Povídka od Luelly 3/3

30. července 2011 v 18:41 | Luella |  Shounen ai&Yaoi
A je zde poslední dílek povídky od Luelly a musím říct, že je to (aspoň pro mě) ten nejlepší díl. Moc ti děkuji Luello


No,nebudeme to zdržovat,zítra musíte být nastoupeni v přístavu.
"Tak brzo?"....vyjekl sasuke.
"Bohužel,není času nazbyt.Běž si zbalit,já zatím půjdu pro Naruta a holky."....řekl Pein a zmyzel za dveřmi......

....Druhý den ráno už všichni čtyři stály z kuframa na mole a poslouchaly jak,se Pein s Itachim domlouvají s orochimarem,černovlasým mužem s hadíma očima.
"Tady jsou tvoje peníze."...podal Pein Orochimarovi svazek bankovek.Orochimaru si je vzal a s nadzdviženým obočím se podíval na Peina.
"Něják málo,nemyslíš?"...zeptal se slizkým hlasem.
"Polovina.Druhou dostaneš,až je v pořádku dopravíš na místo."...pokrčil ramenama.
"To mi snad nevěříš?"....zeptal se tak nevynným hlasem,až se Pein otřásl.
"On jo,já ale ne."...vložil se do toho Itachi a Orochimaru po něm střelil pohledem.
"Ou pravda,já zapoměl.Milí pan Uchiha mi nevěřil nikdy."...slizce se na něj usmál a otočil se zpět na Peina.
"Beru to.Ať si nastoupí,čím dřív vyplujeme tím líp."...řekl jen a otočil se ke své lodi,která už byla přichystána k odjezdu.Pein s Itachim přešli k nim.
"Tak jo,tady se rozloučíme."....řekl Itachi a smutně se usmál.
"jak dlouho to bude trvat??"...zeptal se smutně Sasuke.
"Nevím."...povzdechl si Itachi...."Zřejmě dlouho....hodně dlouho.Válka není jen chvilková záležitost."
"Budeš mi chybět."....špitl Sasuke tiše a pevně ho objal.
"Ty mě taky,Sasuke."...přitiskl ho k sobě Itachi.Nevěděl,jestli to není naposled co ho vidí.Doufal,že ne.
"Tak jděte."...popohnel je Pein.Sasuke se odtáhl od Itachiho,nechal se objat kolem ramen Narutem a pomalu vykročil k lodi s Ino a Sakurou v patách........

....Slunce silně pražilo a na moři nebyla jediná vlnka.Sasuke,Naruto,Ino a Sakura stáli na palubě úplně ve předu.Před nima se rýsovala pevnina.
"Tak do hodinky bychom tam měli být."....ozval se za nima slizký hlas a oni se na něj jen s úsměvem otočili.Za ten týden,co byly na téhle lodi si na toho nezdravě bledýho muže s dost děsivým obličejem zvykli.Tak též i na jeho ještě podivnější posádku a další lidi,kteří unikali válce,stajně jako oni.
"Konečně!Tak dlouho jsem nestála na pevné zemi..."...zasnila se Sakura.Orochimaru se jen ušklíbl a odešel do podpalubí.
"Víte,vždy když ho vidím,vŕta my hlavou jediná vec."....začala zrazu Ino.
"Jaká?"...zeptali se všichni tři naráz.
"Jak silnej opalovací krém používa,že je tak bílej?"....zauvažovala a ostatní se rozesmáli.
"Jo,tak to je dobrá otázka.Nedivil bych se,kdyby to byl nějákej jeho vlastní výrobek."...řekl Sasuke.Všichni věděli,že Orochomaru má v podpalubí laboratoř,kde dělá pokusy,o kterých radši ani nechtějí nic vědět.Ještě chvíli stáli na palubě,než se rozhodli,že je načase jít si sbalit včechny věci....

...Přesně o hodinu všichni stáli na mole v malém přístavku a všude kolem zářil zlatavý písek.
"Vítejte v Africe,jediném místě,kterému se válka vyhla."....ušklíbl se Orochimaru.
"Vypadá to tady nádherně."...vydechla Sakura.Z dálky se k nim blížilo několik postav.Přesněji jich bylo pět.
"Kdo to je?"...nedalo Narutovi nezeptat se.
"Zástupci některých z vesniček.Přišli pro vás.Budete rozděleni do pěti největších vesnic tady."...vysvětlil.
"Rozděleni?"...vylekala se sakura.
"Žádny strach holčičko,vy to máte vybaveno.Budete pohromadě."...ušklíbl se a všichni si uleveně oddechli.O pár sekund už před nima stálo pět neznámích lidí.
"Vy půjdete se Shizune."...řekl a černovlasážena se na ně mile usmála.
"Jsem ráda,že můžeme pomoct.Vše je už připraveno na váš příchod."....řekla a pokynula jim rukou aby ji následovali.
"Užijte si to tady."...zakřenil se škodolibě Orochimaru a začal se věnovat zvyšným uprchlíkům.Všichni čtyři se při jeho úšklebku otřásli a rychle se vydali za Shizune,která se jim pomalu vzdalovala.Tiše ji následovali až do lesa a pak je po lesních cestiškách dovedla až k velké dřevěné bráně.
"Tohle je Konoha.Není to moc velká vesnice,spíš jen taková vesnička.Teď vás zavedu za naši šamankou Tsunade."...jen co dořekla,vydala se po prašné cestičce k tomu největšímu domku,který tady byl.Sasuke se rozhlížel kolem a musel uznat,že to tady vypadalo hezky.Malé dřevěné domečky,krásne zahrádky.No vypadalo to jenak jak si představoval.Vypadalo to lépe.Na o,jak se Orochimaru tvářil,když odcházeli.Jako by je tu čekala nějáka pohroma.To,že se namýlil,zjistil už o několik minut.
"Tak to jsou ty děcka,jo?"...zeptala se mírně přinapilím hlasem prsatá blondínka.
"Hai,Tsunade-sama."...knikla Shizune.
"Pojďte dál hovňousci."....zasmála se.Všichni čtyři se váhavým krokem přesunuli až těsně k ní.
"Ty budeš ten těhotnej..Su...so...Sasuke!Že jo?"...zaostřila pohledem na jeho břicho.
"J..jo."..zakoktal se a Naruto ho v němé podpoře objal kolem pasu.
"Slyšela jsem,že vy dvě jste dělali v nemocnici...no,to se tady bude hodit."...přesunula svou pozornost na Ino a Sakuru.
"No...tak něják.."...ošila se Sakura.Tsunade se rozřechtala a nalila si do krku celou láhev něčeho,v čem tušili alkohol.
"Tahle ženská je postrach!"...zaskučel tiše Sasuke a Naruto vyprskl smíchy.Postrach nebo ne,o zábavu má postaráno....


O několik měsíců:

Sasuke s Narutem se tiše procházeli poklidnou ulicí vesničky.Právě se vrátili z lesní procházky,kterou si Sasuke vydupal.Podle Tsunade a Sakury by měl ležet protože se jim zdalo,že má až moc velké břicho a ultrazvuk tady není,jenže on ne!Milý pán Uchiha musí ven!
"Jsi v pořádku?"...zeptal se Naruto se starostí v hlase.Všiml si,že Sasuke několik posledních minut zrychleně dýchá.
"Za tuhle minutu ses mě to zeptal už asi po padesáté a já ti už po padesáte říkám ž..."...Sasuke se chytil za břicho a kdyby nebylo Narutovich rychlých reflexů,zroutil by se na zem.
"Sasuke!"...vykřikl zděšeně Naruto.
"Něco se děje!"...vyjekl Sasuke,když ucítil podivný tlak v podbříšku.S vytřeštěnýma očima se podíval na Naruta.
"Já budu asi rodit."...řekl ohromeně.Naruto na nicnečekal.Popadl ho co nejopatrněji do náruče a rozběhl se s ním do místní nemocnice.
Rozrazil dřevědné dveře a očima hledal sakuru.Našel ji a ona,hned jak ho uviděla,přiběhla k nim.
"Co se děje...snad už..?"....nedořekla,protože Sasuke vykřikl bolestí.
"Ino běž pro Tsunade!"...vykřikla a zavedla Naruta do oddělené místnosti,připravené specialně pro něj.Nruto opatrně položil Sasukeho na postel.O několik sekund se rozletěli dveře a v nich stála (překvapivě,úplně třízva) Tsunade.Ino ji byla v patách.Stačil jí jediný pohled na Sasukeho a věděla,že nejde o žádny planý poplach.
"Ino,vytáhni ručníky ze skříně a zohřěj vodu!Sakuro,Naruto pomožte mu se svléknout!"...zavelela.Všichni bez řečí splnili,co od nich žádala.
"Naruto,zůstaneš,nebo počkáš venku?"...zeptala se.
"Zůstanu!"...odpověděl bez zaváhání a pevně stisl Sasukeho dlaň ve své.
"Fajn,doufám,že se mi tady nesložíš!"...probodla ho pochybovačným pohledem.Sasuke opět vykřikl.
"Jak ....jak to provedeme?"...zeptala se opatrně Ino.
"No jak asi.Normálně!Nebo snad chceš provádět císařský řez?Tady?To ho můžeš rovnou zabít!"...protočila tsunade očima a Ino jí musela dát za pravdu.Tady neměli dostatečné vybavení,aby sasuke něco takového přežil.Jediná možnost je odrodit to přirozenou cestou....

...Minuty ubíhali a kromě stále častějších kontrakcí se nic nedělo.Až do teď.
Sasuke vykřikl mnohem hlasitěji,než ostatních pár minut a tvář se mu skřivila v bolestivé grimase.
"Začíná to."...pronesla klidně Tsunade,když uviděla kousek hlavičky,no kromě ní tam byloještě něco.Ručník se pomalu začínal zbarvovat do rudé.Když si to Naruto všiml,vylekaně zbledl.
"To...to je krev!Proč?Proč je jí tolik?"...zděsil se.
"Nevím...Sakuro!Okamžitě dones infuzi!!!"...přikázala a Sakura vyletěla z místnosti.Hned donesla stojánek s infuzí a několik sáčků krve.Hned na Sasukeho napojila první.
"Co se děje?"...zeptala se,no Tsunade jen záporně pokroutila hlavou.
"Bohužel,tohle je můj první porod za takovýhle okolností."...poukázala na Sasukeho pohlaví..."Krvácení při porodu,není nic neobviklého,ale v takovémhle rozsahu..."
"Můžeme stím něco udělat?"
"Teď můžeme akorát čekat."...povzdechla si Tsunade.....

...Trvalo několik hodin,než dítě přišlo na tenhle svět.
"Je to kluk."...usmála se Tsunade a podala ho Ino,aby se o něj postarala.
"Můžu ho vidět?"...zeptal se vyčerpaně Sasuke.
"Bohužel,ale ještě není konec,máš v sobě ještě další dítě...a myslím,že nebude poslední."...ohodnotila vůbec se nezmenšujíci Sasukedho břicho.
"Takže přeci je.."...Sasukeho slova zmizeli v dalším bolestném výkřiku.Druhé dítě se taky ptalo na svět.Sakura podala Tsunade čistej ručník a napojila na infuzi nový sáček krve.
"Je to zlé...pokud bude tolik krvácet tak..."....Sakura nedokázala větu dokončit.
"Dobře to dopadne!Sasukeje silný,zvládne to!"...řekl přesvědčivě Naruto a usmál se na Sasukeho.Ten mu úsměv oplatil.
Máš pravdu..zvládnu to...musím!"...pomyslel si odhodlaně sasuke a snažil se potlačit další výkřik bolesti.....

Pokojem se rozezněl výkřik a dětský pláč.Konečně po třech hodinách Sasuke přivedl na svět druhé miminko.
"Další kluk.....
"A nebyl poslední.."...vydechl Sasuke a jeho obličej skřivila bolestná křeč...."Tuším odrodím školku."...zakřenil se a hned na to vykřikl bolestí.Tsunade rychle podala Ino dítě a sklonila se zpět k Sasukemu.
"Tohle nevypadá dobře.Sakuro,jak jsi na tom z krví?"...hodila pohledem po ružovovlásce,která právě měnila prázdny sáček za plný.
"Docházejí...nevím kolik jich ještě zůstalo ve skladu,ale tady mám poslední tři."....oznámila ji Sakura.
"Snad to bude stačit."...zadoufala Tsunade.
"Sasuke..."..vydechl Naruto a pevněji stiskl Sasukeho ruku.Už tady byli snad sedm hodin a bylo vidět,že Sasuke už nemůže.Ale musí.
O hodinu později:
"Zvládneš to Sasuke,jsem tu s tebou.".....špitl tiše,ale Sasuke ho stejně slyšel.
"Já vím."...odpověděl snad ještě tišeji a před očima se mu začínalo dělat černo.Naruto si všiml,že je na tom hodně špatně.
"Jak je na tom."....zeptal se Tsunade.Tá mu však neodpovídala,jen rychle vyměnila zakrvácený ručník a střelila pohledem po Sakuře.
"Tenhle je poslední.Ino se šla pokusit sehnet ještě nějáke další."...vzdechla.
"Tak jak je na tom?"...zvýšil hlas Naruto.
"Sklidni se Naruto."...zavrčela na něj....."Už vidím hlavičku."....dořekla.
"Jen?"....přeskočil Narutovi hlas.
"Naruto,on vůbec netlačí...bojím se,že strácí vědomí."....řekla nespoštějíc oči od sasukeho.
"Co se stane,když omdlí?"....zeptal se opatrně Naruto.
"Zemře...on i dítě."....odpověděla co nejklidněji i když na ní bylo vydět jak je nervózní.Naruto pomalu zbledl.
"Ne....to se nestane.".....řekl rozhodně a sklonil se k Sasukemu.
"Sasuke slyšíš mě?Nesmiíš omdlít!Sasuke!Podívej se na mě!"...odhrnul mu mokré vlasy z čela.Sasuke těžce otevřel oči a podíval se na Naruta mírně zastřeným pohledem.
"Naruto....miluju tě."....špitl a chtěl opět zavřít oči.
"Ja vím,takytě miluju.jen teď nezavírej oči!Nesmíš!".....zoufal Naruto.
"Proč?"....chtěl vědět Sasuke.
"Protože jsi mi to slíbil....pamatuješ si na ten slib?"....sklonil se těsně k jeho rtům.
"Slib....zůstaneš se mnou...navždy....
"A ty se mnou!"...dopověděl Naruto a políbil ho na rty...."Nesmíš mě tady nechat.Musíš to vydržet!Prosím!"....po tváři se mu začali kotoulet slzy.
"Nenechám...."....stěží Sasuke sformoval to slovíčko,než se začal přepadat do temnoty.Nesmím omdlít!Křičelo v něm všechno.
"Sasuke!"...zaslyšel ještě své jméno a pak už byla všude tma.....

O 7 let později:

Naruto seděl pod stromem na krajivesnice a s úsměvem pozoroval dva kluky,jak běhají za chudinkou motýlem a snaží se ho chytit.V jednu chvíli,když si sedne na květ,oba po něm skočí a narazí do sebe.Naruto se tomu musel zasmát.
"Vidíš co jsi udělal?Už jsem ho skoro měl!"....vykřikl jeden z nich,blonďáček s černýma očima.
"Já?Spíš ty ne?!Kdybys mi nestál v cestě,mohl jsem ho chytit!"...ohradil se druhý,černovlasý s nebesky modrýma očima.
"Ty?Jasně...vždyť nedokážeš chytit ani žížalu!"...vyplázl na něj jazyk blonďáček a o vteřinu později už se oba válely po zemi ve rvačce.
"Dai,Toru!Uklidněte se!"...okřikl je a oba k němu přiběhli se slzamyna krajíčku.
"Toru si začal!"....fňukl blonďáček.
"Vážmě?"....nadzvedl Naruto jedno obočí a propálil Daie pohledem.
"Ale když on do mě vrazil!"....skočil mu s brekem kolem krku Dai.
"Neměl jsi mi stát v cestě!"...zavrčel Toru.
"No tak,přestaňte.Bráškové by se neměli hádat."....napomenul je Naruto s úsměvem.
"A kde je táta?"...zeptal se zničeho nic Dai.
"Tatínek je s Kioko."....odpověděl a pohladil ho po blonďatých vlasech.
"A kdy přijde?"...zeptal se protentokrát Toru.
"A co takhle hned?"....ozval se za nima hlas a oni se za ním otočili.
"Sasuke,Kioko"...usmál se Naruto,když uviděl černovlasého muže,který za ruku držel malou rudovlasou holčičku se smaragdově zelenýma očima.Ta se hned rozběhla kněmu as úsměvem mu skočila kolem krku.
"Tak jakto dopadlo?"...zeptal se Naruto.
"Skvěle.Už je úplně v pořádku."....usmál se Sasuke.
"Už nebudu muset chodit na injekce!"...zářila Kioko štěstím.Naruto se taky šťastně usmíval.Když si jen představil,že mohl tenhle malý pokladztratit a s ním i svou lásku....Tehdy,když Sasuke omdlel,myslel že umře strachem.Nakonec se ale Sasuke probral,no tým nic neskončilo.Když se Kioko narodila,nedýchala.Mysleli si,že je mrtvá.Nebyla.Díky bohu.Ale byla hodně nemocná.Každou chvíli byla v nemocnici.Ale teď už je v pořádku.
"Sasuke!Naruto!"...uslyšeli z dálky křičet svá jména.Běželi k nim sakura s Ino.Obě s úsměvem na tváři.
"Co se stalo,že tak zářite?Vyhráli jste miss Konoha?"....zasmál se Naruto.
"Ne...něco lepší....válka skončila.Itachi pro nás pozítří přijde!".....vykřikla Sakura.Sasuke s narutem na ni zůstali jen nevěřícně hledět......


....Nedaleko přístavu na prostorné louce přistálo malé soukromné letadlo.Vystoupili z něj dva muži.
"Itachi!"...vykřikl šťastně sasuke a jmenovaný černovlasý muž se usmál.Rychlím krokem se k němu rozešel a pevně ho objal.
"Chyběl jsi mi,bratříčku."....řekl tiše.
"Ty mě taky"....stěží zadržoval slzy štěstí.
"Čau Naruto!"...přišel k nim blonďatý kluk..."Nazdar holky!"...otočil se na Ino a Sakuru.Itachi se od sasukeho odtáhl a přivýtalse s ostatními.Pok mu pohled padl na tři malé děti.
"A tohle jsou...
"Naše děti.Dai,Toru a Kioko."...představil je všechny postupně.
"Páni....o těch dvou bych to i řekl,ale tahle krasavice se na vás moc nedala."...pohladil po vlasech rudovlásku a tá se na něj rozkošně usmála.
"To jo.Kdybych nikdy neviděl fotku mé matky a nevěděl,že Sasuke byl těhotný dřív,než nastoupil na loď.myslel bych si,že je od Gaari."..uchechtl se Naruto a Sasuke mu vrazil loktěm do řebra.Moc dobře si pamatoval na rudovlasého kluka,který s nimi cestoval a doteď mu z něj běhal mráz po zádech.
"No tak jdeme ne?"....zeptal se Deidara.
"Jasně!"...odpověděli všichni a nastoupili si do letadla,které se o několik sekund vzneslo do vzduchu.Děti měli vlastní kabinku s malou televizi,takžeměli o zábavu postaráno.
"Jak to doma vypadá,co rodiče?"....zeptal se Sasuke a Itachi se na něj smutně podíval.
"Celé město bylo zničeno a věčšina to nepřežila.Otec taky ne.Máma žije ale...je ochrnutá."....řekl Itachi.Sasuke nic neříkal,jen se nechal pevněji obejmout od Naruta.
"A co moje matka?"....zeptala se se strachem v očích Sakura.
"Je naživu,ale taky ji postihla válka.Vaši oblast zasáhli bomby s jedovatým plynem.Stihli jsme ji zachránit,ale byla tam moc dlouho a plyn ji vzal zrak."...amutně se na ni podíval..."Je mi to líto.....Neboj se Ino,tvůj otec je v pořádku."....řekl když viděl,že se nadechuje k otázce.
"A kde jsou?"....ozval se poprvé Naruto.
"Všichni jsou u Peina.A taky už začal s opravami vašich domů."...odpověděl mu Naruto.
"Ale to je moc!Už tak toho pro nás udělal dost!"....protestoval Naruto.
"Klid,Pein to dělá rád.Kromě toho má peněz,že by mohl vystavět novej stát a ještě by mu zůstalo na uživení jeho praprapraprapravnoučat!...uchechtl se Deidara....

...Itachi otevřel dveře a všichni vešli do vily.Z kuchyně se ozýval tichej rozhovor.Potichu prošli až ke dveřím.V kuchyni byli tři lidé.Dvě ženy a jeden muž.Vypadalo to,že si jich ještě nevšimli.
"Tati!"...vykřikla Ino a blonďatý muž se na ni překvapeně podíval.
"Ino!"...rozběhl se k ní a pevně ji objal...."Tolik si mi chyběla,holčičko!"
"Ty mě taky,tati!"....pevně ho objala kolem krku.
"Sakuro....sakuro jsi tady?"....ozvala se růžovovlasá žena a pomalím krokem opírajíc se o roh stolu se rozešla směrem ke dveřím.
"Jsem tady."..vzlikla sakura a prošla ke své matce....."Mami!"...po tváři se jí rozlili slzy a hodila se své mace kolem krku....

....Černovlasá žena na vozíu se pomalu přesunula z kuchyně na chodbu,kde stál Sasuke a Naruto a třema malími dětmi.
"Sasuke,Naruto...jsem tak šťastná,že vás vidím a...."...ukou si zakryla ústa,jako by chtěla zastavit vzliky,kter se ji drali z hrdla...."Já...ani nevíš,jak mi to je všechno líto...já...omlouvám se."...vlika a hřbetem ruky si setřela slzy.
"Tati,kdto je?"....zatahala Sasueho za rukáv Kioko.Sasuke na ni stočil pokled a pak se podíval na svou matku.Na tváři se mu objevil mírny úsměv.Není co odpouštět.A i kdyby...odpustil jí už dávno.
"Tohle je vaše babička.".......


KONEC
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pavla Pavla | 24. října 2014 v 23:57 | Reagovat

Já prostě brečím :')

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama