si to neřekla hned?" seběhla po schodech dolů a podívala se tam,kde Minako říkala. A skutečně tam katana byla. Minako se zaškelbila a pak z ničeho nic popadla Kabuta za ruku,Hanako položila ruku na rameno a přenesli se na stadion.

Na stadionu vládl rozruch. Diváci byli netrpělivý. Najednou se ozvalo hlasité prásknutí blesku,blesk práskl přímo do prostřed arény. Všichni zaměřili svou pozornost do arény.
"Omlouváme se za pozdní příchod,ale měli jsme problém najít stadion" ozvala se hlasitě Minako ledovým hlasem,takže celá tribuna ztichla a sledovali tři osoby,které odhalil prach mraku. Jako první sptařili Hanako,pak Kabuta a nakonec Minako.
"Vítejte na speciálních jouninských zkoukáš" ozval se Yondaime
"Vaše zkoušky budou mít dvě kola. V prvním kole bude každý z vás bojovat proti náhodně vybraný dvojici.Ve druhém kole to bude ten,proti komu to nejmíň čekáte,když uspějete stanete se jouniny" dokončil Yondaime svou řeč. Všichni tři co stáli v aréně přikývli na souhlas.
"Takže začněme první zápas. Yakushi Kabuto VS Maito Gai a Rock Lee" vyhlásil Asuma,který byl rozhodčí.
"Hodně štěstí" řekla Hanako a zmizela. Minako se ke Kabutovi otočila čelem.
"Nezapoměň a hodně štěstí" řekla Min a poklepala si na krk. Kabuto přikývl a Minako zmizela k Hanako.
Před Kabutem se objevil Gai a Lee,kteří začali okamžitě něco vykřikovat o síle mládí. Kabutovi se u hlavy objevila světoznámá kapička a několika dobře mířenými ranami je složil na zem.

"Em..tak to bylo rychlé. Přejdeme k dalšímu zápasu. Hanako Uchiha-Hyuuga vs Neji a Hinata Hyuuga" oznámil Asuma. Všichni se pozastavili nad Hanačiným příjmením. Kabuto se objevil vedle Minako,která seděla na zábradlí. Kabuto popřál Hanako hodně štěstí a Min si jen poklepala na krk. Hanako se usmála a přikývla,udělala pečeť a zmizela. Objevila se před Nejim a Hinatou,kteří okamžitě zaujali bojový postoj. Hanako je napodobyla a po chvíli se do sebe pustili. Ale i tento zápas po chvíli zkončil a Hanako vyhrála.

"Velmi rychlí zápas. Přejdeme na poslednímu zápasu a pak si dáme chvíli pauzu. Minako Umike-Uchiha vs Tsunade Senju a Shikamaru Nara" řekl Asuma. Minako se spokojeně zašklebila a odrazila se od zábradlí,dopadla před znuděného Shikamara a Tsunade. Minako zůstala v dřepu a prohlížela si je. Po 5 minutách zápas zkončil a dopadl stejně jako předchozí. Minako vyhrála a konožští ninjové byly poraženi.

Byla vyhlášena přestávka 20 minut.


No Name 3.část

12. března 2012 v 19:30 | Minako Uchiha |  Jednorázovky
Omlouvám se,že je to tak krátký,ale málo času :/

No Name


"Kami" slyšela jsem hlas z dálky. Víc jsem se zachumlala do deky. Někdo se uchechtnul. Pootevřela jsem oči a snažila se rozeznat osobu,která se nade mnou nakláněla.
"Kami....vstávej"
"Nechce se mi....nikam nejdu" otočila jsem na na bok.
"Ale notak....vstávej...půjdeme se podívat do stájí" už jsem si uvědomila,že mě budí Mauri. Přetočila jsem se na záda a podívala se na něj.
"Stájí? Vy vlastníte koně?"
"No já tam mám dva koně,ale jinak to patří otci. Jela si někdy na koni?"
"Jo jela,ale už je to hrozně dávno"
"Napravíme" usmál se "Zase budeš jezdit"
"Dobře" posadila jsem se. Mauri se usmál.
"Půjdeme?"
"Ano půjdeme,jen si skočím do koupelny." zvedla jsem se z postele.
"Dobře. Pak tu budeš mít oblečení ke koním"
Kývla jsem a zašla do koupelny. Omyla jsem si obličej a vyčistila zuby. Pak jsem se vrátila do ložnice. MAuri už musel odejít.
Podívala jsem se na hromádku oblečení,které leželo na posteli. Po chvíli jsem se oblíkla. Vzala jsem si svojí mikinu a vyšla z pokoje. Hned se u mě objevila služebná. Byla možná o rok starší jak já.
"Dobrý den slečno Kamielo"
"Ech..dobrý"
"Pan Mauri mě požádal,abych Vás dovedla do stájí."
"Ach...no dobře. Jak se jmenuješ?"
"Jmenuji se Akumi slečno"
"Dobře. Mohla bych tě o něco poprosit?"
"Jistě. O co?"
"Nevykej mi!"
"Ale slečno...."
"Prosím. Nikdy mi nikdo nevykal,tak mi prosím tykej"
"Dobře sle....Kamielo,ale jen pokud nebude v dohledu někdo z rodiny pana Mauriho."
"Dobře. Můžeme jít?"
"Jistě" přkývla Akumi. Ještě mi řekla,že si mám vzít jezdecké boty. Pousmála jsem a vzala si je. Mohli jsem vyrazit. Stáje nebyly moc daleko.
S Akumi jsem se bavila o běžných věcech.

No Name 2.část

9. března 2012 v 4:28 | Minako Uchiha |  Jednorázovky


No Name


Mauri počkal,až Aki vypadnul a pak zavřel dveře,pak se na mě podíval.
"Tak jsi poznala mého bratra Akiho. Neudělal ti nic?"
"Ne nic mi neudělal"
"Dobře. Pojď se mnou" řekl a vedl mě někam. Šla jsem za ním. Otevřel dveře do místnosti,ze které se vyklubala koupelna. Postrčil mě dovnitř.
"Vykoupej se" řekl a podal mi osušku.
"Děkuju" vzala jsem si osušku a zalezla do koupelny. Zavřela jsem za sebou dveře. Osušku jsem položila na věšák. Sundala jsem ze sebe oblečení a vlezla si po sprchu. Pustila jsem na sebe příjemně teplou vodou. Zavřela jsem oči a lehce zaklonila hlavu. Cítila jsem jak mi kapičky vody stékaly po obličeji a po celém těle. Uvolňovaly se mi svaly a já se cítila hrozně příjemně. Stála jsem pod vodou asi 20 minut,když se ozvalo klepání na dvěře. Ignorovala jsem klepání. Dveře se po chvilce otevřely.
"Kami?" ozval se tiše Mauri. Stála jsem k němu zády hlavu jsem měla lehce zakloněnou. Nevšimla jsem si ho. Mauri se pousmál a položil na menší stoličku oblečení,pak zase odešel.
Vypla jsem vodu a natáhla pro osušku. Omotala jsem si jí kolem těla. Ozvalo se zaklepání a dveře se pootevřely.
"Můžu dovnitř?" poznala jsem Mauriho hlas.
"Ano" podívala jsem se na něj. Mauri vešel a hned za sebou dveře zavřel,aby neutíkalo teplo.
"Je ti líp?" zeptal se "Promiň hloupá otázka,když tu jsi proti své vůli" omluvil se hned.
"Neomlouvejte se. Ano je mi o něco lépe. Ta sprcha mě dost uvonila." trochu jsem se pousmála. Mauri se na mě usmál. V jeho blízkosti jsem se cítila bezpečně a hrozně uvolněně.
"Ech...jen mám otázku. Jak to bude s pokojem?" Mauri pochopil na co narážím.
"Dneska a asi ještě zítra přespíš u mě v pokoji. Do dvou dnů sem nechá otec přestěhovat tvé věci." řekl a sledoval mou reakci.
"Ech...em...dobře" trošku jsem se ošila.
"Snad to nebude problém" řekl Mauri
"Ne nebude..." zamumlala jsem. Mauri mi podal župan. Vzala jsem si ho a oblíkla. MAuri se zase pousmál
"Pojď musíš být unavená po tom dni a po těch zprávách" otevřel dveře a nechal mě projít. Prošla jsem a až teď jsem si pořádně prohlédla pokoj. Byla tam velká manželská potel s fialovými nebesy. Postel byla rozpůlena závěsem. Mauri si stoupnul vedle mě.
"Lehni si kam chceš" přikývla jsem a sedla si na levou polovinu postele.
"Jo a tohle mi dal předtím tvůj táta" podal mi batoh. Vzala jsem si ho a otevřela. BYla tam pro mě důležitý věci a nějaký oblečení,které jsem měla zbalené,že jsem měla přespat u kamarádky.
"Děkuju vám" poděkovala jsem.
"Není za co. Když mě teď omluvíš já musím za otcem. Do hodiny bych se měl vrátit" řekl mi a odešle. Zavřel dveře. Vyndala jsem si z batohu tílko a kraťásky. Oblékla jsem hi to a lehla si do postele. Zavřela jsem oči a úřemýšlela.

Po 30 minutách jsem usnula,takže jsme neslyšela otvírání dveří. Otevřely se dveře a Aki vstoupil dovnitř. Věděl,že se Mauri ukáže až za nějakou dobu a tak toho hodlal využít. Přešel k posteli a prohlížel si mě. Opatrně odhrnul závěs,který halil postel a stoupnul si těsně ke mě. Dál jsem spala,tělo jsem plně uvolnění a v obličejí se mi neznačily žádné starosti. Aki mě lehce pohladil po tváři a odhrnul deku,takže měl výhled na moje tělo. LEhce jsem se zatřásla,ale spala jsem dál. Aki mi přejel dlaní po paži a pak po břiše. Fascinovaně mě sledoval.
"NIkdy jsem neviděl,nikoho tak kouzelného a zároveň nevinného" řekl tiše a lehce mi vyhrnul triko.
"Aki okamžitě od ní vypadni! Necháš jí být! Svoje holky si klidně znásilni,ale Kamielu necháš být! Ona patří mě! Je ti to jasné?!" zavrčel Mauri a došel k Akimu. Porbrala jsem se a otevřela oči. POhled mi padnul na Akiho. Odtáhla jsem se od něj dál.
"ALe Mauri nebuď sobec" ušklíbnul se Aki a za paži si mě přitáhnul blíž. Trhla jsem sebou,ale Aki nepustil.
"Smůla kočičko" natáhla jsem druhou ruku a vrazila mu facku. Mauri mě dost překvapeně sledoval. Aki mě pustil a přiložil si dlaň na tvář.
"Vypadněte ode mě!" řekla jsem a koukla po Maurim. Aki přivřel oči,natáhnul ruku a vrazil mi dost silnou facku,až jsem si znova lehla na postel.
"Takhle se mnou mluvit nebudeš!!!" řekl podrážděně Aki a chtěl mi vrazit druhou facku,ale překazil mu to Mauri.
"Vypadni Aki! Ta holka patří mě! Jestli se dozvím,že si na ní vztáhnul ruku,tak řeknu našim tvoje tajemství" ušklíbnul se Mauri. Držela jsem se za tvář,ale zůstala jsem ležet.
"Mauri..to se opovaž!"
"Jo prásknu to našim,jestli nenecháš Kamielu být!"
"Dobře,dobře...dám jí pokoj" řekl Aki a odešel,nezapoměl bouchnout dveřmi.

"Kami jsi v pořádku?" sednul si ke mě. Ležela jsem na posteli a držela jsem si tvář. Několikrát jsem rychle zamrkala.
"Ani jsem v pořádku. Nemusíte mít o mě starost" řekla jsem. Mauri mě pohladil po vlasech. Kupodivu mi to nevadilo. Cítila jsem se v bezpečí. Mauri se chtěl zvednout. Chytla jsem ho za ruku a podívala se na něj. Překvapeně se na mě koukal.
"Zůstaňte tu....prosím" zašeptala jsem tiše
"Jestli chceš,tak tu zůstanu" řekl a pohladil mě po vlasech. Přikývla jsem a zavřela oči. Jeho ruku jsem nepouštěla. Mauri mě jemně hladil ve vlasech.
"Klid,už je pryč. Můžeš se klidně vyspat" řekla mi tiše a dál mě hladil ve vlasech. Lehce jsem kývla a po pár minutách jsem se poddala náruči spánku. Mauri mě ještě chvíli hladil po vlasech. Pak se zvednul a šel do koupelny. Po 10 minutách se vrátil a lehnul si na postel. Lehce mě přikryl dekou. Nerušeně jsem spala dál. Mauri taky po chvíli usnul.


Zrada 3/?

6. března 2012 v 5:31 | Minako Uchiha |  Jednorázovky

Zrada 3/??



"Tak ukažte mi tu dívku co má Kabuto na zádech" řekla Tsunade a ukázala na lůžko. Kabuta tam Minako s Hanačinou pomocí položil. Tsunade ji prohlédla,ale zarazila se,když spatřil přívěsek Jashina,který měla Minako kolem krku. Pak ji překvapila ještě jedna věc.
"Tým7 může odejít. Vy dva tu ještě zůstaňte" ukázala na Kabuta a Hanako. Tým7 zmizel.
"Jak je možný,že ta dívka má v sobě kov?" propalovala Kabuta pohledem.
"Minako má kovový obratel. Stalo se to,když jsme likvidovaly Akatsuki. Madara a Itachi použili spojenou sílu Amaterasu,které bylo určeno na mě,ale Minako si přede mě stoupla a schytala plný zásah. I já mám v sobě kov. V levé ruce mám nahrazené nervy dráty,to je zase Peinova práce" vysvětlila Hanako a Tsunade na ni koukala jako na zjevení.
"Kdo vám tam ten kov dával?" optala se stále trochu šokovaná Tsunade
"Kabuto nás dával dohromady" řekla Hanako. Ozvalo se zašustění. Hanako i Kabuto se podívala na Minako,která se pomalu probírala. Posadila a sjela pohledem všechyn v místnosti. U Kabuta svůj pohled zastavila. Zvedla se a pomalu k němu došla. Kabuto,který věděl,že je zle,začal couvat.
"Ty šmejde..." zavrčela Minako naštvaně a vrazila mu pěstí,tak silnou až s Kabutem prorazila zeď. Všichni na tu dívku koukali. Její síla byla ještě horší než Tsunadina. Kabuto se po chvíli vrátil. Nic neřekl jen si stoupnul vedle Hanako,která mezitím uklidnila Minako.
"Chtěla jsem se Vás na něco zeptat." ozvala se Hanako
"Ano?"
"CHtěla bych vědět,kde se nachází domek,od kterého jsme dostali klíče." řekla Hanako a ukázala Tsunade klíče.
"Ano vím,kde je ten domek. Je hned vedle Kage budovy. Ale...." řekla Tsunade a ztichla.
"Děje se něco?" optala se Minako
"Ne,ne nic. Jen mě překvapilo to,že jste zvládli porazit tým7" usmála se Tsunade. Hanako a Kabuto přikývli a odešli.
"Za chvíli vás doženu" křikla Minako za Hanako a Kabutem.
"Potřebuješ něco......Minako?" zeptala se Tsunade
"Ano...chtěla jsem se zeptat. Když tu teď budeme členové Konohy,jestli by jste mě naučila jedno jutsu,kterým bych mohla léčit na dálku?!" podívala se Minako na Tsunade a posadila se na lůžko,kde předtím ležela. Tsunade na ní koukala a nevěděla co odpovědět.
"Jedno takové jutsu tu je,ale to vyžaduje,aby osoby,které tím chceš léčit,měli stejný přívěsek jako ty. Nemyslím tím ten znak Jashina. Je jedno jaké přívěsky to budou,ale nejlepší by bylo,kdyby byly z tvojí chakry." řekla Tsunade.Minako přikývla,zvedla se a chystal se odejít.
"Mám ještě jednu otázku." ozvala se Tsunade
"Ano?"
"Když máš ten přívěsek Jashina,tak to znamená,že si nesmrtelná jako byl Hidan?"
"Nejsem nesmrtelná. Amaterasu jsem přežila částečně díky Hanako,která odvrátila většinu útoku. Proto jsem skončila jen s kovovým obratlem a na čas necitlivou rukou!" řekla Minako a odešla.

Minako se prochází městem. Na zádech má tříčepelovou kosu.Prochází středem ulice,lidi se radši schovávají,když jí vidí. Do vesnice se už dostali informace o tom,že dvě holky,které se nyní staly ninjami Konohy společně s Kabutem Yakushi,zlikvidovali vražednou organizaci Akatsuki. Minako dál bezcílně bloumá městem,ale najednou do někoho vrazí a spadne na zem.
"Omlouvám se" ozve chlapecký hlas. Minako vzhlédne a spatří hnědovlasého kluka s trojúhelníčky na tvářích. vedle chlapce stojí velký bílý pes.
"V pohodě" řekla Minako hlasem,ve kterém nejdou slyšet žádné emoce, a zvedla se ze země,zvedla kosu,která jí spadla ze zad.
"Jsem Kiba,Inuzuka Kiba a tohle je Akamaru" představil se Kiba a pohladil Akamara po hlavě. Akamaru štěkl na pozdrav a pak na Minako začal vrčet. Minako se na Akamara podívala a něco vztekle zavrčela. Akamaru sklopil uši a schoval se za Kibu. Kiba se překvapeně podíval na Minako a pak na Akamara.
"Pardon,ale docela spěchám" řekla Minako a zmizela.
Objevila se až u domu,ve kterém má bydlet s Hanako a Kabutem.
Vejde do domu a rozhlídne se. Po levé straně je velký obývák,naproti je velká kuchyň. Naproti MInako jsou schody do patra,kde jsou pokoje. Když procházela chodbou ke schodům,tak si všimla,že v obýváku sedí Kabuto a čte nějakou knížku. Moc se jím nezabývala a vyšla po schodech do patra. Pohled jí padl na dvěře přímo na proti dveřím. prošla chodbou a všimla si jmenovek na dveřích. Hanako si zabrala druhé dveře zleva a Kabuto si vzal pokoj třetí zprava,takže hned vedle Minačinýho pokoje.
Minako vešla do pokoje. Pokoj byl vymalován tmavě fialovou barvou,na podlaze byly dva větší koberečky rudé barvy. Postel byla velká,manželská. Povlečení mělo rudou barvu a záclony kolem postele byly temně fialové. Dále tam byla jedna velká skříň,pak menší prádelník. Vedle okna byl stůl a židle. Okno bylo docela velké a mělo hodně široký parapet,takže se tam dalo sedět. Dále vedle skříně byly dveře,které vedly do koupelny,kde byla velká vana,za dveřmi byl schován sprchový kout. Minako si sundala ze zad kosu i katanu a opřela je vedle skříně,takže nebyly vidět.
Posadila se na postel a přemýšlela nad tím,jak ze své chakry vytvořit tři přívěsky. Začala se soustředit na chakru do té doby,než se jí v ruce neobjevily čtytři kuličky chakry,které nějakým způsobem ztvrdli a stal se z nich kámen,dvě kuličky byly rudé a další dvě tmavě fialové. Minako si vytáhla měkolik menších nožů a začala opracovávat rudé kuličky až z nich vznikly trojúhelníky. Spokojeně se usmála a připevnila ty trojúhelníky,každý na jeden řetízek. Pak se pustila do opracování fialových kuličet,ty vytvarovala do tvaru slzy,také je dala každou na jeden řetízek. Zvedla se z postele a vyšla na chodbu a sešla po schodech,ale zastavila se v polovině schodů,jelikož zaslechla Hanako jak se baví s Kabutem. Posadila se na schod a poslouchala.
"Tak co potřebuješ Kabuto?" zeptala se ho Hanako, která seděla na křesle s nohama přes sebe.
"Potřebuji se ti s něčím svěřit, týká se to Minako"
"Poslouchám"
"Víš jde oto, že já..." nevěděl jak to říct.
"Ty co?" pobídla ho
"Já...já Minako mi-miluji, strašně moc, ale..ale nevím jak jí to říct" sklopil oči.
Chvíli bylo ticho.
"Já si to myslela" usmála se Hanako.
"Cože?"
"To jak se na ni díváš, jak se s ní furt haštěřiš a schválně vyvoláváš hádky,jenom aby stebou nějak komunikovala, to nejde přehlédnout"
"Něco ti poradím, jdi za ní a řekní jí to"
"Ale Minako nezná city, co když mě odmítne"
"Pokud se tak stane tak to určitě pochopí, si její dobrý kamarád a těch si ona strašně moc váží, pokud ti to napoprvé nevyjde tak to nevzdávej a možná se časem nějaké city u ní probudí.Všechno je možné když to nevzdáš" usmála se na něj povzbudivě.
"Díky, za radu, možná na to nevypadá,ale jsem rád, že mám takovou dobrou kamarádku jako tebe" poděkoval.
"Nemáš zač"


Aka--povídka 2

1. března 2012 v 19:07 | Hanako a Minako |  Jednorázovky
V Aka-skrýši
Šel tichou chodbou do pokoje,kde spal Sasuke. Tiše otevřel dveře a vešel. Stejně neslyšně zase dveře zavřel. Rozhlédl se po pokoji,a když neshledal nic co by ho mohlo nějak vyrušit,tak přešel k posteli,kde spal Sasuke. Chtěl si sednout na postel,ale něco mu v tom zabránilo. Zapnul,proto svou oční techniku a zkontroloval pokoj a kolem postelí spatřil bariéru,kterou tvořila hrozivá chakra. Několik pokusů na zrušení bariéry,ale ani jeden nevyšel. Najednou se mu jeden z pokusů porlomit bariéru povedl a on se posadil na postel,kde ležel,zatím nic netušící,Sasuke.
"Co si myslíš,že děláš?"optal se tichý,ale děsivý hlas.
"To co každou noc!" odpověděl a svázal Sasukemu ruce a přivázal je k pelesti postele. Sasuke se probudil a začal sebou vyděšeně šít,jen proto,aby se dostal z pout,která ho poutaly. Ať se snažil jak chtěl tak se mu to nepovedlo a Sasuke začal pomalu propadat strachu a panice. Už se ze Sasuke chystal svléci,ten jediný kus oblečení,který měl na sobě. Sasukemu se z očí spustily slzy. Najednou odlétl od Sasukeho a zastavil se nárazem do zdi.
"Co si to dovoluješ?" řekl Pein a zvedl se.
"Jo dovoluju si hodně. A Sasukeho necháš na pokoji!" odpověděl hlas. Pein se uchetl a vyslal na útočníka jednu svou techniku. Útočník se vyhnul a sám na něj poslal větrnou vlnu,která ho zasáhla plnou silou a polámala mu několik žeber. Onen neznámý útočník,přešel k Sasukemu a rozvázal ho. Poté ho vzal do náruče a zmizel v obláčku rudého kouře.

Zpět u Itachiho
Itachi seděl u ohně,když se objevil Naruot se Sasukem v náručí. Přejde k ohni.
"Ježiši. Zase to zkoušel?" zhrozí se,když spatří Sasuke jen v trenkách. Naruto pouze přikývl na souhlas.
"Vyndej z mého batohu Sasukeho věci. Měly by tam být kalhoty a tričko." řekne Itachimu a přitáhne si Sasuke víc k sobě. Sasuke se nechá a pomalu se přestává klepat a vzlykat. Itachi po chvíli přišel i s věcmi.
"Sasuke...měl by ses oblíknout" řekne jemně a postaví Sasukeho na zem a podá mu kalhoty a tričko. Sasuke si od něj vzal kalhoty a oblékl si je,pak následovalo tričko. Když už měl Sasuke na sobě oblečení,tak mu Naruto podal svůj aka plášť. Sasuke ho bez řečí přijal a přehodil si ho přes ramena. Itachi podal Sasukemu hrníček s vodou,aby se trochu uklidnil. Sasuke si ho vzal a pomalu se napil. Nakonec si Naruto sednul vedle Sasukeho a přitáhl si k sobě. Sasuke na chvíli ztuhl,ale po chvilce se opět uvolnil a nechal se objímat Narutem,u kterého se cítil bezpečně. Nakonec Sasuke usnul s hlavou v Narutově klíně. Jednou rukou křečovitě svíral látku,černého Narutova trička. Itachi to pozoroval s menším úsměvem na rtech. Naruto to postřehl.
"Takže Sasuke půjde s námi?" optal se Itachi
"Určitě půjde s námi. Kdyby se vrátil do sídla..bůhví co by Pein zkoušel" řekl rozhodně Naruto a hladil Sasukeho po vlasech.
Další den ráno se první probudil Naruto.Pohled mu okamžitě padl na mladého černovláska v jeho náručí. Musel se pousmát, byl tak moc roztomilý když spal. Rozhlédl se po okolí, Itachi nikde.
"Asi šel sehnat něco k jídlu" pomyslel si. Svůj pohled stočil zpátky na mladšího Uchihu. Pomalu se k němu začal sklánět až se dotkl svými rty dotkl těch jeho. Sasuke okamžitě rozevřel oči a vyjekl.
"Pšš, pššš. Klid to jsem já" odtáhl se od něj okamžitě Naruto.
"Naruto..." zašeptal Sasuke.
"Promiň nechtěl jsem tě vylekat" přitáhl si ho k sobě blíž.Sasuke se mu zavrtal do náruče.Takhle tam seděli půl hodiny, ne že by jim to nyblo příjemné, právě naopak, ale Naruto si začínal dělat starosti Itachi se totiž stále nevracel. Najednou Naruto zavřel oči a soustředil se.
"Kruci Itachi, kde jsi!?"
"Naruto?!"
"Ne svatej dindi! Kdo jinej?!"
"Jak s to udělal?"
"To ti vysvětlím jindy, kde k sakru jsi?"
"Šel jsem doplnit zásoby do nejbliší vesnice, asi bude trvat tak dvě hodiny než se vrátím"
"Aha, hele Itachi, mám návrh, co kdybychom všichni tři od Akatsuki odešli. Já sem semka původně přišel kvůli Sasukemu, ale když sem zjitil co mu Pein provadí, tak nemám ani nejmenší chuť se tam vracet, nenechám aby takhle Sasukemu ubližoval!"
"Proberem to, až se vrátím ano"
"Dobře, buď opatrnej"
"Budu neboj"
Naruto otevřel oči a spatřil Sasukeho udivený pohled.
"Itachi se vrátí až za dvě hodiny" oznámil mu.Sasuke se už,už chtěl zeptata, jak to ví, ale Naruto mu přiložil ukazováček na rty.
" Lepší pro nás" usmál se a naklonil se k němu.Letmo ho políbil na rty a vyčkával co Sasuke udělá. Ten se na chvíli zarazil,ale pak polibek nejistě opětoval. Naruto věděl,že bude pro Sasukeho obtížné překonat strach,který mu způsobil Pein opakovaným znásilňováním,a proto se rozhodl čekat dokud se Sasuke nevzpamutuje. Rozhodl se vyčkat až začne sám Sasuke. Sasuke po chvíli odtáhl a jeho tváře nabrali světle ružový odstín.
"Si takhle hrozně rozotmili" pousmál se Naruto. Sasuke potomhle zrůžověl ještě víc.Naruto se zasmál a spolu se Sasukem vstal.
"Poblíž je menší jezírko, mohl by ses tam jít umít, pokud chceš, nemusíš se bát, budu popřípad poblíž hledat něco k jídlu než se Itachi vrátí" navrhl Naruto. Sasuke se vydal k jezeru. Svlékl ze sebe oblečení a vstoupil do vody. Byla pravda, že potřeboval menší koupel, která by ho dokázala uvolnit.
Naruto mezitím lovil tři zajíce, hodil ponich tři kunaie a....
Trefa! Všichny tři kunaie trefili svůj cíl.Naruto je dal do pytle a šel hledat nějaké houby a lesní plody.
Sasuke se mezitím cachtal ve vodě. Seděl na mělčině a pozoroval hladinu vody,když se najednou objevil Pein se Sasorim. Sasuke vyděšeně zaječel. Pein se na něj sladce usmál a chtěl po něm sáhnout,ale zabránila mu v tom voda,která začala kolem Sasukeho výřit,a vytvořila tak Sasukemu ochranu před Peinem.
"Ale,ale..tady někdo zlobí a za zlobení bude trest." řekl Pein a dal pokyn Sasorimu,který vyvolal si svou loutku,která byla určena na to,aby se zmocnila Sasukeho. Loutka se dostala za vodní barieru,ale dál ne. Byla zničena větrnou technikou.
"Cože? Tahle loutka je nezničitelná. Kdo je tak silný že mi zničil loutku?" zaječí Sasori a začne se rozhlížet. Najednou se z lesa vynořil Naruto. Vypadal jinak. Neměl na sobě tričko,a tak byla vydět Kyuubiho pečeť. Ale i pečeť byla jiná,byla rozšířená. Dřív byla jen na břichu,ale nyní zasahovala přes celý hrudník a část rukou,kde pečeť končila těsně u loktů. Sasuke vykulil svoje,kočičí očka. Tohle zavinil on...jednou jedinou pečetí.
"Co zkoušíš Peine?! Včera večer ti to nestačilo?" zavrčí Naruto démonickým hlasem. Pein zrudl vzteky a na Naruta bezmyšlenkovitě zaútočil. Naruto natáhl ruku a chytl Peina podkrkem. Najednou se za Narutem objevil Itachi,a když spatřil Peina a Sasoriho tak se mu v očích objevil sharingan. Naruto odhodil Peina stranou. Pohybem ruky k sobě dostal Sasuke,který se k němu přitiskl. Naruto mu podal svoje tričko a nějaké kraťasy,protože Sasukeho věci byly u břehu jezírka,kde stál Sasori. Sasuke se oblékl,ale od Naruta se nehnul. Itachi přešel k Narutovi a pozorně si ho prohlédl. Naruto nic neřekl,jen sledoval Peina jak se zvedá ze země.
"Zmetku malej..co si to dovoluješ?" řekl Pein a v očích se mu objevil rinnegan.
"Myslíš si,že na mě platí oční techniky? Dovol,abych ti představil moji vrozenou schopnost klanu Namikaze. Vrozená schopnost klanu Namikaze je to,že vyruší učinky tvého rinneganu a také byakuganu..a sharingan na mě neplatí díky Kyuubimu." řekl Naruto. Itachi se na něj překvapeně otočil a podíval se mu přímo do očí.
"To není možný" řekl Pein.
"Ale je" ušklíbl se Naruto a pohnul rukou,a Pein se Sasorim odlétli o 20 metrů dál.
"Itachi...chytni se mě!" rozkázal Naruto a objal Sasukeho kolem pasu,počkal až se ho Itachi chytí a zmizel.
Objevili se asi tak 50 km od původbího místa.Itachi se pustil Naruta a podíval se na vyděšeného Sasukeho, který se Naruta stále držel.Tohle, že je ten chladný Sasuke? Teď
spíš vypadá jako bezbrané ptáče(xD).Přísahal Peinovi krutou pomstu, tohle jeho milovanému bráškovi dělat nebude! Přistoupil k těm dvěma, oban na něj upřeli své oči. Itachi popadl Sasukeho a vtáhl si ho do náruče. Sasuke ztuhl, ale pak se mu z očí spustili slzy a přitiskl se k Itachimu blíž.Naruto se pousmál a odešel. Nechtěl jim kazit tuhle rodinou chvilku.
Šel pomalu lesem aby našel bezpečné místo na přežkání noci. V tom se před ním objevila menší chata, která vypadala, že je opuštěná. Vstoupil do ní, připraven na jakéhokoliv nepřítele, ale nic se nestalo. Zapnul světla a rozhlédl se. Hned na začátku byla menší předsíň, vparvo od ní sa nacházel obývák. Na levo menší jídelna na kterou byla napojena kuchyň.Vystoupil do druhého patra, zde se nacházeli tři pokoje. První byl manželský, druhý byl pro hosty a tředí byl dětský, byla zde taky jedna koupelna. Naruto se zamyslel, kdyby se to trochu poopravilo, sehnal nějaký nábytek šlo by tady žít. Bylo to poměrně dobře ukryté v lese a šance, že by je našel nějaký nepřítel byla tudíž malá. Okamžitě se vydal za Itachim a Sasukem.
"To zní dobře" řekl Itachi když všichni stáli před velkým domem.
"Dneska se vyspíme a zítra začneme s opravami" řekl a Naruto se Sasukem souhlasili. Každý si vybral pokoj. Itachi se uvelebil v pokoji pro hosty a Naruto se Sasukem si vzaly manželský pokoj. Postele vypadali naštěstí ještě v dobrém stavu.
"N-Naruto..."začal Sasuke když už se pomalu kradli ke spánku.
"Ano" otočil se na něj.
"Děkuji za záchranu" zašeptal a vtiskl Narutovi menší polibek na tvář.
"Pro tebe bych udělal všechno" řekl Naruto,objal Sasukeho a přitáhl si k sobě. Sasuke se zarazil. Naruto to zpozoroval.
"Klid Sasů.....nebudu dělat nic co nechceš" zavrněl Naruto a pohladil Sasukeho po vlasech.
"Věřím ti Naruto" řekl tiše a otočil na Naruta a políbil ho na rty. Naruto nepatrně polibek prohloubil,a byl ochotný kdykoliv přestat,kdyby náhodou Sasuke nechtěl.