Jak to bylo doopravdy- aneb- pravda o vyvraždění Uchiha klanu

15. listopadu 2011 v 17:06 | Minako Uchiha |  Jednorázovky
Jak to bylo doopravdy-aneb-pravda o vyvraždění Uchiha klanu
Pozn. upíří svět, a pár NaruSasu

Jmenuji se Sasuke Uchiha. Je mi 19 let a jsem poslední ze dvou upírů Uchiha klanu, který byl nejmocnější ze všech klanů, které žily v Konoze. Jinde upíry nenajdete než-li v Konoze. Znám mnoho pověr ohledně upírů. Třeba ta, že nesmíme na denní světlo a slunce. To je blbost, normálně chodím ve dne ven. A nebo ta, že když kousneme člověka, stane se z něj upír. Tak to je úplná blbost.
Studuji na Konožské Střední, kde jsem nejlepší ze třídy. Zrovna mám poslední hodinu historie bájných tvorů. Učitel zrovna mele něco o vlkodlacích a upírech. Ach..ano zapoměl jsem se zmínit, že ten učitel je můj starší bratr Itachi Uchiha. Najednou někdo zaklepe. Potom co učitel křikl "dále" se dveře otevřely a vstoupil dovnitř kluk asi v mém věku. Blond až zlatavé vlasy a nebesky modré oči. Cítím jeho krev. Strašně lahodně voní. Naštěstí se umí dobře ovládat, takže na mě nikdo nic nepoznal.
"Dobrý den" ozve se sametový hlas toho kluka
"Dobrý den. A vy jste jako kdo?" optá se Itachi
"Jmenuji se Uzumaki. Mám sem chodit do třídy. Posílá mně ředitelka. Vy jste třídní učitel?" optá se a já z jeho hlasu slyším přízvuk, kterým mluvím já a Itachi. To mě zarazí. Je ten kluk taky upír nebo něco jiného? A nebo jen obyčejný člověk, který má jen stejný přízvuk jako upíři.
"Ne. Ale toho si půjdete hledat až o přestávce! Sedněte si vedle Sasukeho." řekne Itachi a ukáže na mně. Uzumaki nic neřekne a jde si sednout vedle mně. Kývne mi napozdrav a dál se se mnou nebaví.
"Pane Uzumaki...mohl byste nám říci něco o upírech?"
"Mohl. Upíři žijí v klanech. Těchto klanů bylo mnoho, ale jen jeden byl nejmocnější.....! Ale jsou tu i upíři, kteří pohrdají klanem a jsou schopni ho i vyvraždit!! Že, pane učiteli." řekl Uzumaki a v očích se mu divně zalesklo. To se mi nelíbí a Itachimu taky ne.
"O přestávce přijďte ke mně do kabinetu. Sasuke vás tam dovede." řekl Itachi než zazvonilo a on vyšel ze třídy.
"To je vždycky takový mrzutý" optá se mě
"Ne není, jen ho zaráří tvůj přízvuk...a pojď nebo nás pak seřve" odpovím mu na to a už ho táhnu k Itachimu do kabinetu. Dorázíme tam a já zaklepu. Po vyzvání vstoupíme. Itachi ukáže na dvě křesla, do kterých se máme posadit. Když tak učiníme.
"Takže pane Uzumaki. Co měl znamenat ten váš proslov o upírech?"
"Za prvé oslovujte mně Naruto a za druhé sám jste po mně chtěl, abych vám řekl něco o upírech. Tak si nestěžujte" odsekne mu na to Naruto. Itachi se na něj soustředí. Snaží se mu nahlédnout do mysli. Jedna ze schopností upírů. Ale s Narutem to ic nědělalo, většina lidí si začne stěžovat na to, že je bolí hlava, ale on nic. najednou Naruto zmizí a objeví se za mnou a Itachim.
"Jestli jste si mysleli, že mi proniknete do mysli tak jste na omylu. Já jsem taky upír a vaše techniky na mě neplatí. Platili by na mně jen tehdy, kdybyste byli na vyšší úrovni než jsem já....,ale to není možné" ozval se nám u ucha jeho sametový, ale nyní chladný a ostrý hlas. Itachi se prudce otočil, ale Naruto tam nebyl. Podíval jsem se před sebe a uviděl jsem Naruta, jak sedí přede mnou.
"Mějte se Sasuke a Itachi Uchiho. Ještě se potkáme" řekl a zmizel. Zůstal jen obláček rudého kouře. Oba dva jsme koukali na místo kde před chvíli stál Naruto. Po chvíli jsme se oba vydali domů.

Nikdo jiný než já a Itachi to nepřežil. Nenáviděl jsem svého bratra, protože jsem si myslel, že on náš klan vyvraždil, ale nakonec mi vše vysvětlil a stali jsme se opravdovými bratry. Došli jsem domů a já jsem ihned zalezl do knihovny, abych našel nějaké infornace o blonďtém upírovi, který mě okouzlil. Vlastně to byl zvláštní upír.....zlatavé vlasy, modré oči, to není u upíru bežné. Většina upírů má černé vlasy i oči. Naruto byl prostě unikátný a jedinečný. Dlouho do noci jsem hledal nějakou zmíňku o blonďatém upírovi, ale v žádné knize nic nebylo. Měl jsem poslední možnost. Zavolat Itachiho....některé knihy měl u sebe on. Začal jsem hledat mobil. Ano i my upíři se musíme přispůsobovat moderní době. Když jsem ten zatracenej mobil našel vytočil jsem bratrovo číslo.
"Halo"
"Nazdar Itachi"
"Co potřebuješ Sasuke? A proč mi voláš, když jsme v jednom baráku?"
"Nemáš náhodou u sebe tu velkou starou knihu? Tu co nám otec zakazoval číst"
"Jo....měla by tu někde být.......proč jí potřebuješ ....Sasuke"
"Hledám informace o Narutovi...je mi podezřelé, aby byl také upír. Nikdy v historii, neměl žádný upír takové rysy jako on"
"Tak se ho na to zeptej. Adresu ti můžu dát"
"Ale, ale..jakpakto že máš jeho adresu Itachi"
"Nebuď zvědavý...a radši si piš tu adresu" napomenul mě Itachi a já si zapsal adresu, kterou mi nadiktoval.

O 20 minut později jsem se vydal směrem kde bydlí Naruto. Zrovna jsem šel kolem tmavé uličky, když jsem zaslechl výkřik a nějaké nadávky. Podle hlasu jsem indentifikoval Naruta. Vstoupil jsem do uličky. Všude byla tma, ale já viděl i v noci perfektně. Podle pachu jsem rozponal, že Naruto stojí proti obyčejným smrtelníkům. Stoupnul jsem si ke zdi, tak aby mě nikdo neviděl. Uviděl jsem Naruta a několik mých spolužáků, ve kterých jsem rozpoznal Gaaru, Kankura, Leeho, Saie, Jugga a Suigetsua-místní partička, která dělá problémy. Kankuro a Sai drží Naruta, tak aby se nemohl bránit a Gaara do něj mlátí a kope ostošest a zbytek partičky se tomu směje.
"Ale, ale..koho pak to tu máme" zeptal jsem se, když Gaara vrazil Narutovi pěstí a ten to už neustál a padl v bezvědomí k zemi. Gaara se prudce otočil a zadíval se mi přímo do očí.
"Copak tu pohledává pan Dokonalý Uchiha" zeptal se posměšně
" Vlastně jsem se šel, jen projít a koho tu nepotkám....tebe a tu tvou vykutálenou partičku, která nic neumí" řeknu mu chladným hlasem.
"Copak ti Uzumaki udělal, že si ho zmlátil do bezvědomí" pokračoval jsem, když se neměl se ani jeden neměl k odpovědi.
"Urazil Temari" křikl po mě Kankuru
"To, ale není důvod ho zmlátit do bezvědomí. A teď odtud zmizte nebo z toho budete mít pěkný problém." poradím jim a jdu k bezvládnému Narutovi.
"Copak nám asi tak uděláš? Nás je šest a ty jsi sám" odsekne Juggo. Na to se pouze malinko pousměji a jednou dobře mířenou ranou jsem poslal Gaaru a Kankura k zemi.
"Ještě někdo?" zeptal jsem se. Zbytek partičky sebral ze země Gaaru a Kankura a radši se vypařili. Přešel jsem k Narutovi a zkontroloval mu tep. Vytáhl jsem mobil a vytočil číslo.
"Ahoj Itachi. Sasuke."
"Našel jsem Naruta. Za chvíli budu doma!"
"Jo, jo za 20 minut jsem u tebe"
Zavěsil jsem a opatrně vzal Naruta do náruče. Překvapilo mě jak je lehký. Podle postavy a výšky jsem ho tipoval na dobrých 90 kilogramů...ale on měl stěží 70 kilo. Za chvíli jsem dorazil k Itachimu. Jak mě uviděl s bezvládným Narutem v náruči ihned mi poručil ať ho položím na postel. Když jsem tak učil, tak ho Itachi zběžne prohlédl jestli nemá něco zlomeného....naštěstí mu jen zlomili zápěstí.
"Prohlížel jsem tu knihu. Je tam zmíňka o tom že se jednou za 100000 let narodí upír s odlišnýmy rysy něž mají ostatní upíři."
"A,....?"
"Naruto je výjmečný a jedinečný...a proto mu neubliž Sasuke"
"Počkat..jak....ty.....já....Jak víš, že jse mi líbí?"
"Jsi můj bratr mám tě přečteného"
Naruto se začal probouzet.
"Kde to jsem?" zamumlal dezorientovaně a pomalu se posadil. Zmateně se kolem sebe rozhlížel než se jeho pohled zastavil u mně. Zadíval jsem mi do očí...a já náhle ucítil, že si čte mou mysl. Rychle jsem nahodil barieru, aby nemohl pokračovat. Naruto se zamračil, ale nic neřekl.
"Takže, Naruto kdo byli tvoji rodiče" zeptal se Itachi a Naruto se na něj otočil.
"Proč bych ti to měl jako říkat....sice jsi také upír....ale já ti nevěřím...chcete mně zneškodnit..jen pro to, že jsem jiný" zavrčel Naruto a ukázal nám své špičáky....také ty byly delší než naše.....a postavil se do bojovné pozice.
"Naruto..uklidni se já ani Sasuke ti nechceme ublížit" říkal mu Itachi klidným hlasem. Naruto si sedl zpět, ale na ostražitosti nepolevil. Když se posadil i Itachi tak Naruto začat vyprávět.
"Jmenuji se Namikaze Uzumaki Naruto"
"Moment. Ty jsi z klanu Namikaze?" vyjekl jsem s Itachim najednou. Naruto pouze přikývl. Tak už vím, proč na něj naše techniky nepůsobily. Klan Namikaze byl mocnější než klan Uchiha....jednou jsem zaslechl otce jak se baví s nějakým podřízeným o klanu Namikaze, který měl ten podřízený vyvraždit. O dva dny později byl klan Namikaze vyvražděn, prý to přežil jenom pětiletý klučina, který nebyl nebezpečný. Tehdy...nyní je mocnější než já s Itachim dohromady.
"Můj klan vyvraždili před 14-ti letý podřízení vašeho otce. Mě jako jediného nechali z toho důvodu, že jsem byl tehdy neškodný, ale po roce se to změnilo. Přesně 23.2.2000 jsem vyvraždil klan Uchihů" řekl Naruto. V tu chvíli mnou projela vlna vzteku, proto jsem na Naruta bezmyšlenkovitě zaútočil. Naruto jen něco zamumlal a než jsem se nadál byl jsem tvrdě přiražen ke zdi. Naruto mě držel pod krkem. Naklonil se ke mne blíž, tak že jsem cítil jeho dech na krku.
"Myslel jsem, že jsi rozumější Sasuke. Takhle na mně přímo zaútočit, zvlášť když jsem mocnější než ty" zašeptal mi do ucha. Pak se jeho rty přesunuly na můj krk přesně na místo kde jsem měl tepnu. Přejel přes to místo jazykem. Najednou skousnul. Jeho špičáky se mi zaryly do tepny. Vykřikl jsem bolestí. Naruto pomalu sál tu životadárnou tekutinu, která mi kolobala v žilách a měla nasládlou chuť, jako krev všech upírů. Hlava mi padla dopředu, takže jsem se mu opíral o rameno, pomalu jsem ztrácel vědomí. Itachi se snažil nějak pomoct, ale až příliš se o mně bál, takže se o nic radši nepokusil. Najednou svět kolem mně ztmavnul, všude samá tma. Naruto se odtáhl a nechal si moje tělo padnout do náruče, poté mne odnesl do mého pokoje, kterému dominovala obrovská postel povlečená do sametového, černého povlečení. Položil mně, dal mi polibek do vlasů a odešel. Vrátil se do obýváku, kde seděl ještě zaražený Itachi. Naruto se posadil do jedno z křesel.
"Ty...ty ......co.....jsi...mu.....mu ....prove...vedl" vykoktal ze sebe zděseně Itachi
"Bude v pořádku, jen se pořádně prospí. Jako ty!" řekl a zpříma se zadíval Itachimu do očí. Itachi po chvíli vypadal tak malátně, že za chvíli upadl do bezvědomí. I jeho Naruto přenesl do jeho pokoje, který byl laděn do modré barvy. Sám si pak lehl na prostornou sedací soupravu a usnul. Ráno jsem se probudil s bolestí hlavy. Pomalu jsem posadil. Vybavila jsem mi vzpomínka na včerejší večer. Podvědomě jsem si sáhnul na krk, kde jsem našel menší jizvičky po Narutových špičácích. Vstal jsem a pomalu se vydal do koupelny, kterou jsem měl naštěstí propojenou s pokojem. Sundal jsem ze sebe všechno oblečení, které jsem hodil do koše na prádlo. Stouplnu jsem si pod sprchu a pustil na sebe příjemně teplou vodu. Rukama jsem se obřel o dlaždičky a přemýšlel jsem o všem možném a hlavně o včerejšku. Takhle jsem tam stál několik minut. Vypnul jsem sprchu, vytáhl jsem velkou rudou osušku, do které jsem se zabalil a přešel jsem ke skříni. Vyndal jsem si tmavě modré volnější džíny a tmavě červené tričko a nakonec černou mikinu na zip. Vydal jsem se do kuchyně, kde už byl Itachi a k mému překvapení i Naruto, který seděl na židli a měl zavřené oči. Vypadal jako kdyby spal. Itachi se po 10 minutách zvedl s tím, že musí do práce a že my dva tu máme zůstat a domluvit se na tom, aby se sem Naruto přestěhoval kvůli bezbečnosti. Jen co za Itachim klaply dveře, Naruto otevřel oči a zadíval se na mně rentgenovým pohledem, pod kterým jsem se ošil. Vstal a šel pomalu ke mně. Instinktivě jsem couval, ale po chvilce jsem narazil do zdi. Naruto si opřel ruce vedle mé hlavy a tak mi znemožnil útěk.
"Promiň mi Sasuke ten včerejšek" zašeptal mi do ucha. Překvapeně jsem se na něj podíval a uviděl jsem nebesky modré oči plné smutku a lásky.
"Odpouštím ti, ale už to nikdy neudělej. Ano?" odpověděl jsem mu. Naruto pouze přikývl na souhlas. Políbil mně a já jsem se s radostí přidal.Když jsem, ale zvedl ruce, abych ho mohl obejmout kolem krku, zarazil se a vyčkával co udělám. Obejmul jsem a přitáhl si ho pro polibek. Naruto lehce přejížděl jazykem po mém spodním rtu, který i jemně sál. Pootevřel jsem rty, toho ihned využil Naruto a už zkoumal má ústa jazykem, po chvíli jsem se přidal a polibek nabral na dravosti a vášni. Narutovi ruce sjely na mé boky, za které si mně přitáhl blíže ke svému tělu a rukama mi zajel pod tričko. Jemně mně hladil po lehce vypracovaném bříšku. Svá ústa přesunul na můj bledý krk. Jazykem přejel místečko, kde jsem měl dvě jizvičky, které byly jeho prací. Z úst mi utekl slastný vzdych. Naruto se nad tím pousmál a pokračoval v opečovávání mého krku. Rukama jsme mu zajel pod oranžové třičko, které měl na sobě. Určitě bychom se dostali dál....., ale někdo nás vyrušil zazvoněním na zvonek. Naruto se ode mně odtáhl, i když nerad. Jdu ke dveřím a jsem naštvaný, který debil to může být? Itachi je ve škole. Tak kdo? Přešel jsem ke dveřím a otevřel. V tu ránu jsem nevěřícně hleděl na osobu přede mnou.
"Ahoj Sasuke-kun" řekl dívčí, podle mně až moc, pištivý hlásek mé spolužačky Haruno Sakury.
"Co potřebuješ Sakuro?" optal jsem se ledovým hlasem.
"Slyšela jsem, že ti není dnes dobře a tak jsem se nabýdla, že ti přinesu úkoly" oznámila mi a vešla dovnitř. Šla rovnou do obývacího pokoje. Kde byl Naruto. Rychle jsem se přemístil až ke dveřím obývacího pokoje, ale Naruta jsem nenašel. Pak jsem si všimnul otočeného mého, velkého, černého křesla. Posadil jsem se na pohovku a Sakura mi začal vysvětlovat látku, kterou probýrali ve škole. Najednou se otočí ono křeslo, ve kterém sedí Naruto. Sakura se otočí a dívá se něj s podezřením v očích.
"Nazdar Uzumaki" pozdraví ho se stopou nesnášenlivosti v hlase
"Co tu chceš Haruno" zasyčí Naruto
"Já jsem přišla vysvětlit Sasukemu látku ze školy. A co tu chceš ty?" zavrčí nepřátelsky Sakura
"Tak kdyby něco..tak já tu bydlím zlato" řekne Uzumaki s klidem
"Tak to kecáš! Sasuke-kun....Naruto tu opravdu bydlí?" otočí se na mně to divné růžovlasé stvoření. Pouze přikývnu a Naruto se vítěžně zašklebí.
"Měj se Haruno" řekne Naruto a tím jí naznačil, že má odejít. Sakura se zvedne a odkráčí ke dveří.
"Ještě jsme spolu neskončili Uzumaki" prskne a neopomene prásknout dveřmi. Naruto se spokojeně usměje. Přitáhne si mně za pas k sobě, takže mu sedím na klíně. Začne mně líbat na krku, já jen slastně nakloním hlavu na pravou stranu, aby měl lepší přístup. Naruto dál laskal můj krk, když v tom zazvonil mobil. Nevěděl jsem jestli můj nebo Narutův. Nakonec se ukázalo,že to byl Narutův mobil.
"Ano."
"Cože? Kde a kdo zaůtočil?"
"Zase ta Gaarova partička?"
"Že je jeden z nich lovec upírů? Opravu jenom jeden?"
"Který prosim tě?"
"Juugo? Kde je teď?"
"Škola.......hodina historie bájných tvorů. Hned jsem tam!" řekl Naruto do mobilu a zavěsil. Podíval jsem se mu do očí. Uviděl jsem v nich strach o někoho...a ještě touhu po pomstě. Vstal jsem z Naruta a ihned jsme vyrazili ke škole. Dorazili jsme tam do dvou minut. Vběhli jsme do haly a hnali se do učebny historie. Cestou jsme potkali několik učitělů, kteří na nás začali křičet, že se nesmí běhat po chodbách. Mě to bylo jedno a Naruto je úplně ignoroval. Doběhli jsme do 3.patra a vrazili do dveří.......to co jsme viděl mi vzalo dech. Stál tam Juugo a držel Itachiho pod krkem, jako nedávno mně Naruto. Chtěl jsem jít Itachimu na pomoc, ale Naruto mně zastavil a zakroutil hlavou v záporu. Pochopil jsem, kdyby jsem na něj zaútočil, zneškodnil by Itachiho.
"Ale, ale kdopak to tu? Sám velký upíří bojovník Uzumaki a nejmladší Uchiha. Vy jste mi, ale dvojka" zasmál se Juugo
"To jsi tak zbabělý, že musíš jít přes mou rodinu? Proč pak jsi nezaútočil rovnou na mně?" zeptal se pobaveně Naruto. Juugo se evidentně naštval. Odtáhl Itachiho od stěny a mrštil jim proti Narutovi. Naruto Itachiho zachytil a opatrně ho pložil na zem, pod hlavu mu složil svou mikinu. Pak se sklonil ke mně.
"Promiň mi to co teď uvidíš!" zašeptal mi do ucha. Nepochopil jsem co tím myslil.
"Tak pojď Juugo..jdem bojovat, ale ne tady. Jdem na hřiště." řekl Naruto a nechal Juuga, aby šel napřed. Naruto mi pomhl podepřít Itachiho a pomalu jsme se vydali na školní hřiště. Tam jsme opatně posadili Itachiho na lavičku. Já jsem si sedl k Itachimu a Naruto se vydal za Juugem.
Stáli na proti sobě, vypadali jako kdyby byl z kamene. Najednou se pohl Juugo a zaútočil na Naruta, který se mu ladně vyhnl a ohnal se po měm katanou. Ani jsem si nevšimnul kde ji vzal. Juugo také vytáhl katanu, které byla 2x dělší než-li Narutova. Po chvilce jsme uviděl, jak Narutovy oči zrudly a špičáky se protáhly. Celé jeho tělo se začalo formovat do jiného tvaru. Místo Naruta se tam objevil velký, asi 190cm vysoký, vlkodlak, se srstí barvy zlata místy do oranžova a ruda. Juugovi se v očích mihl stín strachu. Vlkodlak zvrčel a vrhl se proti Juugovi, kterému šel po krku. Boj trval asi 10 minut. Vlkodlakovi se nakonec podařilo se zakousnout do protívníkova krku. Juugo padl mrtev k zemi. Vlkodlak se otočil směrem ke mně a vydal se mým směrem. Když došel až ke mně posadil se a šťouchnul do mně čumákem. Opatrně jsem zvedl ruku a pohladil jsem ho po hlavě. Itachi se posadil a podíval se na mně, pak na vlkodlaka.
"Co tu dělá ten vlkodlak? Sasuke jdi od něj...copak nevíš, že vlkodlaci jsou naši nepřátelé?" nařídí mi Itachi. Podívám se na Naruta ve vlkodlačí podobně, v jeho rudých očích vidím smutek a zase tu lásku ke mně.
"Itachi" ozve se Naruto
"Naruto? Kde jsi?"
"Sedím vedle Sasukeho, tedy přímo před tebou" oznámí mu Naruto a Itachi se podíval přímo před sebe.
"Naruto?!" řekne nevěřícně a prohlídne si vlkodlaka pozorněji.
"Ano jsme to já." řekne Naruto a položí tlapu na Itachiho nohu.
"Jak to, že je z tebe vlkodlak?"
"Juugo, ten co se tě pokusim zabít, byl lovec upírů. Se Sasukem jsme přišli naštěstí v čas. Pak jsem Juugovi řekl ať bojuje přímo se mnou a ať se nesnaží jít přes mou rodinu. Pak jsme se do sebe pustili. Nejdřív jen katanami, pak mne něčím naštval a já se proměnil." shrnul to Naruto.
"A proč jsi ještě v té vlkodlačí podobě?" zeptal jsem se
"Když použiji tuhle přeměnu musím v téhle podobě zůstat dva dny,aby se mi vrátila energie. Kdybych se teď přeměnil do lidské podoby moje tělo by to nevydrželo" vysvětlil Naruto. Takže dva dny ve vlkodlačí podobě, pak se bude moct přeměnit zpět.
"Hele Itachi..neměl být ve škole zítra den mazlíčků?" optal jsem se bratra
"Jo je zítra a pozítří taky. Proč?" zeptal se
" Ale .....Naruto by byl můj mazlíček..a tak by šel do školy a nic by nezamškal." řekl jsem a podíval jsme se na Naruta, který se ke mne uraženě otočil zády. Itachi se rozesmál a já se k němu přidal. Naruto se ďábelsky usmál, ale to jsme my neviděli. Najednou nás něco porazilo k zemi a začalo nám to olizovat obličeje.
"Naruto...Naruto.....dost...slez...z ..nás..!" řekl jsme mezi smíchem. Ono mít na sobě 70ti kolivého vlkodlaka není sranda. Naruto slez a posadil se vedle nás. Když jsme se zvedli i my tak Naruto vesele zaštěkal a začal utíkat směrem domů.
"Naruto počkej na nás" zakřičel jsem na něj. Naruto se zastavil a počkal až ho dojdeme. Pak jsme se vydali domů. Naruto kolem nás poskakoval,jako štěně. Mnoho lidí se za námi otáčelo a koukalo na obřího psa,který šel nyní vedle mne,a byl stejně velký jako já. Když jsme došli domů,Naruto unaveně padl v obývacím pokoji na zem před pohovku a usnul. Já jsem se ještě domlouval s Itachim na zítřek,kvůli tomu dnu mazlíčků. Nad tímto témate jsme debatovali až do půlnoci. Druhý den ráno mne vzbudil otravný budík. Vstal jsme, a zamířil rovnou do koupelny a pak do kuchyně,kde už byl Itachi a Naruto,který spal pod stolem.
"Měli bycom mu dát něco na krk.....alespň šátek." řekl jsem a Itachi souhlasil.
"Naruto. Pojď nebo přijdeme pozdě." zakřičel jsem na Naruta z chodby. Naruto pošlušně přišel a nechal si uvázat na krk černý šátek. Vyrazili jsme do školy. Cestou se k nám připojil Kiba se svým psem Akamarem. Došli ke škole,kde jsme se s Kibou rozdělili a každý šel jinam. Já s Narutem jsme zamířili za Itachim do kabinetu. Zaklepal jsem a po vyzvání jsme vešli.
"Ahoj Itachi" řekli jsme s Narutem dohromady. Posadil jsem se do křesla. Naruto se postavil na zadní a opřel se o zeď.
"Jak vidím vrací se ti energie." konstatoval Itachi
"Ano. Zítra večer už budu ve své normální podobě" souhlasil Naruto. Vtom někdo zaklepal. Naruto sespustil na všechny čtyři a šel si lehnout ke mne.
"Dále" řekl Itachi. Do kabinetu vešel Kakashi-sensei,můj a Narutův třídní.
"Zdravím Itachi" pozdravil
"Zravím..copak potřebuješ Kakashi?" optal se Itachi
"Ještě jsem tu neviděl Sasukeho a Uzumakiho." oznámil
"Sasuke sedí za tebou a Naruto mi včera říkal,že dnes má nějaké kontroly u doktora. Zapoměl jsem ti to včera říct." řekl Itachi. Kakashi se otočil a podíval se na mne. Pokýval hlavou. Najednou začal Naruto hrozivě vrčet. Kakashi se podíval k mým nohoum a spatříl vlka se zlatou srstí.
"To je tvůj mazlíček?"
"Jo. Nějaký problém senseii?" optám se
"Ne,ne žádný jen bys už měl jít do třídy." odpoví Kakashi a počká až já i s Narutem odejdeme z kabinetu do třídy. Vešel jsem do třídy s Narutem v patách. Celé třída zmkla a koukali na nás. Sakuře a Ině se v očích objevila srdíčka,obě se ke mne rozeběhli a chtěly mne obejnout,ale naštěstí to zarazil Naruto,který se objevil po mé levé ruce a začal temně vrčet. Holky utekli zpět do své lavice s křikem. Připletla se ke mne Gaarova partička.
"Koukám,že si pořídíl psího obránce jako támhle Inuzuka" ozval se posměšně Gaara a pohodil hlavou ke Kibovi s Akammarem.
"Jo. Furt lepší vlk než ti tvý pavouci." řekl jsem s klidem. Kankuro na mne mířil pěstí,když v tom se postavil Naruto na zadní tlapy a opřel se o mne. (Zapoměl jsem zmínit,že když se Naruto postaví na zadní má skoro tři metry. Ještě,že místnosti ve škole mají na výšku šest metrů.) A zlověstně zavrčel. Kankuro radši couvnul. Naruto se spustil zase na všechny čtyři a sednul si vedle mne. Pohladil jsem ho po hlavě,aby se utišil. O chvilku později vešel do třídy Kakashi-sensei.
"Nějaký problém pánové?" zeptá se Kakashi.
"Ne nic se neděje sensei" řekne Kankuro.
"Tak jsi děte sednout na svá místa!" řekne a my ho poslechneme. Sednu si vedle Kiby a Naruto si lehne vedle mne. Kakashi-sensei začne vykládat o tom,že by jsme tu neměli nechávat své mazlíčky o samotě atd.!Naruto se tak nudil,že z toho usnul a já taky pomalu a jistě usínal. Určitě bych i usnul,kdyby najednou Naruto nevyskočil a nezachytil letící katanu,která byla mířená na mne. Podíval jsem se na Naruta,který katanu,kterou měl v zubech,rozlomil na dvě poloviny a rohlédl se po třídě,jeho pohled se zastavil na Saiiovi. Naruto začal zlostně vrčet a pomalu se blížil k Saiiovi. Už se po měm chystal skočit,když ho razazil Gaara s Kankurem,kteří po měm hodili nějaké vrhací zbraně.
"Jděte si to vyřídit ven." zahromoval Kakashi a my se radši zdekovali ven.
"Kibo..pojď taky" řekl jsem Kibovi a zamířil jsem za Narutem,kterého jsem chytil za šátek na krku,aby neutekl za Saiem. Chvilku na to nás doběhl Kiba s Akamarem. Došli jsme až na školní hřiště. Ano zase to hřiště. Sai i se zbytkem party stál u brány a propalovali nás pohledem.
"To jsi měl ve třídě štestí Uchiho,že to ten pes vykril." řekl Sai
"No jo no. Ten vlk totiž poná lovce upírů a chrání svého majitele,ale to byste měli vědět,dyž jste lovci upírů! A kdepak máte Juuga?" optal jse se. Kiba se na mne zaskočeně podíval,tušil že nejsem normální,ale tohle uřčitě nečekal.
"Juugo byl zabit vlkodlakem. Ale nevím kde tu vzal vlkodlak,ty jsme už přece zneškodnili." poznamenal Kankuro.
"Původně jsme chtěli jen Uzumaki,ale ten se tu už neobjeví." zasmál se Sai. Vlkodlak vedle mne začal vrčet a škubat sebou,měl sem co dělat,abych ho udřel.
"Ale,ale pejsánek se nám zlobí. Notak Uchiho pusť toho pejsánka" řekl Gaara a začal se smát. Najednou se mi za zády objevil Itachi a prohlédl si tu partičku lovců. Podíval jsem se na něj a on pouze přikývl na souhlas,pochopil jsem,slyšel Gaarův poslední monolog.
"Heleme se kdo su nám tu objevil....další Uchiha" ozval se Suigetsu
"Jak chceš." řekl jsem a pomalu jsem pustil šátek,za který jsem doteďNaruta držel. Naruto se proti nim vrhlnul s katanou,kterou držel v tlamě. Ani já s Itachim jsme na nic nečekali a vrhli se do boje. Naruto si vzal na starost Saie a já s Itachim zbytek party. Naruto se po Saiiovi ohnal katanou a škrábnul ho do pravého boku.
"To je vše co umíš pejsku?"optal se posměšně Sai.
"Ne,ještě sem ti neukázal pravou sílu pravého upířího vlkodlaka" zavrčel Naruto. Sai se zarazil,nad tím,že vlkodlak umí mluvit.
"A kurva..jsem v háji." zaklel Sai. Naruto přikývl na souhlas se Saiiovými slovy a postavil se na zadní tlapy. Přední tlapy spojil do nějakého znaku.
"Obraná formace" zaječel Sai. Kankuro,Gaara a Suigetsu se přemístili k Saiiovi a postavil sedo obraných pozic.
"Tohle je vám k ničemu" řekl Naruto démonickým hlasem a složil několik ručních znamení.
"Plná síla upířího vlkodlaka-Zjevení pekel" vykřikl Naruto a v tlapě se mu začala formovat rudá,zářicí koule. Naruto si ji přendal na ocas a rozeběhl se na Saie,Kankura,Gaaru a Suigetsua. Když byl těsně u nich rozmáchl se ocasem a rudou kouli po nich hodil. Následoval obří výbuch,který nemohl nikdo přežít. všimul jsem si jak výbuch odhodil Naruta na druhou stranu hřiště. Rychle sem přiběhl k Narutovi,a zjistil jsem,že už není ve vlkodlačí podobě,ale ve své lidské,měl mnoho zranění a hodně z nich silně krvácelo. Naruto se pomalu postavil a nechal se ode mne podepříd a rozešli jsme se ke Kibovi a Itachimu. Naruto bolestně zasyčel při každém prudčím pohybu. Došli jsme k lavičce,na ktetou se Naruto opatrně posadil a zavřel oči.
"Co se stalo Naruto?" zeptal se Itachi.
"Když jsem použil plnou sílu-Zjevení pekel,musel jsem se přeměnit do lidské podoby,abych je zničil." vysvětlil Naruto,než se zase začal přeměnovat do podoby vlkodlaka. Otočil jsem se na Kibu,který tam stál a koukal na nás.
"Kibo?!" oslovil jsem ho,ale nereagoval. Zamával jsem před očima rukou. Podíval se na mne a se zaječení spadl na zem.
"Kibo...to co jso teď viděl...nesmí o tom nikomu nic říct..je to pro tebe i pro nás nejlepší!"
"Takže.......abych si to ujasnil...ty a tvůj bratr jste upíři a Naruto je vlkodlak"
"Ne tak úplně. Sasuke a Itachi jsou upíři. Já jsem taky upír..ale vládnu temnou magii,a když ji použiji změním se na vlkodlaka a dva dny v té podobě musím zůstat." vysvětlil mu to Naruto a Kiba přikyvoval hlavou,jako že pochopil.
"Co ut děláte tak dlouho" ozval se za námi hlas Kakashi-senseie. Naruto zaštěkal a začal provokovat Akamara,který vycítil,že má hrát sním a tak se ti dva začali honit po celém hřisti.
"Kakashi-sensei.....Akamaru a Miko se potřebovali vyblázniť." zalhal jsem pohotově.
"Dobře,ale teď se okamžitě vraťte do třídy a oba bude stát před tabulí dokud nepřídu. Pak budete mluvit o vašich mazlíčcích." oznámil sensei a odešel.
"Akamaru"
"Naruto"
Oba dva volaní k nám přiběhli a všichni jsme se vydali do třídy.
"No tak ti pěkně děkuji za jméno Sasuke" řekne mi sarkasticky Naruto.
"Promiň mi. Nic lepšího mne v tu chvíli nenapadlo" omluvně se na něj usměji. Naruto pouze protočí oči a povzdechne si. Všichni čtyři jsme došli do třídy a postavil jsme se k tabuli. Naruto se ale posadil na Kakashiho židli. O 5 minut později vešel do třídy Kakashi,vypadal docela naštvaně.
"Pane Uchiho to je váš pes?" zeptal se
"Ano."
"A proč ten pes sedí na MÉ židli?"
"Jak to mám věděť? Zeptejte se ho sám."
"Nebuďte na mě drzý." řekl Kakashi a chtěl mi uštědřit pohlavek,ale najednou byl povalen Narutem,na zem a Naruto měl opřený tlapy na jeho hrudník a vrčel mu do obličeje. Spolužáci to sledovali se zatajeným dechem. Kakashi zkoušel Naruta odstrčit,ale marně.
"Jestli mu něco uděláš tak za sebe neručím,a zabiju tě!" zavrčel mu Naruto do ucha,zak hrozivě až Kakashi ztuhnl. Naruto z Kakashiho slezl a šel si lehnout k Sasukeho lavici. Kakashi vstal a pokynul mi a Kibovi,aby si šly sednout. Když jsme tak učinili vyvolal někoho k tabuli,aby přednášel o svém mazlíčkovi. Zazvonilo na přestávku a Naruto se někam vytratil. Zbýval už jenom jedna hodina a to byl zeměpis. Naruto přišel těsně před zvoněním.
Téhož dne večer
"Itachi neviděl jsi Naruta?"
"Zkoušel jsi svůj pokoj?" zeptal se mne Itachi,než odešel na sraz s kamarády ze Střední
"Ne. Ten mne nenapadl" řeknu a jdu se podívat do svého pokoje. Otevřel jsem dveře od svého pokoje a to co jsem uviděl mi vzalo všechna slova. Pokoj osvětlovaly pouze svíčky,kolem postele byly okvětní lístky rudých a modrých růží. Na posteli seděl Naruto,ve své lidské podobě,který na sobě měl modré,volnější džíny a červené tričko. Usmál se na mne tím svým neodolatelným úsměvem a prstem mi naznačil ať jdu k němu. Jako omámený jsem k němu přišel a nechal se posadit na jeho klín.
"Všechno nejlepší Sasuke" zašeptal mi do ucha sametovým hlasem Naruto. Uplně jsm zapoměl,že je mi dnes 19 let.
"Děkuji" špitl jsem a uvěznil jeho rty ve vášnivém polibku.Ze rtů se mi pomalu přesunul na krk.Jeho jazyk klouzal po mé sametové kůži a jeho rty po sobě zanechávaly rudé flíčky.Rukama mi zajel k lemu kalhot,které obratně rozepl a poté je rychle i s trenkama stáhl.Uchopil moje vzrušené mužství a pevně ho stiskl. Vykřikl jsem rozkoší a pohl se pánví proti jeho ruce.Naruto se pro sebe usmál a rty se posouvál stále níž.Zastavil se při mé pupíku,do kterého vklouzl jazykem,čím mi způsobil ještě větší rozkoš.Jemně mne políbil na bříško,pak se sklonil k mému mužství,po kterém přešel jazykem.
"Naruto!"...vydechl jsme,když mne vzal Naruto celého do úst a prsty jsem zaryl do prostěradla.Naruto začal pomalu pohybovat hlavou nahoru a dolů a postupně zrychloval tempo.Netrvalo dlouho a já s hlasitým výkřikem vyvrcholil.Naruto spokojeně spolikal všechnu tekutinu a jazykem očistil i můj penis.Přitom jedním prstem zabloudil k mé dírce,do které hned vnikl.Sasuke se prohl slastí a přirazil proti němu.Naruto pomalu pohyboval prstem a přitom zaměstnával mé rty polibkama.
"N..Naruto....chci tě!Chci tě cítit v sobě!Prosím!"...zaskučel jsem téměř nepříčetně a převalil se nad Naruta.Rychlostí blesku jsme z něho strhl kalhoty i s trenkama.Pohladil jsem Narutův vztyčený penis a políbil ho na špičku.Nasměroval jsme se na něj a sám na něj pomalu nasedal.Tvář se mi na vteřinu skřivila bolestí,no ta hned přešla a vystřídala jí neskutečná slast.Naruto prudce vydech,když jeho penis zmizel v těsném prostoru a pevně mne chytil za boky. Já jsem se k němu sklonil a naše rty se střetli v dalším vášnivém polibku.Pomalu jsme se začal nadzvedávat a dosedat.Naruto mu slastně vzdechal do úst a sám proti mne přirážel.Objal mne kolem pasu a převalil se nade mne,aby znovu mohl převzat nadvládu. Bez protestu podvolil.Naruto přirážel stále rychleji a když cíti že se blíží k vrcholu,uchopil můj znovu vzrušený penis,který hned začal třít v rytmu přírazů.Stačilo jen pár pohybů,aby oba jsme s vykřiknutím jména toho druhého,vyvrcholili.Naruto se vyčerpaně svalil vedle mne a já jsem se mu unaveně stulil do náruče.Naruto mne objal kolem pasu a přehodil přes nás přikrývku.
"Miluji tě Naruto" žašeptal jsem znaveně
"Taky tě miluji Sasuke" řekl mi a políbil mne do vlasů. Oba jsme spokojeně usnuli.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nova a yuuky x) nova a yuuky x) | E-mail | Web | 11. prosince 2011 v 21:04 | Reagovat

kavaiiiii :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama