No Name 1.část

13. února 2012 v 14:35 | Minako Uchiha |  Jednorázovky

Jedna jednorázovka,která bude opět rodělena do několika částí! Jelikož Min-chan dostala omezení na net,tak přednastavuji veškeré povídky. Snad se tu někdy ukáže Hanako,aby byla informována o tom co se na blogu děje :)
P.S.: chyby ignorujte a snad se v tom vyznáte :)) snad se vám ta povídka bude líbit :)))


NO NAME

Zdravím.
Jmenuji se Kami...........vlastně mé celé jméno je Kamiela. Chtěla jsem se s vámi podělit o svůj příběh. Může se vám zdát pesimistický a nespravedlivý,ale stal se.

Bylo mi 18 let,když mě můj otec,prodal. Ano slyšíte správně! Prodal mě nějakému bohatému spratokovi,spíše jeho otci. Ten spratek mě viděl jednou a hned svému otci řekl,že mě musí mít doma. On teda šel za mým otcem a navrhl mu,že mě odkoupí za nějakej slušnej obnos peněz.
Stalo se to koncem prázdnin,než jsem měla nastoupit do druháku na střední škole. Přišla jsem domů. Došla jsem do obýváku,kde seděl otec a nějaký muž s mladým klukem.
"Ahoj Kami" pozdravil mě otec
"Ahoj tati. Dobrý den" pozdravila jsem i naší návštěvu.
"Dobrý den slečno Kamielo" pozdravil muž v drahém obleku. Ten kluk si mě prohlížel,ale já koukala na otce,aby mi to vysvětlil.
"Víš Kami..tohle je tvá nová rodina" oznámil mi a já na něj šokovaně zírala.
"Prosím?" myslela jsem,že jsem se přeslechla
"Slečno Kamielo" oslovil mě "Dovolte,abych Vám to vysvětlil. Můj syn si Vás vyhlédnul a já se s Vaším otcem už před měsícem domluvil,že Vás koupím a stanete se součástí naší rodiny. Tohle je Mauri,můj syn" představil mladíka. Do očí se mi vehnaly slzy. Netušila jsem,že je otec něčeho takového schopný.
"Jak si to mohl udělat. Proč?" vydechla jsem.
Nečekala jsem na odpověď a otočila jsem se na patě a vyběhla z domu. Ignorovala jsem otcův hlas,který na mě volal. Slyšela jsem,jak někdo vyběhnul z domu a běžel za mnou. Typovala jsem,že to byly dva muži z ochranky toho bohatého muže. Ignorovala jsem je a dál běžela,přes slzy v očích jsem neviděla na cestu. Po několika sta metrech jsem o něco zaklopla a padala na zem. Očekávala jsem tvrdý náraz,ale místo toho jsem spadla někomu do náruče. Zvedla jsem k dotyčné osobě pohled. Byl to tek kluk,který přišel s tím bohatým chlápkem. Divila jsem se,že za mnou vůbec běžel.
"Pusťtě me" zkusila jsem se mu vythnout,ale nepustil mě.
"Notak okamžitě mě pusťte.!" thla jsem sebou. Kupodivu mě postavil na zem. Podívala jsem se na něj,v očích jsem stále měla slzy. Zase jsem se rozeběhla pryč. Slyšela jsem,jak se za mnou ten kluk opět rozeběhnul. Běžela jsem a nevěděla kam. Po 40 minutách běhu,jsme doběhla,před bránu hřibitova. Neváhala jsem se běžela jsem dál. Doběhla jsem až k náhorbku,kde bylo napsaní jméno mé matky. Sedla jsem si za náhrobek a kolena si přitáhla k hrudníku. Opřela jsem se čelem o kolena a rozbrečela se. Opravdu jsem nečekala,že mě otec prodá. Brala jsem to jako zradu. Otec o tom věděl měsíc a nic mi neřekl. Brečela jsem,ale i přes své vzlyky jsem slyšela vrznutí branky od hřbitova. Víc jsem si přitáhla kolena k hrudi a ignorovala kroky,které se přibližovali mým směrem. Vlasy mi padaly do obličeje a já jen dál brečela. Najednou mi někdo položil ruku na rameno.
"Jděte ode mě!" zavzlykala jsem.
"Nejdu. Kamielo,prosím pojď se mnou" řekl Mauri. Zvedla jsem hlavu a podívala jsem se na něj. Lehce se na mě usmál,ikdyž mě do smíchu nebylo.
"Proč? Proč bych měla jít s vámi? Neznám vás. Vy jste mě jednou viděl a chtete ze mě udělat vašeho mazlíčka" řekla jsem a slzy mi stékaly po tvářích.
"Nechci tě jako mazlíčka. Líbíš se mi,lae já nemůžu žít obyčejný život jako ty" setřel mi slzy.
"Vy můžete mít vše na co si ukážete,tak kde je problém?"
"Problém je můj otec. Nechce pochopit,že kdybych žil normální život jako ty,tak bych byl spokojený. On si myslí,že potřebuju dámskou společnost,ale u nás v sídle"
"Mě je jedno co chce váš otec! Já nechci být zavřená. Nechci přestat vídat své kamarády" zase jsem se rozbrečela. Byla jsem psychicky na dně. Mauri mi ruku z ramene přesunul na záda,druhou ruku mi vsunul pod kolena a zvednul si mě do náruče.
Chtěla jsem se od něj odsunout,ale byla jsem vysílená během a dopadla na situace,kterou mi otec oznámil. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno. Nebylo to z toho,že bych chtěla,ale byla jsem unavená a bolela mě hlava. Zavřela jsem oči a nechala se nést. MAuri se rozešel směrem ze hřbitova. Pomalinku jsem mu začala usínat v náruči.
"Pane Mauri" zaslechla jsem hlas jednoho chlapa z ocharanky
"Ano?"
"Tu dívku jsem nenašli."
"Ani jí hledat nemusíte. Našel jsem jí" řekl a vyšel ze stínu i se mnou v náručí.
"Pane Mauri nemusel jste za tou dívku běžet. My bychom jí našli"
"To je v pořádku. Trocha pohybu mi neuškodí" dál šel a ochranka šla za ním.
"Pane mám tu dívku vzít?"
"Ne není težká"
"Limuzína by tu měla být hned. Informali jsem Vašeho otce,kde se nacházíte"
"Dobře"
Asi 10 minut jsem stáli na míste,než přijela limuzína. Chlápek otevřel Maurimu dveře a on i se mnou v náručí nastoupil dovnitř. Posadil se a mě měl stále v náručí. Opírala jsem se o něj a klidně oddechovala. Mauri si prohlížel můj obličej. Cítila jsem na sobě jeho pohled.
"Pane Mauri,položte tu dívku vedle sebe"
"NE! Hodláš mi rozkazovat?" Mauri probodnul chlápka pohledem.
"Ne,omlouvám se pane" začal se chlápek hned omlouvat.
Mauri to nekomentoval. Pak už bylo ticho. Slyšela jsem,jak limuzína jela,jak zastavila a jak se otevřeli dveře. Mauri vystoupil a pevněji se uchopil. Prošel dveřma,které se za ním zavřeli. Došel až obývacího pokoje,kde na něj čekal otec.
"Tady jsi Mauri" otočil se k němu čelem a pohled mu padl na mě, v Mauriho náruči.
"Omlouvám se otče,ale hledal jsem tu dívku."
"Nemusel jsi našli by jí ochranka"
"Chtěl jsem. A navíc trocha pohybu mi neuškodí"
"Dobře. Té dívce připravíme pokoj do dvou dnů. Veškeré její věci nechám převést z jejího bývaleho domu sem."
"Dobře otče. Zatím bude u mě v pokoji,než se ten její připraví"
"Mauri,hlídej jí. Mohla by se pokusit utéct a hlavně dávej pozor na svého staršího bratra. Víš jaký je,když zjistí,že tu je nová dívka. Bude si myslet,že je to služebná"
"Zajisté otče. Dám na Kamielu pozor" Mauri se lehce poklonil a šel k sobě do pokoje.
Položil mě na postel. Otevřela jsem oči a podívala jsem se na něj. Mauri se lehce usmál.
"Prosím neutíkej. Nechci,aby ti můj bratr ublížil"
"Hm.....Proč se o mě tak zajímáte? Každý na vašem místě,by mě nechal,abych na to přišla sama" pozorovala jsem ho.
"Už jsem to říkal. Líbíš se mi,jsi mi sympatická....sice jsem tě viděl jen jednou,ale už si mě okouzlila a věděl,že tě chci mít u sebe. Víš můj bratr si libuje v hrubějším násilí"
Přetočila jsem se na bok,zády k Maurimu a zavřela oči. Cítila,jak se postel prohnula pod vahou dalšího těla. Mauri si sednul ke mě a položil mi ruku na rameno. Letmo jsem se po něm koukla.
"Vážně prosím nevycházej z pokoje. Jedině v mém doprovodu" zopakoval mi. Nakonec jsem kývla a zavřela oči. Mauri se zvednul a odešel z pokoje. Přetočila jsem se na záda a přemýšlela.
Ozvalo se zaklepání. Zvedla jsem se a došla ke dveřím,otevřela jsem. Stál tam nějaký kluk a docela překvapeně na mě koukal.
"Potřebujete něco?" zajímala jsem se.
"Ech....kde je Mauri?"
"Před chvilkou někam šel. Kdo jste?"
"Ach...jsem Aki. Jsem Mauriho starší bratr. Kdopak jste vy?" usmíval se
"To vás nemusí zajímat" chtěla jsem zavřít dveře,ale on tomu zabránil a vešel do pokoje. Couvala jsem od něj dál.
"Ale musí mě to zajímat. Dívka u mého bratra v pokoji. Jak se jmenuješ? A odpověz!" pouručil mi Aki.
"Nebudu vám odpovídat!" zamítla jsem. Došel ke mě a chytnul mě za předloktí a přitáhnul si mě k sobě. Trhla jsem sebou.
"Něco jsem řekl!" zavrčel Aki. Snažila jsem se mu vytrhnout,ale držel pevně.
"Aki okamžitě vypadni z mého pokoje!" ozval se ode dveří Mauriho hlas. Aki se otočil,ale nepouštěl mě.
"Půsť jí a vypadni!"sledoval Akiho,který mě neochotně pustil.
"Kamielo pojď ke mě" došla jsem k Maurimu a jakoby se za něj schovala. Mauri mě chytnul za ruku.
"Takže Kamiela..." pousmál se Aki.
"Vypadni!" vrčel Mauri. Aki kolem nás prošel,podíva lse na mě a usmál se. Měla jsem pocit,že se pokoušel zbalit. Lehce jsem se otřásla.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 susu-san susu-san | 16. února 2012 v 20:00 | Reagovat

chudák Kami :(  ale jinak moc pěkné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama