To jsem si mohl myslet že to tak dopadne...1/3

30. července 2011 v 18:17 | Tarei |  Hetero

To jsem si mohl myslet že to tak dopadne...1/?


Sasukeho pohled:

Když jsem se dozvěděl pravdu o Itachim, řekl mi to mimochodem Madara a od něj jsem to rozhodně nečekal... Ale myslím že mi to teď bude asi houby platný... Právě skáču z větve na větev a najednou...

"Do hajzlu!" Zakleju když se mi ve kmeni zaklíní noha a já spadnu...Suigetsu se mi samozřejmě hned vysmívá a já jen na něj upřu svůj pohled alá vraždit... a hned stichne! Postavím se, opráším a znovu se rozběhnu...Už dva dny míříme na to místo, na místo kde jsem je tolik zklamal...doufám že mě mezi sebe přijmou, já a team Hebi pokud chcete tak Taka ale to je jedno ne? Míříme do vesnice ukryté v listí, ne abych ji zničil ale abych ji chránil...Jak už je to dlouho? Šest let? Je mi právě osmnáct let a chci vědět jak moji teamový bývalý partneři vypadají. Nějak moc to neřeším a konečně před sebou uvidím tu bránu...

"Suigetsu stop!" Zakřičím a na můj povel všichni zastaví a čekají co jim chci oznámit.
"Nikdo nebude napadat vesničany a vůbec nijak zasahovat, povedu vás!"
Všichni jen souhlasně kývly než aby mi odporovaly. Poodejdu k bráně a uvidím je..pořád stejní, pomyslím si když uvidím jak Izumo a Kotetsu zase chrápou než aby dávaly pozor...Bez nějakých sebemenších problémů je obejdu jenže...

"Kampak?"
"No...jdu za Tsunade" Obeznámím ho když mě nechce pustit
"Budu tě muset doprovodit" Vypráví Izumo a já ho už následuji.
Nečekal jsem že to u Hokage bude takový rozruch...Vůbec ji nevidím za těmi papíry co má na stole...

"Tsunade-sama máme tady někoho..." Řekne a po Tsunadinéch mírném kývnutí hlavou odejde.

"Kdo si?" Zeptá se mě aniž by ně mě upřela zrak
"To mě ani nepoznáte?" Zašklebím se a Tsunade ke mě trhnutím vzhlédne.

"Uchiha...Sasuke" Hlesne a sklopí hlavu na vteřinu zpět k papírům
"Co byste potřeboval?" Řekne ostře
"Chci se vrátit"
"Cože? Tak náš mladý pán se chce vráti jo?! Tak dobře..." Zářivě se usměje i když to předtím vypadalo že vypění
"Zavolám je...vlastně mají trénink, můžeš za nimi jít, doufám že víš kde je najdeš" Usměje se a ještě pak dodá...
"Bydlíš zase v Uchiha sídle" Upřesní a já se vydám za týmem Kakashi

Jdu a jdu až dorazím ke třem sloupům kde se váže tolik vzpomínek, mírně se pousměji a už si ani nepamatuju kde jsem nechal tým... A jejda... Prudce se otočím a namířím si to k bráně...Uleví se mi když je tam uvidím zakecaný s Kotetsem...

"Hej!" Zavolám a oni na mě upřou zraky
"Co je?" Odpoví Suigetsu a znovu se opakuje aféra s Tsunade až na to že jim oznámí o hodně víc informací jako třeba to že budou tým 14 pod vedením Yamata a takový nesmysly...Já už skoro nevnímám a potom až Juugo, Suigetsu a Karin někam odejdou se vypařím na tréninkovou plochu... Schovám se za strom a potají pozoruji...Najednou se tam objeví růžová skvrna a uslyším řinčení kunaiů. Najednou růžovláska praští veškerou silou do země a ta hned popraská...Kakashi se propadne ale hned na to se ozve známé "puf" a klon zmizí, Sakura se bleskově otočí za sebe a pěstí švihne do vzduchu a když jsem si myslel že to nebude mít žádný účinek tak jsem se šeredně spletl, ozvaly se polámané stromy nad tou tlakovou vlnou... No to už ale slyším...

"Rasengan!" Zakřičí blonďák a už povaluje Kakashiho jenomže je to zase jen klon...

"Kakashi to byl jen klon!" Zakřičí Naruto a klon Naruta praskne a už ho drží na zemi s rukama na zádech...Zesílily, pomyslím si. Hlavně Sakura...

"Ale, ale" Uslyším za sebou a už na svém krku cítím studeno od kunaie
Cítím jak si mě za rameno otáčí k sobě, já se na ni dívám s údivem, už není ta malá holka, ušklíbnu se...
"Sakura..."
"Sasuke...Tak co? Jak dlouho si nás chtěl ještě špehovat?" Zeptá se mě se značným pobavením
"No..." Nestačím doříct...
"Pojď sem!" Na tváři se jí narýsuje krásný úsměv a pevně mě obejme...
"Chyběls nám...chlape!" Řekne a pouští mě, na to už jsem vedle Naruta a Kakashiho díky Sakuře, protože nás přemástila.

"Sasukeeee!!" Zaječí Naruto a už mě objímá, Sakura odstoupí a jen se na nás dívá se štěstím v očích, lehký úsměv jí hraje na její krásné tváři... Teda, čekal jsem trochu větší nadšení a dotěrnost.
"Hey Sasuke kdy ses vrátil?" Zeptal se mě šedovlásek
"Ále, před hodinou?" Usměji se a taky se s Kakshim obejmu...
"Tak to je dobře že jsi zpět!" Usměje se Naruto a odstoupí k Sakuře a Kakashimu...Vypadaly dobře...Zvlášť Sakura vypadala vážně kouzelně.

"Tak co? Jdeš na ramen?!" Zeptá se mě vyďováděný Naruto a na tváři má pobavený úsměv, abych pravdu řekl udivilo mě že se na to nezeptal už dřív...
"Ale jo, ale Sakura půjde taky že?" Podíval jsem se na ni
"A Kakashi nápodobně" Přidá se ke mě Naruto
"Ne! Já dnes nemůžu, mám noční" Odpoví Sakura a propaluje mě pohledem.
"Ale Sakuro-chan! Ty pořád jen pracuješ!" Začne ji přemlouvat Naruto ale už předem to vzdává protože Sakura si stojí tvrdě za svým...

"Ale vy půjdete, že Kakashi?" Zeptám se ho a nedám ani náznakem poznat jak mě sklamalo že Sakura nešla. Kakashi jen souhlasně kývne a my už se odebíráme do Ichiraku...Sakura se od nás po chvíly odpojí a následuje svou trajektorii.
Ještě jsem se za ní díval dokud mě něčí ruka nestrhla do Ichiraku...

"Naruto! Málem jsem z tebe dostal šok!" Vydýchnul jsem přitom ruku na srdci
"Neměl by ses koukat tak na Sakuru, ona není pro tebe" Řekl tak klidně jako ještě nikdy, odvrátil jsem od něj tvář a raději si objednal, můj tým po chvíli udělal to samé... Když jsem dojedl tak jsem vztal a odebral se před Ichiraku ramen. Zavřel jsem oči a zhluboka se nadechl, pak vydechl... Uslyšel jsem ránu a pak už jen hlas...Prudce jsem otevřel oči, přede mnou proletěla růžová skvrna, Sakura...pomyslím si a odrazím útok který byl na mě mířen. Pak se rozhlédnu kolem sebe a vidím že vesnici někdo napadl, rychle zareaguji a zavolám Juuga a Karin...

"Karin?! Kde je Suigetsu?" Zeptám se celkem vytočeně protože ho nemůžu najít.
"Ále šel se projít po vesnici" Odfrkla si a já dal pokyn aby ho šli najít.

Chvíli jsem bojoval ale nic zvláštního se nedělo až do té doby než mě před opravdu hodně těsným útokem zachránila kamenná ruka vyvedená z podzemí... Otevřu oči protože jsem je měl zavřené...

"Sakuro?" Zeptám se tázavě když přede mnou uvidím růžovlásku.
"Uhni!" Zakřičí a já bleskově uskočím. Ona ho pustí a ještě předtím ho stihla svázat. Nechápal jsem jak to mohla tak rychle udělat.

"Díky..." Usměju se
"Neděkuj a raději něco dělej!" Zasyčí a odběhne někam pryč...Uraženě se otočím na druhou stranu a jdu bojovat.
Boje byli dlouhé a nepřetržité, vše ale zachránila Tsunade a teď je vše v pořádku, lidé nahrazují své škody a Karin konečně našla Suigetsa které ho momentálně tahala za ucho směrem ke mě.

"Karin? Suigetsu?" Znejistím když se na mě Karin vražedně dívá a Suigetsu jen skučí bolestí. Mrskne ho přede mě...

"Tady ho máš!" Uraženě odkráčí pryč.

"Kdes byl?" Zeptám se ho ledově
"No šel jsem se projít a šel jsem za hlavy hokágů. Sedl jsem si pod strom a odpočíval, nezapoměl jsem ani na..."
"Zrychli" Poručím.
"No prostě mě napadly a já musel s něma bojovat, byly vážně něco"
"Ony?"
"Ano ony!" Na chvíli zapřemýšlím a pak to nechám tak a raději odejdu. Promnu si hruď když najednou ucítím něco teplého, krev, séká mi z hrudi a proto raději co nejrychleji zamířím do nemocnice.

Vidím různé sestry jak všechny obskakují protože mnoho z nás utrpělo vážná zranění.

"Zavolejte doktorku Haruno!" Křikne jedna z sester a druhá to okamžitě udělá. Poté vidím růžovlasou doktorku, vlasy sepnuté sponou a dlouhý bílý plášť ji sahá až ke kolenům. Váhavě dojde až k pacientovi a poté se na něho podívá.

"Na sál..." Řekne poté a už se převáží, upraví si rukavice a už chce odejít jenže já ji zastavím.

"Sakuro?" Řeknu a doběhnu k ní
"Sasuke, teď nemůžu mám případ!" Podívá se na mě a když zjistí to co obývá půj vršek těla tak nic nenamítá.

"Hej!" Zavolá a už je u ní sestra, mezi ní poznávám Ino
"Ino postarej se prosímtě o něj!" Řekne a už vchází do místnosti.

"Sasuke?"
"Hmmm...." Odpovím, abych pravdu řekl jsem zklamaný, chtěl jsem aby mě ošetřila Sakura a ne Ino.
"Tak se na to podíváme..." Řekla a pokynula rukou abych si lehl, já to tedy jako poslušný pejsek udělal a lehl si. Ona mě neuvěřitelně jemně, až jsem si myslel že to přehání, ošetřila.

"Hotovo" Usmála se a já jsem vztal. Došel jsem až ke dveřím a když jsem šahal po klice ještě jsem se otočil.
"Díky" Usměji se a jdu ven...Jdu mezi různými čakajícími lidmi a nehledím na ně nějak zvláštně za to oni na mě rozhodně. Dívají se v bolestích a nedočkáním. Nikdy bych si nepomyslel že se ze Sakury něco takového stane. Schopná kunoichi a ke všemu ještě medička. Zajímavá formace to musím uznat.
Vycházím z nemocnice a trochu mě otráví když...

"Sasííí!! Není ti nic?" Ověsí se mi kolem krku rudovlasá otrava.
"No když to říkáš něco mi je..." Řeknu s nezájmem
"A copak tě bolí?" Zeptá se
"Nic..."
"Tak co ti je? Něco ti vadí? Pověz někde tě tlačí?" Je dotěrná jak vejce na pánvi....
"No vadí mi něco, tlačí mě to okolo krku a šimrá na něm..." Doufal jsem že to pochopí ale ona nic...Je vážně tak tupá?
"Ukaž podívám se..."
"Karin vadíš mi ty!" Řeknu už trochu naštvaně a zamířím k Uchiha sídlu. Karin je však neodbytná.

"Sasuke? Nechceš na něco zajít?"
"Ne..." Řeknu ledově...

Cestou potkávám hyperaktivní dítě, které je teď celé od krve ale zřejmě mu to nevadí...Zřejmě je to krev nepřítele...
"Čau Naruto!"
"A-hoj" Začínám silně pochybovat že je to krev nepřítele když zkolabuje. Vezmu ho na ruce a peláším s ním do nemocnice. Zvlášť se těším na doktorku která už má po operaci. Rychle položím Naruta na lehátko a Sakura začne s vyšetřováním...Pilně ji sleduji až dokud...
Pokračování příště =) snad se líbí =)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama