Přednáška

30. července 2011 v 18:25 | May Darellová |  Shounen ai&Yaoi
Přednáška

(Ze Sasukeho pohledu)
,,Naruto?" zvednul jsem se z postele. Moje černé vlasy trčely do všech stran, na mé tváři se ještě teď objevoval spokojený výraz z předešlé noci. Obléknul jsem si jen boxerky a odhodil jsem peřinu, poté jsem vstal z postele.
,,Naruto?" ozval se znovu můj hlas pokojem. Zpozorněl jsem, když jsem uslyšel silné dávivé zvuky. ,,Naruto?!" vystartoval jsem z pokoje rovnou do koupelny, odkaď se zvuky ozývaly. Přiběhl jsem do koupelny a můj pohled ihned spočinul na třesoucím se blonďáku. ,,Panebože!" zavyl jsem. Sesunul jsem se k Narutovému tělu, natáhl jsem ruku a v dlani jsem sevřel prameny jeho vlasů, které mu lezly do tváře.
Když ze sebe Naruto všechno dostal, tak se mi svalil do náruče. Přitiskl se mi k tělu a já jsem mu jemně přejížděl po zádech. ,,Snědl jsi něco špatného?" nadhodil jsem.
On se na mě jen pousmál. ,,Spíš mi nedělá dobře příliš velké množství tvého semene," díval jsem se do jeho uličnického obličeje.
,Prej - moje semeno!´ odfrkl jsem si. Tohle je celý Naruto, ze všeho si musí dělat srandu. Dal jsem mu jemný pohlavek, avšak se můj obličej ani tak neuvolnil. Měl jsem o něj strach. Už víc jak měsíc tráví čas nad záchodovou mísou. Jeho změny nálad mi už lezou krkem, ale držím se. Copak Uchihu dokáže vynervovat nějaký blonďatý pako? Ne! Nedokáže! A to ani nemluvím
o jeho chutích. Ramen smíchaný se zmrzlinou, špenátová zmrzlina, kterou objevil při našem posledním nákupu. Dělalo se mi z toho zle, ale co jsem mohl dělat? Vždy jsem raději odvrátil pohled a ignoroval jsem ho. Pokud na to má chuť, tak ať si dá, potom to ale dopadá tahle. Každé ráno zvrací v koupelně.
,,Myslím, že si dám jen černý čaj s rohlíkem," zvednul se a já s ním. Společně jsme vyšli z koupelny rovnou do ložnice, kde jsme se oblékli do uniforem a přešli jsme do kuchyně.
Naruto přešel rovnou ke kuchyňské lince, kde začal připravovat jídlo a… Znechuceně jsem odvrátil pohled. ,,Neříkal jsi, že si dáš jen čaj s rohlíkem?" snažil jsem se nedívat, jak si zabaluje kousky masa do palačinky. Poté na to dal kousky ananasu a už se tím ládoval.
,,Nedivím se, že ti je blbě, když se láduješ tímhle!" nakrčil jsem nos nad tou ohavnou vůní. Naruto se na mě jen zazubil, usrkl ze svého hrnku, kde měl džus (ano, to je ten jeho čaj) a pokrčil rameny: ,,Nevím, prostě mám na to chuť. Nebuď takový, Sasuke. A… nechceš taky?" nabídnul mi ten jeho hnus. Raději jsem se zvednul od stolu a přešel jsem si balit věci do školy.

,,Žáci, posaďte se. Dnešní hodinu strávíme trochu jinak. Zavítal k nám Itachi Uchiha, který se zabývá studiem o mužské těhotenství a nejen to. Prosím, přivítejme ho mezi námi, Itachi, prosím," zvýšil se Kakashiho hlas.
Znuděně jsem seděl v lavici. Hlavu jsem si opíral o ruku a koukal jsem dopředu. Zase nějaký Kakashiho nápad. Minule tu byl chlápek přes aerodynamiku a teď zase můj bratříček s tím svým výzkumem. Bože! To zase bude hodina, přitáhl jsem si Naruta k sobě a společně jsme koukali na příchod mého bratra.
Itachi vplul do třídy, s jeho příchodem přišel i obrovský potlesk - zejména od dívčího osazenstva. Přešel ke katedře a odložil si nějaké papíry, poté si stoupnul vedle Kakashiho. Itachi měl na sobě černé sako, rudě červenou košili a kolem krku černou kravatu. Černé plátěné kalhoty. Jeho dlouhé černé vlasy byly svázaný do culíku černou stužkou.
,,Jsem moc rád, že vás mohu poznat, přátelé," usmál se na nás, přejížděl po jednotlivých osobách pohledem až se zastavil na mě a Narutovi.
,,Dnešní hodinu strávíme takto; budete rozdělení do skupinek, nejlépe po pěti a každá skupinka napíše "jak se pozná gay či lesba."
Všimnul jsem si, jak Kiba zvednul ruku, jeho triumfální výraz mi ihned napověděl, že to nebude kdejaký proslov.
,,Ano," vyvolal ho Kakashi.
,,Chtěl jsem něco říct k tomu, jak se pozná gay," uchechtl se. Sakura, která seděla vedle něho se zasmála také, avšak se její pohled zabodl do toho mého. Měřil jsem si ji vražedným pohledem. Ale ona to zřejmě nepochopila, jelikož na mě svůdně (?) zamrkala a oblízla si horní ret. Můj žaludek na tohle ihned reagoval, obrátil se mi vzhůru a teď místo Naruta jsem chtěl zvracet já.
,,Tak povídej, Kibo," usmál se znovu Itachi.
Naruto se v mém náručí napjal. Taktéž jako já věděl, kam tím Kiba míří. A byl z toho nervózní, nerad slýchával nějaké narážky na naši orientaci a já jsem se mu ani nedivil.
,,Víte, pane Uchiho,
jak se pozná gay? Jednoduše!" zasmál se znovu, ,,Podívejte se na ty dva vzadu. Uzumaki s Uchihou jsou tím případem!"
V místnosti nastalo ticho. Viděl jsem, jak se Gaara vymrštil ze židle a chtěl Kibovi jednu ubalit, ale Neji ho chytil. Avšak i on si to neodpustil: ,,Jsi hajzl, Inuzuko!" vyprskl naštvaně Neji.
Sakura se pousmála. ,,Myslím, Neji, že je stokrát lepší než ty! Alespoň se nekamarádí s buznama jako je Uzumaki!"
Ten Ten, která seděla před Sakurou se otočila, napřáhla se a jednu jí ubalila. ,,Jsi opravdu tak zabedněná, Haruno?! Naruto je úplně normální člověk a Sasuke taky!"
Jasně jsem viděl a věděl, že proti mně nic Sakura nemá, spíše naopak. To vše jen Naruto. A ten blonďák, co seděl vedle mě to věděl také.
(Z Narutového pohledu)

Moje duše se rvala na dva kusy. Musel jsem si dlaní sevřít oblečení v místech, kde mám moje srdce. Bolestí jsem přivřel oči. Nikdy bych nevěřil tomu, že mě dokáže tohle tolik zranit, ale pravda už taková byla. Opravdu jsem citlivý člověk. A Sasuke to věděl také. Zatím, co jsem se jím nechal objímat, tak jsem pozoroval tu hádku v místnosti. Ten Ten se výhružně tyčila nad Sakurou, Neji držel zuřícího Gaaru, Shikamaru uklidňoval Temari, aby se na Sakuru a na Kibu nevrhla. Všichni u nás ve třídě naši orientaci přijali dobře až na pár výjimek - Sakuru, která neustále balila Sasukeho a otravovala ho jejími řečmi a Kibu, kterému to, nevím proč,
vadilo.
,,Okamžitě toho nechte!" rozezněl se rozčílený hlas místností. Mírně jsem se přikrčil nad tónem hlasu našeho mistra Kakashiho. Sasuke mě objal ještě pevněji, a tak jsem se alespoň částečně cítil v bezpečí.
,,Naruto?" zaklepala mi na rameno Ino. Otočil jsem hlavu vzad, abych na blonďatou dívku viděl. Smutně jsem se pousmál. ,,Potřebuješ něco?"
,,Jen -" chytla mě za paži, Sasuke se na ni též podíval, ale při jejím dotyku mírně nakrčil nos. Zazubil jsem se na něj a přejel jsem mu dlaní po stehně. ,,To je dobrý," šeptl jsem mu tiše. Sasuke se odvrátil a poslouchal, co bude Kakashi povídat, já jsem se znovu otočil k Ině.
,,O-omlouvám se, Sasuke to někdy přehání," usmál jsem se na dívku. Ino kývla hlavou, až se její blonďaté lokny svezli do jejího obličeje. ,,To chápu, Naruto a… chtěla jsem ti jen říct, aby si na Kibu a Sakuru kašlal. Neumí pochopit, že jste normální a zřejmě jim vadí, že jste stále mezi svými. I když se máte rádi, tak se s vámi baví celá škola a to oni asi neumí překousnout," mrkla na mě Ino.
Periferním viděním jsem uviděl, jak se Sasukeho tvář rozjasnila. Na jeho tvrdé tváři se objevil sotva hmatatelný úsměv, ale byl tam! Poznal jsem to! A taky jsem věděl, co si teď myslí.
,Ino je s námi, je naše přítelkyně!´ usmál jsem se na ni. ,,Já vím, Ino. My je ignorujeme," nahnul jsem se k ní, ,,ale děkuji za podporu," usmál jsem se na ni ještě jednou a s tím jsem se otočil zpět ke třídě.

,,Takže, budete rozděleni do skupinek, jak to tak vidím, tak to bude po pěti."
,,Naruto, Sasuke, vy tam zůstaňte, k vám půjde Sakura a Ino a… Kiba," díval se do seznamu žáků Kakashi. S děsem jsem se podíval na Sasukeho, který už se napínal. Byl nervózní, to jsem vycítil hned. A já jsem na tom nebyl o nic líp. S děsem jsem se díval na přicházejícího Kibu a Sakuru, usedli naproti nám. Dělila nás jen jedna lavice, který stála mezi námi. Po chvilce přišla i Ino, v ruce držela blok, tužku a gumu. Usedla na stranu - vedle mě.
,,Takže, pro začátek, doufám, že budete hodní a nebudete se tu hádat," probodl Itachi Kibu pohledem. Kiba se jen svezl po židli, ležérně se na ní rozvalil, nohy si natáhl až k těm mým. Škubl jsem sebou, avšak stále jsem na něj zíral neschopen slova.
,,Nebojte se, doktore!" uchechtl se Kiba. Itachi přikývl. ,,Takže, vytáhněte si bloky a tužky, chci, abyste mi napsali znaky, jak poznáte gaye a … žádná konkrétní jména tam nechci ani vidět," probodával Kibu pohledem. Ten na to nic neříkal, jen si něco mumlal pod imaginárními vousy.
Ino vytáhla blok, tužku a začala bez nás. Po chvilce jsem se k ní naklonil a pomáhal jsem ji s doplňováním. Sasuke se zatím věnoval vražděním Kiby pohledem a Sakura zase na Sasukeho házela zamilované pohledy. Idylka.
Když už měli všichni dopsáno, tak jsme odložily propisky a jali se to zkontrolovat. Nejvíc toho měl Shikamaru, Temari, Gaara a Neji s Leem.
,,Dobře," tleskl si pro sebe Itachi. ,,První část máme za sebou. Teď přejdeme trošku k zásadní věci a možná i trošku zajímavější," vytáhl ze slohy papíry a přišpendlil je na nástěnku.
Na první obrázku se vyjímali dva muži při sexuálním styku. Itachi se mírně zarděl. ,,Dobře, tak tedy… Nikdy jsem nedělal prezentaci před tolika lidmi, většinou ti, kteří dělají výzkumy, jsou uzavření v laboratořích s dvěma až třemi lidmi navíc, takže… první obrázek. Můžete mi říct, co vidíte?" pohlédnul do třídy. Když se nikdo nehlásil, tak si vyvolal zrovna mistra Kakashiho. ,,Pane učiteli, jen to zkuste," nabídl ho Itachi.
Kakashi si utřel pot z čela, silně zadýchal a poté ze sebe vyhrkl: ,,Styk dvou mužů!"
,,A jaký styk?" usmál se doktor.
,,Pohlavní," zamumlal kdosi v první lavici. Itachi se usmál. ,,Ano. V dnešní hodině se budeme zabývat mužským těhotenstvím," sedl si na židli.
,,Už v minulých letech se vědci zabývali otázkou - Proč je jen žena těhotná? Proč nemůže být i muž? V té době ještě neměli pomocné nástroje, jejich věda nebyla vyvinuta jako teď, takže neměli tolik možností jako teď. V roce 1898 se jistý Marlow Kylles, pocházející z Velké Británie, touto otázkou zabýval též. Došel ale jen tam, že muž, může být opravdu těhotný. Stává se to jen velmi zřídka. Roku 1899 Marlow našel jistý pár dvou mužů. Byli to Robennersovi a byli to oba gayové, což v té době bylo nepřípustné -"
,,Jo, slyšíš, Uchiho," uchechtl se posměšně Kiba. Itachi, který zrovna držel v dlani křídu se napřáhl a hodil jí po Inuzukovi. Chlapec to dostal přímo do hlavy. Tiše zaúpěl a chytil se za hlavu.
,,Co jestli jsem slyšel?" zašeptal posměšně Sasuke, ,,tvoje ubožácké skuhrání? Ano, slyšel," probodl Kibu vražedně. Měl jsem strach, že se po něm vrhne, a tak jsem ho raději chytil za ruku. ,,Nech toho, Sasuke."
Nakonec toho opravdu nechal, a tak Itachi mohl pokračovat.
,,Marlow po týdnu, co se jich vyptávat na jejich život, zjistil že ten mladší - John - je těhotný. Jeho tvrzení se potvrdilo, a tak jim nabídl, aby se oba přestěhovali k němu domů. Přijali to, a tak se Marlow mohl zabývat dále mužským těhotenstvím. Jenže… měsíc po tom byl zabit, jeho syn Jiraiya Marlow po něm jeho výzkum přebral, a tak výzkum pokračoval. Jiraiya zjistil, že muž může otěhotnět, ale jen jestli to příroda chce a taky pokud je na to onen muž stavěný."
,,Stavěný?" nechápal Lee.
,,Ano, myslím tím, pokud je na to stavěný jako - ehm - žensky. Jak jsem řekl, je to možné, ale stalo se to všehovšudy jen dvakrát. Pár Robennersových a pár Hennriyových."
,,Ale jak, jak?" vzplál Lee vlnou vzrušení.
,,No… je to lehké, když muž -"
,,Vojede druhého muže!" zasmál se Kiba. Itachi se napřímil, natáhl se po houbě k mazání tabule a hodil ji vší silou po Kibovi. Hnědovlasému chlapci, s trojúhelníky na tvářích, se rozplácla na hlavě jako křída. Hoch se naštvaně hladil po hlavě. ,,Au, to nemuselo bejt," uraženě se otočil k oknu. A my jsme měli od něho alespoň pokoj.
,,První věc je za námi a pokud nás Inuzuka nebude dále přerušovat, tak bych chtěl přejít k další části," provrtal chlapce pohledem.
Když si Kiba odfrkl a dále se díval z okna ven, tak Itachi pokračoval: ,,Mužské těhotenství, jak nejlépe poznáme, že muž čeká dítě? Nu, je to jednouché. Je to stejné jako u ženy, akorát je muž daleko více citlivější. Každý den - alespoň dvakrát, či třikrát zvrací. Chutě," poškrábal se černovlasý doktor na hlavě, ,,jsou různé. Ale u mužů je to trošku jinačí. Kombinují různá jídla, že normálnímu člověku je z toho na zvracení a potom je tu náladovost. Jako ženy, tak i muži - ale jen někteří - trpí silnou náladovostí. V jednu chvíli se tváří šťastně a v té druhé -"
Znuděně jsem poslouchal Itachiho - ehm - doktorovy kecy. Nechápu, proč tohle máme vědět. Já osobně si myslím, že je to blbost. Těhotná může být jen žena! No ne? Vždyť… aby byl muž těhotný je proti přírodě!
,,Naruto?" promluvil na mě můj černovlasý přítel.
,,Ano?" otočil jsem se na něj s úsměvem.
,,Myslím, že už vím, co ti je, i když se ti to bude zdát přitroublé a absurdní!" uchechtl se Sasuke.
Povytáhl jsem obočí. Vždy, když se tahle tvářil, tak jsem to odnášel já! Co si zase teď vymyslel?!
,,Zřejmě jsi těhotný!"

Od té doby šlo všechno tak, jak jsem nechtěl. Od té doby, co mi Sasuke řekl svoji domněnku, tak jsem výskal radostí jako pominutý. Ale… Sasuke mi v okamžiku stačil zkazit tu krásnou chvilku. Prý: ,,Pokud nepůjdeme k doktorovy a ten nám to nepotvrdí, tak se neraduj!"
No… byl jsem nervózní a celou cestu jsem si okusoval nehty, ale moje prosby byly vyslyšeny a já jsem byl opravdu těhotný. Opravdu ve mně vyrůstal nový život, nové mládě. Moje a Sasukeho dítě.
Od doktorovy prohlídky jsme nadále chodili do školy, i když mi to Sasuke zakazoval, tak i tak jsem si dělal svoje. Prostě jsem ho neposlouchal.

,,Naruto?" zavolal na mě Sasuke.
,,Ano?" vykoukl jsem za dvířky mé školní skříňky.
,,Pokud se necítíš zrovna nejlépe, tak tam nemusíme chodit?" zavřel skříňku a moji také. V ruce jsem svíral všechny ty učebnice a sešity.
,,N-ne, to je dobré, jsem v pohodě," zakroutil jsem hlavou, ,,a beztak! Pokud se na té písemce neukážu, tak mě Kakashi zabije."
Sasuke se ke mně přitočil a foukl mi do ouška až se mi pramínek vlasů nadzvedl. ,,To bych mu nikdy nedovolil," šeptal mi do ouška sladce. Otřepal jsem se. Vždy, když mě začal tahle svádět, tak jsem byl jako na trní. Nikdy jsem nevěděl, co od něj mám čekat.
,,Sasuke," zaskuhral jsem a raději jsem zrychlil krok.
,,Doopravdy tam chodit nemusíme. Můžeme se věnovat příjemnějším věcem," chytil mě za pas a vlepil mi na tvář polibek. Začervenal jsem a podíval jsem se po ostatních. Sasuke si mého pohledu všiml, a tak se uraženě odtáhl. ,,Neříkej, že se za mě stydíš!"
,,Ne, to ne, ale opravdu se mi zrovna teď nechce potkat Kibu a nebo Sakuru," zaplul jsem do třídy. Položil jsem si učebnice a sešity do lavice a opatrně jsem se posadil na židli. Instinktivně jsem si začal hladit bříško.
Po chvíli přišel mistr Kakahi, rozdal nám každému papír s úkoly a už jsme začali pracovat. Natáhl jsem se po propisce, ale najednou se mi ten můj tvoreček ve mně pohnul a to dost silně. Ještě nikdy tahle s sebou neházel. Oddýchal jsem prvotní šok a začal jsem psát test. Psal jsem jedno slovo za druhým, jednu větu za druhou. Podíval jsem se na předposlední otázku: Kvadratická funkce (popis, příklad). Oddechl jsem si, další otázka, kterou vím. Přiložil jsem konec propisky k papíru a začal jsem psát, ale v tu chvíli jsem ucítil silné křeče, snažil jsem se to znovu rozdýchat, ale tentokrát to už nepomáhalo. Sasuke se na mě zděšeně otočil. ,,Naruto? Co ti je?!"
,,D-dítě," zablekotal jsem zděšeně, ,,chce v-ven!" chytil jsem silně Sasukeho paži až sykl. Díval se na mě nechápavě. ,,Ven?!"
,,Čemu sakra nerozumíš! Ven je VEN!" zakřičel jsem na něj hystericky. Začal jsem se potit, cítil jsem, jak se mé srdce zrychlilo. Dítě ve mně stále kopalo a já totálně nevěděl, co mám dělat. Sasuke po chvilce procitl a chytil mě za pas, podepřel mě a společně jsme vyšli ke Kakashimu.
,,Potřebujeme hned do nemocnice!" zakřičel na Kakashiho Sasuke. Musel jsem se pousmát. Kdyby mi teď nebylo tak blbě, tak bych se přímo rozesmál. Kakashiho výraz se nedal s ničím srovnávat.
,,Odvezete nás?"

Poté si pamatuji vše jako kdyby to byl jen zrychlený film. Kakashi nám opravdu pomohl, odvezl nás… do města.
,,Sakra, dělejte něco!" přeskočil Sasukemu hlas. Stále se díval ze mě na Kakashiho a cestu před námi.
,,A co mohu asi dělat? Je to tu zacpaný!" zvýšil Kakashi hlas taky. I přes mé bolesti jsem jasně viděl, jak je Sasuke nervózní, snad ještě víc než já. Kdybych měl teď tady kameru, tak bych si to rozhodně nahrál. Kakashi zase silně svíral volant a jeho oči byly zřejmě přilepený až na čelním skle. Probodával zácpu aut pohledem, snad si myslel, že se ho leknou a auta se sami od sebe rozestoupí.
,,Kruci!" zaklel Sasuke.
Přerývavě jsem se nadechl. ,,Neklej, uslyší to malej!" napomenul jsem ho.
,,Tak se, kurva, pohněte! Mám důležitou pracovní schůzku a -" ozval se za námi v autě čísi hlas. Sasukeho obličej zrudl vztekem. Jeho rty se rozechvěly vztekem a hněvem, zatnul prsty do dlaní a vylezl z auta.
,,Sas-Sasuke, ne!" snažil jsem se ho zastavit, ale Sasuke už byl dávno venku. Už jsem se připravoval, že uslyším řev, rány, ale místo toho jsem uslyšel hlasité výsknutí a potom ohlušující ránu.
,,S-Sas -" ani jsem nedořekl a v autě se znovu objevil Sasuke. Sedl si do předního sedadla a ke mně dozadu vlezl…
,,Pane doktore?!"
,,Rád tě vidím, Naruto, vidím, že jsi opravdu dobrý v překvapování lidí, viď?" zasmál se krátce, než mi prohmatal kulaté bříško. Když jsem párkrát sykl, tak jasně prohlásil: ,,Ano, dítě chce ven!"
Zaskřípal jsem zuby: ,,To vidím taky, tak… už… něco dělejte!!"
Itachi si vyhrnul rukávy od košile, přiložil mi dlaň na hruď a pevně řekl: ,,Dýchej, Naruto. Jak jsem vám v hodině říkal, je to úplně stejné jako u ženy, ale -"
,, - úplně jiné," vytřeštěně nás sledoval Kakashi.
Itachi se pousmál. ,,I tak to jde říct. Dýchej zhluboka a když ucítíš, že na tebe přichází další stah, tak tlač!"
,,Bože!" zaúpěl Kakashi. Sasuke na něj jen mrkl a praštil ho po hlavě. ,,Neomdlete!" zasmál se Uchiha mladší.
,,Myslím, že už je pozdě," podotkl Itachi, když jsme všichni uslyšeli Kakashiho pád pod volant. Chtělo se mi smát, tak moc, ale nešlo to, nemohl jsem.
,,Připraven, Naruto?" usmál se na mě povzbudivě Itachi. Přikývl jsem. Když jsem ucítil stah, tak jsem silně zatlačil.
Cítil jsem, jak se ze mě dere moje a Sasukeho dítě, cítil jsem, jak mě opouští něco, co jsem dlouhou dobu nosil v sobě. Při dalším stahu jsem znovu silně zatlačil. Po půl hodině jsem se dočkal a nejen já.
Itachi ze sebe svléknul košili a zabalil do něj novorozené dítě, podal mi ho do náruče a já jsem ho vděčně přijal. Díval jsem se na to drobné tělíčko. Bylo tolik podobný Sasukemu. Na hlavičce měl pár černých vlásků, jeho modré oči na mě mrkaly a jeho narůžovělé rtíky se na mě usmívaly.
Blaženě jsem se usmál, tak takovýhle to je pocit? Konečně mohu zažít ten pocit, pocit, že někam patřím, pocit, že mám rodinu, že jsem její součástí. A jsem tomu rád.
,,Sasuke," zašeptal jsem okouzleně. Můj životní partner přelezl až k nám a objal mě, přitom se stále dívajíc na naše dítě.
,,Jak mu budete říkat?" utíral si Itachi z rukou krev (xD).
Zamyslel jsem se.
,,Co tahle Naruto?" vlepil mi Sasuke polibek na zpocený krk. Zachvěl jsem se. ,,Ne, moje jméno nechci aby měl a co třeba Sasuke?" zasmál jsem se.
Sasuke zakroutil hlavou, ale poté se podíval na Itachiho. ,,Tak strejdo, vymysli mu jméno," opřel se pohodlně, přitom mě pořád držíc v náručí.
Itachi se zamyslel. ,,Co třeba Daisuke?"
,,Jé, Daisuké-chan, ano, ano, no ty ši Daisuke-chááán," šišla blonďatý chlapec na své dítě.
Sasuke protočil očima. ,,Naruto." Chlapec se zarazil. ,,Omlouvám se," zahihňal jsem se, ale radost mi nedala, abych Sasukeho trošku nepoškádlil: ,,Sasuke-cháán se nám žlobí, je to ale zlý chlapec, že Daisukéé?"
Potom jsem jen viděl, jak Sasukemu vztekle zatepala žíla než mě políbil. ,,Děkuji Naruto," zašeptal mi do rtů.
Nechápavě jsem pozvedl obočí. ,,Za co?"
,,Za Daisukeho," řekl jen, než mě znovu políbil. ,,A za tebe!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama