Zrada 8/?
Pondělí v 22:00 | Minako Uchiha
|
Jednorázovky

Tak další dílek Zrady :) Chybičky ignorovat. Přeji příjemné počtení.
ZRADA 7/??
Minako se uchechtla a spokojeně se opírala o Kabuta,který jí objímal kolem pasu.
"Min-chan neděs ho. To můžeš až v noci,když budeme mít misi.."řekl Kabuto a přejel jí rty po tváři. Minako zrudly tváře. Medic se uchechtnul.
"Co jste potřebovali Naruto,Hinato?"
"Em....Hokage-sama chtěl mluvit s Hanako a se Sasukem. A prý když bude Minako při vědomí,tak i ona a i t-ty Kabuto" řekla Hinata.
"Dobře. Jakmile se Hanako se Sasukem vrátí tak,se tam objevíme..." řekl Kabuto.
Hinata přikývla. Naruto vykukoval zpoza Hinaty. Minako si toho všimla a zvedla ruce,kterýma Uzumakimu naznačila,že by ho nejradši zaškrtila. Uzumaki polk a víc se schoval za Hinatu,které ještě víc zčervenaly tváře. Rudovláska z klanu Uchiha je zkoumavě pozorovala.
"No....tak mi půjdeme....Pak se teda ukažte u Hokageho-sama...." řekla Hinata,pak odešla i s Uzumakim,který nechtěl být v Minačině dosahu.
"Hehehe...." zachechtala se Min.
"Copak..?" podíval se na ní Kabuto a políbil jí na krk. Rudovláska lehce přivřela oči a naklonila hlavu nastranu.
"Nic...." zavrněla a podívala se na něj.
"Kde jsme to zkončili než jsem vlítl ten pošuk??" zajímal se Kabuto a usmíval se.
"Hm....." zamyslela se
Kabuto jí pozoroval a usmíval se. Rukou jí přejel po stehně a pomaloučku vyhrnoval vlastní triko,které na sobě měla Minako. Ta se usmívala a zaklonila hlavu víc.
"Ale asi se přesune do pokoje.....,tam nás nebude nikdo rušit.." zašeptal jí do ucha.
"Tak jo..." vydechla a podívala se na něj. KAbuto se usmál a vzal jí do náruče. Rudovláska se ho chytla kolem krku. Jemně jí políbil a pak se rozešel do patra,kde zabrali Minačin pokoj. Položil ji na postel a sjel jí pohledem. I když měla na sobě jeho triko,tak jí to slušelo. Rudovláska ho pozorovala,natáhla k němu ruce. Medic jí za ruce chytl,toho Minako využila a stáhla ho na sebe. Lehce vydechla. Šedovlasý sezapřel o jedno koleno,aby na ní neležel celou svou vahou. Sledoval její tvář a její krásné kočičí oči,které na něj upírala. Sklonil se k ní a jemně jí políbil. Dívka pod ním se do polibku ochotně zapojila. Jemně a dlouze jí líbal. Rukou jí přejel po noze a mířil výš. Pomalu vyhrnoval triko co měla na sobě. Odtáhl se od jejích rtů a sundal jí triko. Minako zrudly tváře a radši zavřela oči.
"Jsi roztomilá..." zašeptal jí do ucha a jemně jí skoukl ušní lalůček. Minačino tělo se zachvělo a lehc vydechla. Medic přesunul svoje rty na její krk. Líbal jí na krk a občas lehce kousl. Usmál se a když uslyšel tichý vzdech z rudovlásčiných úst. Ještě chvíli pečoval o její krk. Pak sjel rty na klíční kost,po které přejel jazykem. Minako se zrychlil dech,přitáhla si Kabuta k sobě a políbila ho. Ten jí to milerád oplatil. Objala ho kolem krku. Medic jí chytl za zápěstí a ruce jí jemně přirazil vedle hlavy. Minako zamrkala a pozorovala ho. Šedovlasý sjel její tělo pohledem. Musel uznat je,že holku co tahá kapsáče a volný trika, měla skvělou postavu. Pustil jí pak jednu ruku a prsty jí přejel po bříšku. Cítil jak se jí chvělo tělo. Spokojeně se usmál a na bříško jí políbil. Minako vydechla a zavřela oči. Sundal z ní i spodní prádlo,pak ze sebe sundal přebytečné oblečení. Vášnivě jí políbil a rukama jí přejel po bokách. Věnoval se tělu pod sebou a hlavně krku,kde zjistil,že Min citlivé místečko,pak postupoval jazykem dál až k poprsí, které začal laskat. Minako zavzdychala. Medic se pousmál a přesunul se na druhé prso.Ona ho hladila ve vlasech a vychutnávala si jeho péči a pozornost. Jeho polibky byly tolik slastné,že Minako mohla soustředit je na jeho rty,které putovaly po jejím nahém těle. Rudovláska ho překulila na záda a rozhodla se, že si vymění role. Takže jeho tělo teď zasypávala polibky a pro Kabuta to byla muka. Snažil se totiž vydržet to pokušení a ovládnout tu vášeň. Propletl její jazyk se svým, masíroval její rty svými, pohrával si s ním a vložil do toho veškerou doposud skrývanou vášeň. Překulil jí opět na záda. Přitiskla si jeho tělo k sobě a políbila ho. Opatrně a něžně na ni dolehl. Min ucítila lehkou bolest, ale nic neřekla, jen se mu nehty mírně zaryla do kůže, ale hned zase povolila. Kabuto byl opravdu opatrný a něžný a oba si tak mohli plně vychutnat jejich první chvíle společné slasti. Jen ke konci ho ovládla vášeň, ale to i on sám byl mile překvapen proudem té Minačiné. Po absolutní slasti se opřel lokty o postel, vedle Minačiných ramen a oba oddechovali. Poté dívku ještě donesl do sprchy a následovně zpět do postele, kde jí uložil pečlivě a lehce přikryl, aby jí nebyla zima. Rudovláska se mu schoulila v náručí a on jí objal kolem pasu a přitiskl k sobě. Lehce se jí přitiskl na záda a políbil jí na krk v místě prokleté pečeti,po které pak přejel jazykem. Cítil jak se jí zachvělo tělo a jak vydechla. Pousmál se a spokojeně vdechoval její vůni. Minako položila svoje ruce na jeho ruce,které měla kolem pasu.
"Děkuju Minako..." řekl po chvíli ticha.
"Za co?" zeptala se překvapeně
"Za to,že si mi dala šanci a neodpálkovala si mě..." zašeptal jí do ouška.
"Spíš já děkuju. Děkuju,že si mě naučil citům a lásce.." řekla tiše.
Otočil si jí k sobě čelem. Spatřil v těch krásných kočičích očí slzy,potlačované slzy.
"Min neplakej...." pevně jí objal a přitiskl jí k sobě. Ona se opřela čelem o jeho hrudník a on schoval svůj obličej do jejich rudých vlasů.
"Poznáš co to znamená milovat a být milována. Ukážu ti to. Rád ti pomůžu objevit city. Jen neplakej..." políbil jí do vlasů.
"Děkuju ti. Velmi si toho cením..." řekla tiše než usnula.
"Já vím Min,já vím...." řekl a taky se poddal spánku.
"Min-chan neděs ho. To můžeš až v noci,když budeme mít misi.."řekl Kabuto a přejel jí rty po tváři. Minako zrudly tváře. Medic se uchechtnul.
"Co jste potřebovali Naruto,Hinato?"
"Em....Hokage-sama chtěl mluvit s Hanako a se Sasukem. A prý když bude Minako při vědomí,tak i ona a i t-ty Kabuto" řekla Hinata.
"Dobře. Jakmile se Hanako se Sasukem vrátí tak,se tam objevíme..." řekl Kabuto.
Hinata přikývla. Naruto vykukoval zpoza Hinaty. Minako si toho všimla a zvedla ruce,kterýma Uzumakimu naznačila,že by ho nejradši zaškrtila. Uzumaki polk a víc se schoval za Hinatu,které ještě víc zčervenaly tváře. Rudovláska z klanu Uchiha je zkoumavě pozorovala.
"No....tak mi půjdeme....Pak se teda ukažte u Hokageho-sama...." řekla Hinata,pak odešla i s Uzumakim,který nechtěl být v Minačině dosahu.
"Hehehe...." zachechtala se Min.
"Copak..?" podíval se na ní Kabuto a políbil jí na krk. Rudovláska lehce přivřela oči a naklonila hlavu nastranu.
"Nic...." zavrněla a podívala se na něj.
"Kde jsme to zkončili než jsem vlítl ten pošuk??" zajímal se Kabuto a usmíval se.
"Hm....." zamyslela se
Kabuto jí pozoroval a usmíval se. Rukou jí přejel po stehně a pomaloučku vyhrnoval vlastní triko,které na sobě měla Minako. Ta se usmívala a zaklonila hlavu víc.
"Ale asi se přesune do pokoje.....,tam nás nebude nikdo rušit.." zašeptal jí do ucha.
"Tak jo..." vydechla a podívala se na něj. KAbuto se usmál a vzal jí do náruče. Rudovláska se ho chytla kolem krku. Jemně jí políbil a pak se rozešel do patra,kde zabrali Minačin pokoj. Položil ji na postel a sjel jí pohledem. I když měla na sobě jeho triko,tak jí to slušelo. Rudovláska ho pozorovala,natáhla k němu ruce. Medic jí za ruce chytl,toho Minako využila a stáhla ho na sebe. Lehce vydechla. Šedovlasý sezapřel o jedno koleno,aby na ní neležel celou svou vahou. Sledoval její tvář a její krásné kočičí oči,které na něj upírala. Sklonil se k ní a jemně jí políbil. Dívka pod ním se do polibku ochotně zapojila. Jemně a dlouze jí líbal. Rukou jí přejel po noze a mířil výš. Pomalu vyhrnoval triko co měla na sobě. Odtáhl se od jejích rtů a sundal jí triko. Minako zrudly tváře a radši zavřela oči.
"Jsi roztomilá..." zašeptal jí do ucha a jemně jí skoukl ušní lalůček. Minačino tělo se zachvělo a lehc vydechla. Medic přesunul svoje rty na její krk. Líbal jí na krk a občas lehce kousl. Usmál se a když uslyšel tichý vzdech z rudovlásčiných úst. Ještě chvíli pečoval o její krk. Pak sjel rty na klíční kost,po které přejel jazykem. Minako se zrychlil dech,přitáhla si Kabuta k sobě a políbila ho. Ten jí to milerád oplatil. Objala ho kolem krku. Medic jí chytl za zápěstí a ruce jí jemně přirazil vedle hlavy. Minako zamrkala a pozorovala ho. Šedovlasý sjel její tělo pohledem. Musel uznat je,že holku co tahá kapsáče a volný trika, měla skvělou postavu. Pustil jí pak jednu ruku a prsty jí přejel po bříšku. Cítil jak se jí chvělo tělo. Spokojeně se usmál a na bříško jí políbil. Minako vydechla a zavřela oči. Sundal z ní i spodní prádlo,pak ze sebe sundal přebytečné oblečení. Vášnivě jí políbil a rukama jí přejel po bokách. Věnoval se tělu pod sebou a hlavně krku,kde zjistil,že Min citlivé místečko,pak postupoval jazykem dál až k poprsí, které začal laskat. Minako zavzdychala. Medic se pousmál a přesunul se na druhé prso.Ona ho hladila ve vlasech a vychutnávala si jeho péči a pozornost. Jeho polibky byly tolik slastné,že Minako mohla soustředit je na jeho rty,které putovaly po jejím nahém těle. Rudovláska ho překulila na záda a rozhodla se, že si vymění role. Takže jeho tělo teď zasypávala polibky a pro Kabuta to byla muka. Snažil se totiž vydržet to pokušení a ovládnout tu vášeň. Propletl její jazyk se svým, masíroval její rty svými, pohrával si s ním a vložil do toho veškerou doposud skrývanou vášeň. Překulil jí opět na záda. Přitiskla si jeho tělo k sobě a políbila ho. Opatrně a něžně na ni dolehl. Min ucítila lehkou bolest, ale nic neřekla, jen se mu nehty mírně zaryla do kůže, ale hned zase povolila. Kabuto byl opravdu opatrný a něžný a oba si tak mohli plně vychutnat jejich první chvíle společné slasti. Jen ke konci ho ovládla vášeň, ale to i on sám byl mile překvapen proudem té Minačiné. Po absolutní slasti se opřel lokty o postel, vedle Minačiných ramen a oba oddechovali. Poté dívku ještě donesl do sprchy a následovně zpět do postele, kde jí uložil pečlivě a lehce přikryl, aby jí nebyla zima. Rudovláska se mu schoulila v náručí a on jí objal kolem pasu a přitiskl k sobě. Lehce se jí přitiskl na záda a políbil jí na krk v místě prokleté pečeti,po které pak přejel jazykem. Cítil jak se jí zachvělo tělo a jak vydechla. Pousmál se a spokojeně vdechoval její vůni. Minako položila svoje ruce na jeho ruce,které měla kolem pasu.
"Děkuju Minako..." řekl po chvíli ticha.
"Za co?" zeptala se překvapeně
"Za to,že si mi dala šanci a neodpálkovala si mě..." zašeptal jí do ouška.
"Spíš já děkuju. Děkuju,že si mě naučil citům a lásce.." řekla tiše.
Otočil si jí k sobě čelem. Spatřil v těch krásných kočičích očí slzy,potlačované slzy.
"Min neplakej...." pevně jí objal a přitiskl jí k sobě. Ona se opřela čelem o jeho hrudník a on schoval svůj obličej do jejich rudých vlasů.
"Poznáš co to znamená milovat a být milována. Ukážu ti to. Rád ti pomůžu objevit city. Jen neplakej..." políbil jí do vlasů.
"Děkuju ti. Velmi si toho cením..." řekla tiše než usnula.
"Já vím Min,já vím...." řekl a taky se poddal spánku.
Diplomek pro nové Sb - Harriett a Enereth
Čtvrtek v 18:25 | Hanako a Minako
|
Diplomy

Diplom pro new Sb Harriett a Enereth :))
tak snad se jim bude líbit,jelikož Min-chan je úplně levá na tvoření diplomů,layů,obrázků k povídkám atd :D XD
tak snad se jim bude líbit,jelikož Min-chan je úplně levá na tvoření diplomů,layů,obrázků k povídkám atd :D XD
No Name 4.část
14. května 2012 v 19:39 | Minako Uchiha
|
Jednorázovky

další dílek No Name :) tak snad jste na tuto povídku nezapoměli. Omluva,že to je tak krátký :D další číst Kamielina života. Co myslíte,jak to s ní bude dál?
NO NAME
Došli jsme do stájí a já se začala rozhlížet. Akumi mě dovedla k jednomu boxu,kde byl krásný hnědák.
"Krásný kůň..." řekla jsem a pohladila koně po čumáku.
"Jsem rád,že se ti Kori líbí" uslyšela jsem Mauriho hlas. Otočila jsem se za hlasem a usmála se.
"Opravdu je nádherný. Ten váš?" koukala jsem na Mauriho.
"Jak si to uhodla?"
"Po jeho jmenovkou je v závorce M,tak jsem si typla vaše jméno"
"Jsi bystrá" došel až ke mě. Akumi už odešla. Lehce jsem se usmívala. Mauri se opřel o stěnu boxu a Kori mu okamžitě zafuňěl do vlasů.
"Ale Kori...chovej se slusně,když je tu s námi slečna" napomenul Koriho a pohladil ho po hlavě. Kori jako by pokýval hlavou,pak začal fuňět do vlasů mě. Rozesmála jsem se.
"Kori...." zasmál se Mauri a otevřel box a vešel ke koni. Poplácal ho po šíji. Opřela jsem o jednu ze 4 stěn boxu. Mauri se na mě podíval.
"Najdeš druhého koně,který je můj?" usmál se na mě
"Ani hledat nemusím.."
"Jakpakto?"
"Démon je tvůj druhý kůň" ukázala jsem na černého koně,hned naproti. Mauri jen přikývl.
"Chceš Koriho nebo Démona?"
"Démona jestli bych mohla. Jaký je povahově?"
"Je klidný a snadno se ovládá,ale záleží jak se k němu člověk chová. Třeba Akiho nemůže vystát a je schopnej ho kousnout"
"Ani se nedivim" zamulala jsem si tiše. Mauri mě zkoumavě sledoval,pak poprosil nějakého ošetřovatele,aby donesl postroj na Koriho a Démona. Přešla jsem k Démonovu boxu a vešla jsem dovnitř,kůň zafrkal a ostražitě mě sledoval.
"Klid hochu...nic ti neudělám" dala jsem ruce před sebe,pak jsem vytáhla půlku jablka. Démon zařehtal a zvědavě ke mě natáhl hlavu. Usmála jsem se a pohladila ho. Vraník slupl jablko a začal mi očuchávat kapsy mikiny,jestli náhodou nemám další pochoutku.
"Už nemám..." zasmála jsem se,když mi strkal nos do kapes. Poplácala jsem koně po šíji.
"Tak ho osedláme a vyrazíme...." řekl Mauri,který už měl Koriho osedlaného.
"Dobře.." usmála jsem se. Po včerejšku jsem se upřímně usmála. ALe nevím zda to bylo díky Maurimu,který se usmíval nebo kvůli Démonovi,který mi ožužlával rukáv mikiny.
"Opravdu už nemám jablko Démone.." pohladila jsem ho po hlavě. Maari k nám došel a osedlal Démona.
Po 20 minutách jsem vyjížděli z brány. Nikam jsme nespěchali. Bylo teprve odpoledne a do večera času dost. Démon i Kori vypadali nadšeně,že jsou venku. Jeli bok po boku a já jsem si povídala s Maurim. Bavili jsme se o všem možném. Nakonec došlo téma rodina.
"Kami....jaká byla tvoje máma? Když jsem byly u vás,tak jsem tam viděl její fotky..." zeptal se mě
"Moje máma byla ta nejlepší máma na světě. Měli jsme mezi sebou dost dobrý vztah matky a dcery,jenže pak se stala ta autonehoda. Vracela se z práce. Mamka byla advokátka. Projížděla přes křižovatku,když to do jejího auta napálilo auto nějakýho opilý blbce co řídil..." povzdechla jsem si.
"To je mi líto..." slyšela jsem Mauriho. Podívala jsem se na njě a lehce se usmála.
"Každý člověk příde o něco cenného ve svém životě..." řekla jsem a pobídla Démona do cvalu. Vraník se rozeběhl a vypadal,že si běh užívá. Spokojeně se hnal po rozlehlé louce.
Mauri s Korim se pak rozeběhli za námi. Po chvílí nás dohnali. Koně to brali jako závod,tak se předháněli.
Mauri začal Koriho zpomalovat. Nechala jsem Démona ještě nějakou chvíli běžet,a potom jsem mu začala přitahovat otěže,aby též zpomalil. Byla jsem asi 20 metrů před Maurim. Démon nakonec zastavil úplně a zafrkal.
"Hodný hoch..." poplácala jsem ho po krku a čekala dokud ke mě Mauri s Korim nedojeli.
"JAk vidím,tak ti ježdění na koni jde..." usmál se
"Jo jde. Zapoměla jsem to,ale jakmile jsem sedla do sedla,jako by to bylo včera co jsem jela na koni naposledy"
"No vidíš...POmalu se budeme vracet ke stájím..." řekl a otočil Kori tím směrem odkud jsem přijeli. Přikývla jsem a též jsem otočila Démona a pobídla ho. Rozešel se za Korim.
Po chvíli jsem je popohnali do cvalu a hnali se loukou. Démon předběhl Koriho a vesele se hnal dál.
"KAMI....!!!" zaslechla jsem Mauriho hlas. Natočila jsem jeho směrem hlavu,ael to jsem neměla dělat. Démon se vylekal nějakého psa co se tam objevil a začal štěkat, a postavil se na zadní. Nečekala jsem to a vykřikla,pak jsem jen cítila tvrdý náraz a tupou bolest v hlavě. Všude byla tma. Slyšela jsem něčí hlasy,které ke mě doléhaly z velikánské dálky,pak vše utichlo........................všude bylo ticho,tíživé ticho.
"Krásný kůň..." řekla jsem a pohladila koně po čumáku.
"Jsem rád,že se ti Kori líbí" uslyšela jsem Mauriho hlas. Otočila jsem se za hlasem a usmála se.
"Opravdu je nádherný. Ten váš?" koukala jsem na Mauriho.
"Jak si to uhodla?"
"Po jeho jmenovkou je v závorce M,tak jsem si typla vaše jméno"
"Jsi bystrá" došel až ke mě. Akumi už odešla. Lehce jsem se usmívala. Mauri se opřel o stěnu boxu a Kori mu okamžitě zafuňěl do vlasů.
"Ale Kori...chovej se slusně,když je tu s námi slečna" napomenul Koriho a pohladil ho po hlavě. Kori jako by pokýval hlavou,pak začal fuňět do vlasů mě. Rozesmála jsem se.
"Kori...." zasmál se Mauri a otevřel box a vešel ke koni. Poplácal ho po šíji. Opřela jsem o jednu ze 4 stěn boxu. Mauri se na mě podíval.
"Najdeš druhého koně,který je můj?" usmál se na mě
"Ani hledat nemusím.."
"Jakpakto?"
"Démon je tvůj druhý kůň" ukázala jsem na černého koně,hned naproti. Mauri jen přikývl.
"Chceš Koriho nebo Démona?"
"Démona jestli bych mohla. Jaký je povahově?"
"Je klidný a snadno se ovládá,ale záleží jak se k němu člověk chová. Třeba Akiho nemůže vystát a je schopnej ho kousnout"
"Ani se nedivim" zamulala jsem si tiše. Mauri mě zkoumavě sledoval,pak poprosil nějakého ošetřovatele,aby donesl postroj na Koriho a Démona. Přešla jsem k Démonovu boxu a vešla jsem dovnitř,kůň zafrkal a ostražitě mě sledoval.
"Klid hochu...nic ti neudělám" dala jsem ruce před sebe,pak jsem vytáhla půlku jablka. Démon zařehtal a zvědavě ke mě natáhl hlavu. Usmála jsem se a pohladila ho. Vraník slupl jablko a začal mi očuchávat kapsy mikiny,jestli náhodou nemám další pochoutku.
"Už nemám..." zasmála jsem se,když mi strkal nos do kapes. Poplácala jsem koně po šíji.
"Tak ho osedláme a vyrazíme...." řekl Mauri,který už měl Koriho osedlaného.
"Dobře.." usmála jsem se. Po včerejšku jsem se upřímně usmála. ALe nevím zda to bylo díky Maurimu,který se usmíval nebo kvůli Démonovi,který mi ožužlával rukáv mikiny.
"Opravdu už nemám jablko Démone.." pohladila jsem ho po hlavě. Maari k nám došel a osedlal Démona.
Po 20 minutách jsem vyjížděli z brány. Nikam jsme nespěchali. Bylo teprve odpoledne a do večera času dost. Démon i Kori vypadali nadšeně,že jsou venku. Jeli bok po boku a já jsem si povídala s Maurim. Bavili jsme se o všem možném. Nakonec došlo téma rodina.
"Kami....jaká byla tvoje máma? Když jsem byly u vás,tak jsem tam viděl její fotky..." zeptal se mě
"Moje máma byla ta nejlepší máma na světě. Měli jsme mezi sebou dost dobrý vztah matky a dcery,jenže pak se stala ta autonehoda. Vracela se z práce. Mamka byla advokátka. Projížděla přes křižovatku,když to do jejího auta napálilo auto nějakýho opilý blbce co řídil..." povzdechla jsem si.
"To je mi líto..." slyšela jsem Mauriho. Podívala jsem se na njě a lehce se usmála.
"Každý člověk příde o něco cenného ve svém životě..." řekla jsem a pobídla Démona do cvalu. Vraník se rozeběhl a vypadal,že si běh užívá. Spokojeně se hnal po rozlehlé louce.
Mauri s Korim se pak rozeběhli za námi. Po chvílí nás dohnali. Koně to brali jako závod,tak se předháněli.
Mauri začal Koriho zpomalovat. Nechala jsem Démona ještě nějakou chvíli běžet,a potom jsem mu začala přitahovat otěže,aby též zpomalil. Byla jsem asi 20 metrů před Maurim. Démon nakonec zastavil úplně a zafrkal.
"Hodný hoch..." poplácala jsem ho po krku a čekala dokud ke mě Mauri s Korim nedojeli.
"JAk vidím,tak ti ježdění na koni jde..." usmál se
"Jo jde. Zapoměla jsem to,ale jakmile jsem sedla do sedla,jako by to bylo včera co jsem jela na koni naposledy"
"No vidíš...POmalu se budeme vracet ke stájím..." řekl a otočil Kori tím směrem odkud jsem přijeli. Přikývla jsem a též jsem otočila Démona a pobídla ho. Rozešel se za Korim.
Po chvíli jsem je popohnali do cvalu a hnali se loukou. Démon předběhl Koriho a vesele se hnal dál.
"KAMI....!!!" zaslechla jsem Mauriho hlas. Natočila jsem jeho směrem hlavu,ael to jsem neměla dělat. Démon se vylekal nějakého psa co se tam objevil a začal štěkat, a postavil se na zadní. Nečekala jsem to a vykřikla,pak jsem jen cítila tvrdý náraz a tupou bolest v hlavě. Všude byla tma. Slyšela jsem něčí hlasy,které ke mě doléhaly z velikánské dálky,pak vše utichlo........................všude bylo ticho,tíživé ticho.
Kdo má zájem,tak se ozvěte xD
10. května 2012 v 21:23 | Minako Uchiha
|
Keci v kleci xD
Tákže lidičky :D
Kdo by se,chtěl se mnou seznámit blíž tak máte možnost :) dám Vám jsem svůj FB. Stejně pochybuju,že si mě někdo vyhledá xD No tak na FB jsem pod jménem "Minako Min Uchiha"
Mám v plánu přidat další dílek No Name,Zlomeného srdce,Ztrácíš se z našich vzpomínek a You know friend in need.
Bohužel mě teď zaměstnává škola. Snažím se psát po večerecha,el mám do toho povinnou četbu -.-*
ALE nebojte píšu,píšu,píšu povídky a snažím se je sem dávat často......
Tak se mějte Vaše Minako
Kdo by se,chtěl se mnou seznámit blíž tak máte možnost :) dám Vám jsem svůj FB. Stejně pochybuju,že si mě někdo vyhledá xD No tak na FB jsem pod jménem "Minako Min Uchiha"
Mám v plánu přidat další dílek No Name,Zlomeného srdce,Ztrácíš se z našich vzpomínek a You know friend in need.
Bohužel mě teď zaměstnává škola. Snažím se psát po večerecha,el mám do toho povinnou četbu -.-*
ALE nebojte píšu,píšu,píšu povídky a snažím se je sem dávat často......
Tak se mějte Vaše Minako

"Co po mě chce??! Když do toho ťuknu bude mít monokl...??".........Naru už jako malý vymýšlel co provede svému tatínkovi XD
Upíři 2/?
7. května 2012 v 21:54 | Minako Uchiha
|
Jednorázovky

Omlouvám se,že to tak trvalo,ale nějak jsem neměla nápad na pokračování :) ALe teď už vidím jasně jak to bude dál :D Tak tady máte druhej dílek Upírů xD
Upíři
Minako koukla na Sasukeho a ten jí naznačil ať jde za ním. Rozešla za ním,cestou minula partičku kluků. Sasuke nabídnul Minako rámě. Ta se jen lehce usmála a zavěsila se do Sasukeho. Vypadali jako perfektní pár.
Došli ke skupince studentů.
"Ahoj....mohli byste nám říct,kde najdeme ředitelnu?" usmála se mile Minako
"Po schodech až nahoru a úplně poslední dveře v chodbě" řekl blonďák,kerému se říkalo Naruto
"Děkuju..." poděkovala a i se Sasukem se rozešla ke dveřím a pak k ředitelně.
Došli k ředitelně a zaklepali.
"Vstupte..." ozval se syčivý hlas zpoza dveří.
Sasuek vzal za kliku a otevřel. Nechal projít Minako a pak sám vešel. Zavřel dveře. Oba se podívali ke stolu,kde seděl dlouhovlasý muž. Muž k nim zvedl pohled a lehce se ušklíbl.

"Vy jste ti noví studenti?"
"Ano" řekla Minako
"Posaďte se.." pokynul ředitel k sedačce,která tam byla. Rudovláska se posadila,její bratr jí napodobyl.
"Hned jsi najdu vaše složky...." řekl a po chvíli měl jejich složky před sebou na stole. Minako i Sasuke ho pozorovali.
"Takže...slečna Minako a mladý pan Sasuke....." pročítal si jejich složky,kterou mu poslal ředitel z minulé školy. Minako a Sasuke ho mlčky pozorovali.
"Hm.....oba jste bezproblémoví studenti. Ale jeden malý problémek tu byl. Slečno Minako..?"
"Ano?"
"Prý jste odmítala nosit předepsanou uniformu" podíval se na ní Orochimaru
"Hai,měla jsem k tomu důvod"
"Dobře. Rovnou vás upozorňuji,že já vám to trpět nebudu. Tady budete nosit uniformu!"
"Hai Orochimaru-sama" řekla
"Dobře. Nyní půjdete do třídy. Třídní učitel je informovaný o vašem příchodu. Od zítra je i pro vás povinná uniforma!" upozornil je a zavřel složky. Podíval se na ně. Minako se zvedla a s tichým "Naschledanou" odešla. Sasuke si lehce povzdechl a šel za ní. Minako se zastavila až kus od dveří ředitelny.
"Děje se něco?" řekl Sasuke,který k ní pomalu došel.
"Něco mi na tom řediteli nesedí.....mám pocit,jako bych ho už někdy někde viděla" řekla Minako a koukla na Sasukeho. Pokrčil rameny.
"Radši půjdeme do tý třídy..."
"Dobře. Jaké číslo učebny?"
"13. Učebna 13"
"Odporný číslo...nevěstí nic dobrýho" zamumlala a rozešla es tím směrem,kudy tušila učebnu.
"Minako.....na druhou stranu" upozornil jí černovlásek. Rudovláska se otočil a šla za ním. Šli mlčky. Minako měla v ruce mobil a něco rychle psala,pak mobil schovala do kapsy. Po 5 minutách došli před jejich třídu. Minako zaklepala a pak vešela. Sasuke šel hned za ní a pak zavřel dveře. Všechno utichlo a pohledy se stočili na nově příchozí.
"Zdravím vás. Vy musíte být nový studenti. Jsem o vašem příchodu informovaný" ozvalo se od tabule,kde stál učitel. Minako na něj upřela svůj pohled,její obličej bez jakéhokoliv náznaku emocí. Stejně tka Sasuke. Tohle byla specialita klanu Uchiha. V očích ani nikde jinde nebyli vidět náznaky emocí.
"Hai" řekl Sasuke a rozešel se k tabuli. Minako šla za ním. Nijak jí nezajímalo,to co se dělo okolo. Jako upírka měla všechny smysly zdokonalené a tak slyšela i v hluku spadnout špendlík na zem. Díky upířím genům byli hrozně obratní,elegantí a fyzická zdatnost byla taky na vyšší úrovni.
"To je ta holka co řídila to auto..." ozývalo se šeptem ve třídě.
"Ten kluk je hrozně sexy. Vypadá jako anděl. Ten krásný obličej a ty oči.....Škoda,že má přítelkyni." rozplývaly se dívky a značně poismutněly,když si domyslely,že ten anděl je zabraný.
"Páni...taková kočka. Ta snad trumfne i Ino se Sakurou a Karin. Má krásně rudé vlasy. A ta její postava.....Škoda,že je zabraná" kluci měli okamžitě nový objek na rozebírání a možná k balení.
Sasuke s Minako to všechno slyšeli došli až před tabuli.
"Dobrý den senseii" pozdravili oba najednou
"Dobrý...Jmenuji se Hatake Kakashi"
"Sasuke Uchiha" představil se Sasuke
"Minako Uchiha" ozvala se Minako
"Dobře. Třído přivítejte nové studenty.." otočil se Hatake ke třídě
"OHAYO....." ozvalo se od třídy. Minako i Sasuke lehce kývli na pozdrav,pak se koukli na Kakashiho.
"Má někdo nějaké otázky na Minako a Sasukeho?"
Přihlásilo se asi 15 lidí. Ve třídě bylo,i se Sasukem a Minako, 30 studentů. Minako si něco poznamenala.
""Odpoví na 5 dotazů...zbytek se optáte o přestávce! Kibo,Sakuro,Sai,Kabuto a Karin..."
"Hai senseii?"
"Ptejte se"
"Kolik vám je let a odkud pocházíte?" zeptal se Kiba
"19 let. Z Madridu.." řekl Sasuke
"Když jste z takových tropů,jaktože jste tak bledí?" ozvala se Sakura
"Z nějakého důvodu,ikdyž jsme celé dny na sluníčku neopálíme se" pokrčil rameny Sasuke
"Vy dva jste pár?" ozval se Sai
"..........." ozvalo se od obou
"Měla bych u tebe Sasuke šanci?" zajímala se hned Karin a svůdně se usmála.
"Ne" řekl chladně Sasuke
"PRoč jste přešli na naší školu v Japonsku?" zeptal se Kabuto a posunul si brýle.
"Osobní důvody" řekla Minako. Kabuto jí pozoroval,ale pak lehce přikývl. Minako koukla na Kakashiho.
"Dobře. Budeme pokračovat ve výuce. Jdete si sednout do volných lavic.." pokynul jim Kakashi.
Minako i Sasuke prošli uličkou mezi lavicemi a sedli si do poslední lavice u okna. Vedle nich přes uličku seděl. Naruto a Hanako,před nimi seděl Sanade a Kitsune.
Hatake počkal až se posadí a pak pokračoval ve výkladu. Minako si vytáhla telefon a pod lavici,začala psát SMSku. Sasuke si podepřel bradu a koukal z okna.
ASi po 30 minutách se ozvalo zvonění,které ohlašovalo konec hodiny. Jakmile učitel odešel všichni spolužáci se nahrnuli kolem poslední lavice. Sasuke otráveně stočil pohled na spolužáky a sjel je pohledem. Holkám se v očích objevily srdíčka,až na pár vyjímek. Minako dál psala,už ne na mobilu,ale na mělém netbooku. Upřeně koukala na obrazovkku a prsty jí létaly po klávesnici.
"Sasuke opravdu to není tvoje holka? Opravdu jste takhle bledí? Proč máš tak hluboké oči?" ozývaly se otázky hlavně od dívek.
Hanako,Sanade,Naruto,Kitsune,Hinata,Neji a Hitomi seděli u jedné lavice a nováčků si nevšímali,bavili se spolu.
Sasuke se díva lpřed sebe s kamenným výrazem ve tváři. Okázale ignoroval všechny otázky. Minako si dál něco psala na netbooku.
"Minako?!" drcl do ní Sasuke,rodovláska vzhledla a podívala se na něj.
"Copak?"optala se
"Mizíme....ty holky mi lezou na nervy"
"Nikam nemizíme" odložila netbook a zvedla se. Bouchla do lavice. Všichni na ní stočili pohledy.
"Takže všichni si dejte odchod! Prosil se někdo o to,aby jste tu byli? NE! Jediný s kým se budu bavit jsou ti co bydlí v Konoha čtvrti!" řekla dost hlasitě. Všichni odešli až na Sakuru,Ino a Karin.
"Co vy chcete?"
"Bydlíme v Konoha čtvrtí,tak se uklidni. Nejsi tu královna třídy. To tu jsme my" odsekla Sakura a ukázala na sebe,Ino a Karin.
Došli ke skupince studentů.
"Ahoj....mohli byste nám říct,kde najdeme ředitelnu?" usmála se mile Minako
"Po schodech až nahoru a úplně poslední dveře v chodbě" řekl blonďák,kerému se říkalo Naruto
"Děkuju..." poděkovala a i se Sasukem se rozešla ke dveřím a pak k ředitelně.
Došli k ředitelně a zaklepali.
"Vstupte..." ozval se syčivý hlas zpoza dveří.
Sasuek vzal za kliku a otevřel. Nechal projít Minako a pak sám vešel. Zavřel dveře. Oba se podívali ke stolu,kde seděl dlouhovlasý muž. Muž k nim zvedl pohled a lehce se ušklíbl.

"Vy jste ti noví studenti?"
"Ano" řekla Minako
"Posaďte se.." pokynul ředitel k sedačce,která tam byla. Rudovláska se posadila,její bratr jí napodobyl.
"Hned jsi najdu vaše složky...." řekl a po chvíli měl jejich složky před sebou na stole. Minako i Sasuke ho pozorovali.
"Takže...slečna Minako a mladý pan Sasuke....." pročítal si jejich složky,kterou mu poslal ředitel z minulé školy. Minako a Sasuke ho mlčky pozorovali.
"Hm.....oba jste bezproblémoví studenti. Ale jeden malý problémek tu byl. Slečno Minako..?"
"Ano?"
"Prý jste odmítala nosit předepsanou uniformu" podíval se na ní Orochimaru
"Hai,měla jsem k tomu důvod"
"Dobře. Rovnou vás upozorňuji,že já vám to trpět nebudu. Tady budete nosit uniformu!"
"Hai Orochimaru-sama" řekla
"Dobře. Nyní půjdete do třídy. Třídní učitel je informovaný o vašem příchodu. Od zítra je i pro vás povinná uniforma!" upozornil je a zavřel složky. Podíval se na ně. Minako se zvedla a s tichým "Naschledanou" odešla. Sasuke si lehce povzdechl a šel za ní. Minako se zastavila až kus od dveří ředitelny.
"Děje se něco?" řekl Sasuke,který k ní pomalu došel.
"Něco mi na tom řediteli nesedí.....mám pocit,jako bych ho už někdy někde viděla" řekla Minako a koukla na Sasukeho. Pokrčil rameny.
"Radši půjdeme do tý třídy..."
"Dobře. Jaké číslo učebny?"
"13. Učebna 13"
"Odporný číslo...nevěstí nic dobrýho" zamumlala a rozešla es tím směrem,kudy tušila učebnu.
"Minako.....na druhou stranu" upozornil jí černovlásek. Rudovláska se otočil a šla za ním. Šli mlčky. Minako měla v ruce mobil a něco rychle psala,pak mobil schovala do kapsy. Po 5 minutách došli před jejich třídu. Minako zaklepala a pak vešela. Sasuke šel hned za ní a pak zavřel dveře. Všechno utichlo a pohledy se stočili na nově příchozí.
"Zdravím vás. Vy musíte být nový studenti. Jsem o vašem příchodu informovaný" ozvalo se od tabule,kde stál učitel. Minako na něj upřela svůj pohled,její obličej bez jakéhokoliv náznaku emocí. Stejně tka Sasuke. Tohle byla specialita klanu Uchiha. V očích ani nikde jinde nebyli vidět náznaky emocí.
"Hai" řekl Sasuke a rozešel se k tabuli. Minako šla za ním. Nijak jí nezajímalo,to co se dělo okolo. Jako upírka měla všechny smysly zdokonalené a tak slyšela i v hluku spadnout špendlík na zem. Díky upířím genům byli hrozně obratní,elegantí a fyzická zdatnost byla taky na vyšší úrovni.
"To je ta holka co řídila to auto..." ozývalo se šeptem ve třídě.
"Ten kluk je hrozně sexy. Vypadá jako anděl. Ten krásný obličej a ty oči.....Škoda,že má přítelkyni." rozplývaly se dívky a značně poismutněly,když si domyslely,že ten anděl je zabraný.
"Páni...taková kočka. Ta snad trumfne i Ino se Sakurou a Karin. Má krásně rudé vlasy. A ta její postava.....Škoda,že je zabraná" kluci měli okamžitě nový objek na rozebírání a možná k balení.
Sasuke s Minako to všechno slyšeli došli až před tabuli.
"Dobrý den senseii" pozdravili oba najednou
"Dobrý...Jmenuji se Hatake Kakashi"
"Sasuke Uchiha" představil se Sasuke
"Minako Uchiha" ozvala se Minako
"Dobře. Třído přivítejte nové studenty.." otočil se Hatake ke třídě
"OHAYO....." ozvalo se od třídy. Minako i Sasuke lehce kývli na pozdrav,pak se koukli na Kakashiho.
"Má někdo nějaké otázky na Minako a Sasukeho?"
Přihlásilo se asi 15 lidí. Ve třídě bylo,i se Sasukem a Minako, 30 studentů. Minako si něco poznamenala.
""Odpoví na 5 dotazů...zbytek se optáte o přestávce! Kibo,Sakuro,Sai,Kabuto a Karin..."
"Hai senseii?"
"Ptejte se"
"Kolik vám je let a odkud pocházíte?" zeptal se Kiba
"19 let. Z Madridu.." řekl Sasuke
"Když jste z takových tropů,jaktože jste tak bledí?" ozvala se Sakura
"Z nějakého důvodu,ikdyž jsme celé dny na sluníčku neopálíme se" pokrčil rameny Sasuke
"Vy dva jste pár?" ozval se Sai
"..........." ozvalo se od obou
"Měla bych u tebe Sasuke šanci?" zajímala se hned Karin a svůdně se usmála.
"Ne" řekl chladně Sasuke
"PRoč jste přešli na naší školu v Japonsku?" zeptal se Kabuto a posunul si brýle.
"Osobní důvody" řekla Minako. Kabuto jí pozoroval,ale pak lehce přikývl. Minako koukla na Kakashiho.
"Dobře. Budeme pokračovat ve výuce. Jdete si sednout do volných lavic.." pokynul jim Kakashi.
Minako i Sasuke prošli uličkou mezi lavicemi a sedli si do poslední lavice u okna. Vedle nich přes uličku seděl. Naruto a Hanako,před nimi seděl Sanade a Kitsune.
Hatake počkal až se posadí a pak pokračoval ve výkladu. Minako si vytáhla telefon a pod lavici,začala psát SMSku. Sasuke si podepřel bradu a koukal z okna.
ASi po 30 minutách se ozvalo zvonění,které ohlašovalo konec hodiny. Jakmile učitel odešel všichni spolužáci se nahrnuli kolem poslední lavice. Sasuke otráveně stočil pohled na spolužáky a sjel je pohledem. Holkám se v očích objevily srdíčka,až na pár vyjímek. Minako dál psala,už ne na mobilu,ale na mělém netbooku. Upřeně koukala na obrazovkku a prsty jí létaly po klávesnici.
"Sasuke opravdu to není tvoje holka? Opravdu jste takhle bledí? Proč máš tak hluboké oči?" ozývaly se otázky hlavně od dívek.
Hanako,Sanade,Naruto,Kitsune,Hinata,Neji a Hitomi seděli u jedné lavice a nováčků si nevšímali,bavili se spolu.
Sasuke se díva lpřed sebe s kamenným výrazem ve tváři. Okázale ignoroval všechny otázky. Minako si dál něco psala na netbooku.
"Minako?!" drcl do ní Sasuke,rodovláska vzhledla a podívala se na něj.
"Copak?"optala se
"Mizíme....ty holky mi lezou na nervy"
"Nikam nemizíme" odložila netbook a zvedla se. Bouchla do lavice. Všichni na ní stočili pohledy.
"Takže všichni si dejte odchod! Prosil se někdo o to,aby jste tu byli? NE! Jediný s kým se budu bavit jsou ti co bydlí v Konoha čtvrti!" řekla dost hlasitě. Všichni odešli až na Sakuru,Ino a Karin.
"Co vy chcete?"
"Bydlíme v Konoha čtvrtí,tak se uklidni. Nejsi tu královna třídy. To tu jsme my" odsekla Sakura a ukázala na sebe,Ino a Karin.
Zrada 7/?
6. května 2012 v 20:28 | Minako Uchiha
|
Jednorázovky

Tak další dílek Zrady :) Snad se Vám ta povídka líbí. Ani nevím kolik kapitolek to bude mít :D xD Snažím se psát,jak jen to jde,ale škola mi dává zabrat :) Tak snad omluvíte těch několik dnů mezer mezi články *psí očka* Vaše Min-chan
Zrada 7/??
Kabuto okamžitě vyběhl do patra,do Minačina pokoje. Otevřel dveře a spatřil Minako jak spí na posteli. Došel k ní a lehce se pousmál. Byla tak krásná,když spala. Vypadala tak křehce a zranitelně. Přidřepnul si k posteli,aby byl v podobé výšce jako ona. Pohladil jí po vlasech. Minako se přetočila čelem ke Kabutovi. Stále byla bledá,pomalu pootevřela oči a spatřila Kabuta,který se lehce usmíval.
"Ahoj Minako"
"Ahoj....Kabuto"
"Je ti líp?"
"Jo je,ale cítím se jako bych byla bezbraná a slabá"
"Nediv se. Byla jsi 3 měsíce mimo. Budeš teď chvíli slabá. Jestli budeš chtít,tak ti budu pomáhat"
"Jo. To by si byl hodný. Jsem dost slabá,že nedojdu už znova do koupelny."
"Neměla sis odpojovat od přístrojů"
"Já nemám ráda,když se cítím bezmocně"
"Aha. Ale i tak! Měla si počkat,až se tu objevím já!"
"Gomen. Myslel si to vážně?"
"Co?"
"No...TAMTO...,že mě mi-mi-mi......" nešlo jí to vyslovit
"Že tě miluju? Jo to jsem myslel vážně. Líbíš se mi a já jsem se do tebe zamiloval" sklopil pohled k zemi. Minako ho pozorovala,pak se posadila a natáhla k němu ruku. Pohladila ho po vlasech. Kabuto zvedl hlavu a koukal jí přímo do očí. Minako neuhybala pohledem. Takhle si vzájemně koukali do očí asi 20 minut,nakonec se na Minačině tváři objevila světlounce růžový ruměnec,ale na jejím bledém obličeji to bylo vidět, a tak uhla pohledem. Kabuto natáhl ruku a pohladil jí po tváři. Minako se lehce usmála a přivřela oči. Tohle bylo něco co neznala. Neznala lásku od matky ani od nikoho jiného. Kabuto se pousmál. Zvedl se a sedl si k ní na postel. Minako se na něj podívala.
"Něco zkusím a klidně mě pak můžeš praštit" pohladil jí po vlasech a sklonil se k ní. Jemně jí políbil. Minako přivřela oči a vydechla. Kabuto se od ní odtáhl a sklonil hlavu. Minako se do očí nahrnuli slzy,pak se rozbrečela.
"Min? Copak se děje?" podíval se na ní a objal jí.
"Já....já...nevím jak reagovat. UVnitř mě to tak hezky hřeje,ale nevím jak reagovat" nechala slzy volně stékat. Kabuto jí začal slzy stírat.
"Neboj se. Naučíš se vnímat citi a reagovat na ně. Budu ti pomáhat" objal jí a dál jí stíral slzy. Minako přikývla a opřela se o něj. Medic jí políbil do vlasů a jemně jí hladil po zádech. Rudovláska zavřela oči a užívala si ty dotyky plné lásky. Užívala si něco co jí nikdy nikdo nedal a nikdo nikdy neukázal. Užívala si LÁSKU od někoho druhého.
"Min půjdeme se do kuchyně najíst? Musíš mít hlad"
"Dobře půjdeme do kuchyně. Ale já tam nedojdu..."
"Nebude problém" zvedl se a vzal Minako do náruče,které zčervanaly tváře. Medic se pousmál a vyšel z pokoje.Minako se ho chytla kolem krku,aby nespadla. Došli do kuchyně.
Hanako seděla v kuchyni Sasukemu na klíně. Sasuke držel Hanako kolem pasu. Hanako se podívala na nově příchozí. Stejně tak i Sasuke.
"Vítej zpátky mezi živými Minako" usmála se Hanako
"Díky"
"Ale,ale..Uchiha a musí se nechat nosit....." ušklíbl se Sasuke. Minako přivřela oči.
"Hele ty pitomče co má bejt můj brácha.....neser mě! Ještě pořád ti dlužím jednu ránu plus ještě jednu za blbý připomínky" zavrčela rudovláska. Sasuke se uchechtnul.
"Až budeš moct sama chodit,tak přijď" pobaveně jí sledoval Sasuke. Minako něco zašeptala ke KAbutovi,ten přikývl.
"Hanako mohla by si an chvíli vedle?"
"Jo mohla" zvedla se ze Sasukeho. Kabuto došel k Sasuke a dal mu do náruče Minako.
"Pohlídej jí prosím" řekl a došel za Hanako do obýváku.
Sasuke vyjeveně držel Minako v náručí. Rudovláska praštila Sasukeho po hlavě. Ten se probral.
"Hele co to děláš?"
"Dlužím ti dvě rány...teď už jednu" usmála se.
"No.Kdyby si nebyla moje sestra tak bych ti něco provedl....řeknu upřímně..jsem rád,že mám někoho z původní rodiny"
"Jo to jo,ale já o tobě věděla od tý doby co jsem uměla číst a chodit na mise,takže od nějakých 8 let,vím o tom,že mám dva bratry. Těď už jednoho."
"Cože???? Takovou dobu a nezkoušela si se ke mě nějak dostat?" vykulil Sasuke oči.
"Ne,bylo mi řečeno,že si v Konoze a ta je náš nepřítel,tak jsem to nezkoušela. Mohla jsem přijít ke zraněním" pokrčila rameny. Minako si pak začala něco pobrukovat. Sasuke jí sledoval. NEchtěl věřit,že tahle holka je jeho dvojče. Jediné v čem mu byla podobná byly pronikavě černé kočičí oči. Rudovláska naklonila hlavu nastranu a dál si pobrukovala nějakou melodii. Sasuke byl taky zabraný do svých myšlenek. Ani Minako ani Sasuke si nevšimli Kabuta a Hanako,kteří přišli do kuchyně.
"Sasuke...?" řekla Hanako. Uchiha se na ní podíval a usmál se. Minako byla dál mimo a broukala si dál tu melodii.
"Copak Hanako?" usmíval se Uchiha
"Pojď půjdeme se projít ven..." řekla Hanako. Sasuke přikývl a podíva lse na Kabuta. Medic k němu přešel a vzal si Minako zpátky do své náruče. Ta ani nepostřehla,že jí někdo vza ldo náruče. Byla tolik zabraná do sebe,že "lehce" přestala vnímat okolí.
Sasuke se zvedl a došel k Hanako. Objal jí kolem pasu a políbil jí,ochotně mu to oplatila. PA kho chytla za ruku a odtáhla ho ven,přesněji někam k lesu.
"Ahoj Minako"
"Ahoj....Kabuto"
"Je ti líp?"
"Jo je,ale cítím se jako bych byla bezbraná a slabá"
"Nediv se. Byla jsi 3 měsíce mimo. Budeš teď chvíli slabá. Jestli budeš chtít,tak ti budu pomáhat"
"Jo. To by si byl hodný. Jsem dost slabá,že nedojdu už znova do koupelny."
"Neměla sis odpojovat od přístrojů"
"Já nemám ráda,když se cítím bezmocně"
"Aha. Ale i tak! Měla si počkat,až se tu objevím já!"
"Gomen. Myslel si to vážně?"
"Co?"
"No...TAMTO...,že mě mi-mi-mi......" nešlo jí to vyslovit
"Že tě miluju? Jo to jsem myslel vážně. Líbíš se mi a já jsem se do tebe zamiloval" sklopil pohled k zemi. Minako ho pozorovala,pak se posadila a natáhla k němu ruku. Pohladila ho po vlasech. Kabuto zvedl hlavu a koukal jí přímo do očí. Minako neuhybala pohledem. Takhle si vzájemně koukali do očí asi 20 minut,nakonec se na Minačině tváři objevila světlounce růžový ruměnec,ale na jejím bledém obličeji to bylo vidět, a tak uhla pohledem. Kabuto natáhl ruku a pohladil jí po tváři. Minako se lehce usmála a přivřela oči. Tohle bylo něco co neznala. Neznala lásku od matky ani od nikoho jiného. Kabuto se pousmál. Zvedl se a sedl si k ní na postel. Minako se na něj podívala.
"Něco zkusím a klidně mě pak můžeš praštit" pohladil jí po vlasech a sklonil se k ní. Jemně jí políbil. Minako přivřela oči a vydechla. Kabuto se od ní odtáhl a sklonil hlavu. Minako se do očí nahrnuli slzy,pak se rozbrečela.
"Min? Copak se děje?" podíval se na ní a objal jí.
"Já....já...nevím jak reagovat. UVnitř mě to tak hezky hřeje,ale nevím jak reagovat" nechala slzy volně stékat. Kabuto jí začal slzy stírat.
"Neboj se. Naučíš se vnímat citi a reagovat na ně. Budu ti pomáhat" objal jí a dál jí stíral slzy. Minako přikývla a opřela se o něj. Medic jí políbil do vlasů a jemně jí hladil po zádech. Rudovláska zavřela oči a užívala si ty dotyky plné lásky. Užívala si něco co jí nikdy nikdo nedal a nikdo nikdy neukázal. Užívala si LÁSKU od někoho druhého.
"Min půjdeme se do kuchyně najíst? Musíš mít hlad"
"Dobře půjdeme do kuchyně. Ale já tam nedojdu..."
"Nebude problém" zvedl se a vzal Minako do náruče,které zčervanaly tváře. Medic se pousmál a vyšel z pokoje.Minako se ho chytla kolem krku,aby nespadla. Došli do kuchyně.
Hanako seděla v kuchyni Sasukemu na klíně. Sasuke držel Hanako kolem pasu. Hanako se podívala na nově příchozí. Stejně tak i Sasuke.
"Vítej zpátky mezi živými Minako" usmála se Hanako
"Díky"
"Ale,ale..Uchiha a musí se nechat nosit....." ušklíbl se Sasuke. Minako přivřela oči.
"Hele ty pitomče co má bejt můj brácha.....neser mě! Ještě pořád ti dlužím jednu ránu plus ještě jednu za blbý připomínky" zavrčela rudovláska. Sasuke se uchechtnul.
"Až budeš moct sama chodit,tak přijď" pobaveně jí sledoval Sasuke. Minako něco zašeptala ke KAbutovi,ten přikývl.
"Hanako mohla by si an chvíli vedle?"
"Jo mohla" zvedla se ze Sasukeho. Kabuto došel k Sasuke a dal mu do náruče Minako.
"Pohlídej jí prosím" řekl a došel za Hanako do obýváku.
Sasuke vyjeveně držel Minako v náručí. Rudovláska praštila Sasukeho po hlavě. Ten se probral.
"Hele co to děláš?"
"Dlužím ti dvě rány...teď už jednu" usmála se.
"No.Kdyby si nebyla moje sestra tak bych ti něco provedl....řeknu upřímně..jsem rád,že mám někoho z původní rodiny"
"Jo to jo,ale já o tobě věděla od tý doby co jsem uměla číst a chodit na mise,takže od nějakých 8 let,vím o tom,že mám dva bratry. Těď už jednoho."
"Cože???? Takovou dobu a nezkoušela si se ke mě nějak dostat?" vykulil Sasuke oči.
"Ne,bylo mi řečeno,že si v Konoze a ta je náš nepřítel,tak jsem to nezkoušela. Mohla jsem přijít ke zraněním" pokrčila rameny. Minako si pak začala něco pobrukovat. Sasuke jí sledoval. NEchtěl věřit,že tahle holka je jeho dvojče. Jediné v čem mu byla podobná byly pronikavě černé kočičí oči. Rudovláska naklonila hlavu nastranu a dál si pobrukovala nějakou melodii. Sasuke byl taky zabraný do svých myšlenek. Ani Minako ani Sasuke si nevšimli Kabuta a Hanako,kteří přišli do kuchyně.
"Sasuke...?" řekla Hanako. Uchiha se na ní podíval a usmál se. Minako byla dál mimo a broukala si dál tu melodii.
"Copak Hanako?" usmíval se Uchiha
"Pojď půjdeme se projít ven..." řekla Hanako. Sasuke přikývl a podíva lse na Kabuta. Medic k němu přešel a vzal si Minako zpátky do své náruče. Ta ani nepostřehla,že jí někdo vza ldo náruče. Byla tolik zabraná do sebe,že "lehce" přestala vnímat okolí.
Sasuke se zvedl a došel k Hanako. Objal jí kolem pasu a políbil jí,ochotně mu to oplatila. PA kho chytla za ruku a odtáhla ho ven,přesněji někam k lesu.
Kabuto pozoroval Minako,která se dívala někam před sebe. Došel do obýváku a posadil se na gauč. Minako si posadil na sebe. Sklonil se jí k uchu.
"Vnímáš mě Min...?" zašeptal a pak jí do ucha jemně foukl. Rudovláska sebou okamžitě cukla a vyjeveně se na něj podívala. Položila si ruku na ucho. Kabuto se jen usmíval.
"Co blázníš?" zeptala se
"Neblázním. Byla jsi duchem mimo,nějak jsem musel upoutat tvou pozornost"
"A-aha..." zčervenaly jí tváře,když se k ní Kabuto naklonil víc ap ak jí políbil. Chvíli nereagovala a pak se opatrně zapojila. Přejel jí jazykem po rtech a dál jí jemně líbal. Ochotně mu to oplácela,ale bylo na ní poznat,že je nejistá. Objal jí kolem pasu a položil jí na sedačku a naklonil se nad ní. Pozorovala ho a zase jí zčervenaly tváře.
"Nějak ti zčervenaly tváře....." pobaveně se usmál
"T-to-o ne-ní pra-pravda...." zakoktala
"Ne? Tak proč koktáš,a když se k tobě skloním tak zadržuješ dech?" sklonil se těsně k ní a díval se jí do očí. Minako na chvilku zadržela dech a se zatajeným dechem pozorovala Kabuta,který jí objal kolem pasu a druhou rukou jí pohladil po tváře. Sjel rukou po boku a konečky prstů jí zajel pod triko. Zachvěla se. Medic se jí sklonil ke krku a začal jí tam líbat. Rudovláska zaklonila hlavu,aby měl ke krku lepší přístup. Jemně jí skousl kůži na krku. Obě své ruce přesunul pod její tričko a začal ho vyhrnovat. Cítil jak se jí chvělo tělo. Odtáhl se od ní a triko jí přetáhl přes hlavu. Minako zčervenaly tváře ještě víc,když si její tělo přejel pohledem. Sklopila pohled. Šedovlásek se musel usmát. Byla tak roztomilá,když se styděla.
"Kawaii...Jsi hrozně roztomilá,když se stydíš..."
"Ech...em...no...ech" byla dost v rozpacích. Sklonil se k ní a dlouze jí políbil. Přejel jí dlaní po břiše a směřoval víš. Najednou ho chytla za zápěstí. Zvědavě se na ní podíval.
"To není fér! Sundej triko!" nafoukla tváře
"Tak ho ze mě sundej..." řekl a sledoval jí. Minako se jen ušklíbla a prudkým pohybem z něj strhla triko.
"Ale,ale nějak divočíš Min..." usmál se
"Není pravda.." řekla
"Dobře,tak to není pravda.." rezignoval a začal jí líbat. Ochotně mu to oplácela,sice nejistě,ale oplácela. Objala ho kolem krku. Medic jí jednu ruku vsunul pod záde a jel víš dokud nenahmatal zapínání podprsenky,ale nerozepl jí. Rudovláska zavrněla a naskočila jí husí kůže. během 10 minutách měli na sobě pouze spodní prádlo. Zašli by i dál,kdyby je někdo nevyrušil.
Rozlítly se vchodový dveře a dovnitř vlítl Uzumaki,hned za ním byla Hinata.
"N-naruto-kun měl si zaklepat..." ozvala se Hinata a zůstala stát přede dveřmi.
"SASUKE,HANAKO..!!!!" zaječel na celý barák Naruto.
Kabuto i Minako se od sebe odtáhli. Minako si něco zavrčela a natáhla se po prvním kousku oblečení co jí přišlo pod ruku. Bylo to Kabutovo triko. Oblíkla si ho a zvedla se. Triko jí sahalo až do poloviny stehen.
"UZUMAKI!!!!!" zavrčela temně a došla do předsíně. V očích měla vražedný odlesk. Naruto se po ní podíval a pak o krok couvnul.
"A...t-ty j-jsi???" vykoktal. Kabuto vyšel an chodbu a sledoval tu scénku.
"N-Naruto-kun....to je M-Minako...." pípla Hinata
"UZUMAKI....asi ti nestačilo,když jsem tě chtěla zabít poprví co?" řekla temně rudovláska
"A-a-a-ale Mi-Minako....kli-kli-d-d.." koktal Uzumaki.
"Jsem v úplném klidu..." pomalu k němu došla a usmívala se. Naruto couval až narazil do zdi. Minako se k němu pomalu blížila a v očích měla výraz lovce. Naruto polkl a snažil se splynout se zdí. Kabuto si povzdychl a došel k Minako chytl jí za pas a hodil si jí přes rameno.
"Íííík...." vypískla rudovláska,jelikož to nečekala.
"V klidu Min-chan...." řekl Kabuto
"Nééé...pusť mě ať mu můžu něco provést!" protestovala a snažila se,aby jí postavil na zem. Medic si s ní pohodil na rameni a nehodlal jí pouštět.
"KABUTO!!" vyjekla Minako a praštila ho do zad. S medicem to ani nehlo,jelikož ještě neměla tolik síly,aby ho praštila opravdu silně.
"Díky...." řekl Naruto a odlepil se od zdi.
"K-kde je Hanako a Sasuke?" zeptala se Hinata a došla k nim.
"Co vím,tak se šli někam projít" řekl Kabuto a postavil Minako na zem,ale hned jí objal kolem pasu,aby neutekla. Minako si něco mumlala a o Kabuta se opřela.
"Em...co se tu dělo?" zajímal se Uzumaki,když zpozoroval,že Kabuto nemá triko,které na sobě měla Minako.
"Nic se nedělo! Něco se dít mělo,ale to mi Kabuto překazil...." řekla Minako a nasadila výraz vraha.
"Ééééééé..." vyjekl Uzumaki a schoval se za Hinatu,které zčervenaly tváře
"Vnímáš mě Min...?" zašeptal a pak jí do ucha jemně foukl. Rudovláska sebou okamžitě cukla a vyjeveně se na něj podívala. Položila si ruku na ucho. Kabuto se jen usmíval.
"Co blázníš?" zeptala se
"Neblázním. Byla jsi duchem mimo,nějak jsem musel upoutat tvou pozornost"
"A-aha..." zčervenaly jí tváře,když se k ní Kabuto naklonil víc ap ak jí políbil. Chvíli nereagovala a pak se opatrně zapojila. Přejel jí jazykem po rtech a dál jí jemně líbal. Ochotně mu to oplácela,ale bylo na ní poznat,že je nejistá. Objal jí kolem pasu a položil jí na sedačku a naklonil se nad ní. Pozorovala ho a zase jí zčervenaly tváře.
"Nějak ti zčervenaly tváře....." pobaveně se usmál
"T-to-o ne-ní pra-pravda...." zakoktala
"Ne? Tak proč koktáš,a když se k tobě skloním tak zadržuješ dech?" sklonil se těsně k ní a díval se jí do očí. Minako na chvilku zadržela dech a se zatajeným dechem pozorovala Kabuta,který jí objal kolem pasu a druhou rukou jí pohladil po tváře. Sjel rukou po boku a konečky prstů jí zajel pod triko. Zachvěla se. Medic se jí sklonil ke krku a začal jí tam líbat. Rudovláska zaklonila hlavu,aby měl ke krku lepší přístup. Jemně jí skousl kůži na krku. Obě své ruce přesunul pod její tričko a začal ho vyhrnovat. Cítil jak se jí chvělo tělo. Odtáhl se od ní a triko jí přetáhl přes hlavu. Minako zčervenaly tváře ještě víc,když si její tělo přejel pohledem. Sklopila pohled. Šedovlásek se musel usmát. Byla tak roztomilá,když se styděla.
"Kawaii...Jsi hrozně roztomilá,když se stydíš..."
"Ech...em...no...ech" byla dost v rozpacích. Sklonil se k ní a dlouze jí políbil. Přejel jí dlaní po břiše a směřoval víš. Najednou ho chytla za zápěstí. Zvědavě se na ní podíval.
"To není fér! Sundej triko!" nafoukla tváře
"Tak ho ze mě sundej..." řekl a sledoval jí. Minako se jen ušklíbla a prudkým pohybem z něj strhla triko.
"Ale,ale nějak divočíš Min..." usmál se
"Není pravda.." řekla
"Dobře,tak to není pravda.." rezignoval a začal jí líbat. Ochotně mu to oplácela,sice nejistě,ale oplácela. Objala ho kolem krku. Medic jí jednu ruku vsunul pod záde a jel víš dokud nenahmatal zapínání podprsenky,ale nerozepl jí. Rudovláska zavrněla a naskočila jí husí kůže. během 10 minutách měli na sobě pouze spodní prádlo. Zašli by i dál,kdyby je někdo nevyrušil.
Rozlítly se vchodový dveře a dovnitř vlítl Uzumaki,hned za ním byla Hinata.
"N-naruto-kun měl si zaklepat..." ozvala se Hinata a zůstala stát přede dveřmi.
"SASUKE,HANAKO..!!!!" zaječel na celý barák Naruto.
Kabuto i Minako se od sebe odtáhli. Minako si něco zavrčela a natáhla se po prvním kousku oblečení co jí přišlo pod ruku. Bylo to Kabutovo triko. Oblíkla si ho a zvedla se. Triko jí sahalo až do poloviny stehen.
"UZUMAKI!!!!!" zavrčela temně a došla do předsíně. V očích měla vražedný odlesk. Naruto se po ní podíval a pak o krok couvnul.
"A...t-ty j-jsi???" vykoktal. Kabuto vyšel an chodbu a sledoval tu scénku.
"N-Naruto-kun....to je M-Minako...." pípla Hinata
"UZUMAKI....asi ti nestačilo,když jsem tě chtěla zabít poprví co?" řekla temně rudovláska
"A-a-a-ale Mi-Minako....kli-kli-d-d.." koktal Uzumaki.
"Jsem v úplném klidu..." pomalu k němu došla a usmívala se. Naruto couval až narazil do zdi. Minako se k němu pomalu blížila a v očích měla výraz lovce. Naruto polkl a snažil se splynout se zdí. Kabuto si povzdychl a došel k Minako chytl jí za pas a hodil si jí přes rameno.
"Íííík...." vypískla rudovláska,jelikož to nečekala.
"V klidu Min-chan...." řekl Kabuto
"Nééé...pusť mě ať mu můžu něco provést!" protestovala a snažila se,aby jí postavil na zem. Medic si s ní pohodil na rameni a nehodlal jí pouštět.
"KABUTO!!" vyjekla Minako a praštila ho do zad. S medicem to ani nehlo,jelikož ještě neměla tolik síly,aby ho praštila opravdu silně.
"Díky...." řekl Naruto a odlepil se od zdi.
"K-kde je Hanako a Sasuke?" zeptala se Hinata a došla k nim.
"Co vím,tak se šli někam projít" řekl Kabuto a postavil Minako na zem,ale hned jí objal kolem pasu,aby neutekla. Minako si něco mumlala a o Kabuta se opřela.
"Em...co se tu dělo?" zajímal se Uzumaki,když zpozoroval,že Kabuto nemá triko,které na sobě měla Minako.
"Nic se nedělo! Něco se dít mělo,ale to mi Kabuto překazil...." řekla Minako a nasadila výraz vraha.
"Ééééééé..." vyjekl Uzumaki a schoval se za Hinatu,které zčervenaly tváře
You know a friend in need-kapitola 2
4. května 2012 v 15:27 | Hanako a Minako
|
You know a friend in need

You know a friend in need
Hanako: Modrá
Minako: Oranžová
Naruto utíkal jak nejrychleji mohl, ignorujíc hlas svého nejlepšího přítele, kterýho volal zpátky. V tuhle chvíli si nepřál nic jiného než utéct od té hrozné bolesti.Přes slzy, které se mu hrnuli z očí už skoro nic neviděl, proto nebylo divu, že zakopl a pravděpodobně si vymkl kotník.
"Naruto!!!" přiběhl k němu Sasuke.
"Jsi v pořádku, nestalo se ti nic?!" strachoval se. Naruto neodpověděl, pomalu se pokusil postavit,ale bolest v kotkníku byl nesnesitelná.
"Naruto!!!" vykřikl opět Sasuke a jen tak,tak ho zachitil, než stačil dopadnout na zem.
"Neměl bys vstávat, ukaž pomůžu ti" podepřel ho a společně se vydali k němu domů.
Když procházeli kolem blonďáčkova domu, tak se Naruto zastavil.
"Copak je?" zeptal se Sasuke. Naruto opě neodpověděl a jen se mlčky zadíval na hromadu krabic, která tam stála.Na jedné znic byla postavena fotka, fotka kde byly čtyři lidi, fotka týmu 7.
Naruto sklopil hlavu aby nebyly vidět slzy, které se mu hrnuli do oči. Bylo toho na něj moc, dva dny potom co uskutečnil svůj plán se mu svět doslova a do písmene zhroutil. Jak totiž procházel po vesnici jako poustevník zjistil, že jim tady vůbec nechybí. Kamarádi se o něm ani jednou nezmínili a navíc slyšel některé vesničany jak se říkají, že jsou rádi, že se ho aspoň na ty Vánoce zbavily. Rigol byl když zjistil, že ho vystěhovali z domu a nastěhovali tam někoho jiného.
Sasuke se smutkem v očích koukla na svého nejlepšího přítele jak se otřásá zimou a ve vzlicích.
"Naruto..." pomyslel si smutně a najednou ho to napadlo, pomalu a opatrně položil Naruta na zem a pak se začal přehrabovat v krabicíh dokud nevytáhl baťoch, do kterého potom naházel nějaké oblečení, zbaně, peníze a nakone fotku jejich týmu. Baťoch si nasadil na záda a pomohl Narutovi znovu se postavit. Ten na něj koukal dost vyjeveně.
"Odedneška budeš bydlet u nás" řekl mu Sasuke hlasem, které mu se nedalo odporovat a pomalu se rozešli k nim domů.
"Ahoj, jsem doma!" zakřičel Sasuke, když vešli dovnitř.
"Vítej doma, Sasuke" přišla ho přivítat Mikoto.
"Oh, ahoj Naruto, vítám tě" usmála se na něj mile.
"Ale copak se ti stalo?" zeptala se když spatřila jeho utrápenou tvář. A tak ji Sasuke všechno vysvětlil.
"Oh, chápu, neboj se Naruto, mi se o tebe postaráme, můžeš u nás zůstat jak dlouho si budeš přát," usmála se na něj Mikoto povzbudivě.
"Jo, budeme moc rádi, když snámi tady zůstaneš a strávíš s námi svátky" řekl Itachi, který tam mezitím přišel. Naruto se povšech vděčně podíval. Cítil se opravdu moc šťastný.
"Děkuji vám, strašně moc vám děkuji" zašeptal.
"Nemusíš nám děkovat, to je přece samosřejmost." řekla Mikoto
" Tak Sasuke, buď tak laskav a zaveď Naruta k tobě do pokoje a pomož mu se vybalit, než bude mít vlastní pokoj bude spát s tebou, a já se ti pak podívám na ten kotník Naruto" rozkázala a tak se i stalo. Když přišel Sasuke s Narutem zpět do kuchyně posadila Mikoto Naruta na židli a řekla mu ať ukáže ten poraněný kotník. Naruto jí kotník ukázal a po chvíli mu Mikoto oznámila,že je to silně podvrknutý a pohmoždění.
"Takže..máš to silně podvrknuté a pohmožděné. Týden bez tréninku a budeš si to ledovat,aby to co nejdřív přestalo bolet" řekla Mikoto a usmála se na něj. Naruto jí upřímně vrátil úsměv. Pak se za pomoci Sasuke vydal do pokoje,který bude mít s ním společný. Sasuke ho posadil na jednu ze dvou postelí,která byla v pokoji. Naruto si povzdechl.
"Ale notak Naruto....oni si časem uvědomí jakou udělali chybu,když ti tohle udělali. A ani netuší jakého dobrého ninju si proti sobě postavili" snažil se ho povzbudit Sasuke
"Jsi hodný Sasuke,ale co já sám zmůžu proti celé vesnici" ušklíbl se Naruto
"Nebudeš sám..já ti pomůžu...dlužím ti to za to co jsi pro mě udělal. A i Itachi bude na tvé straně a i moje mamka" řekl mu Sasuke s úsměvem. Naruto na něj chvíli nevěřícně koukal,ale pak se usmál taky.
"Děkuju Sasuke" poděkoval mu s úsměvem Naruto.
"Tak já teď musím za mamkou,tak tu teď budeš chvíli sám....když tak si pujč něco co tě bude zajímat" řekl mu Sasuke něž zmizel za dveřma. Naruto se rozhlédl po pokoji a zaujala ho stěna plná knih. Opatrně se zvedl a došel k ní,pomalu si pročítal názvy jednotlivých knih až se zastavil u jedné,která podle názvu vypadala zajímavě "Odvážná dobrodružství ninji Kama",tak se ta knížka jmenovala. Naruto si ji vzal a pomalu došel k posteli,na kterou si lehl a začetl se do knížky. Byl do ní tak ponořený,že si ani nevšil kdy se vrátil Sasuke.
"Líbí se ti ta knížka?" zeptal se ho, což způsobilo, že z něj náš milí Uzumaki dostal, ZNOVU, málem infarkt.
"Ježiši, Sasuke, takhle mě nemůžeš furt lekat!"
Sasuke nic neřekl a jenom se usmál.
"Tuhle knížku jsem měl jako malý nejraději" řekl a přisedl si k němu.
"Opravdu?"
"Ano, máma mi ji jako malému kdysi koupila"
"Aha" vypravil ze sebe jenom. Chvíli bylo ticho, které přerušil až Sasuke.
"Něco ti ukážu, počkej" oznámil mu a začal se přehrabovat v šuplíku odkud vytáhl menší knížku zabalenou do kůže se znakem uchiha klanu.
"Tohle je naše rodiné album" oznámil a začal mu ukazovat různé fotky, některé byly opradu zábavné. Naruta trochu bodlo u srdce když se na to díval.
"Tak takové je to mít rodinu" pomyslel si smutně, ale jinak na sobě nedal nic znát.
"Hm...ty Sasuke" ozval se pochvíli.
"Ano"
"Já jen...vím, že tvému bratrovi a tvé matce nevadí, že tu svámi budu žít....ale co tvůj otec, nebude...nebude mu to vadit?" vyslovil otázku, která ho trochu trápila. Sasuke se na něj podíval.
"Nenoj nebude....a kdyby jo tak ho mamka,Itachi a já přemluvíme"řekl mu Sasuke. Naruto se na něj usmál tím svým narutovským usměvem. Takhle si povídali a pošťuchovali dlouho do noci,ale ve dvě ráno na ně přišla Mikoto s tím jestli nepůjdou spát tak,že uvidí něco co v životě uvidět nechtějí. A kupodivu to zabralo. Ještě ani Mikoto nedořekla větu a oba kluci už byli zalezlí v postelích a spokojeně oddychovali.
"Naruto!!!" přiběhl k němu Sasuke.
"Jsi v pořádku, nestalo se ti nic?!" strachoval se. Naruto neodpověděl, pomalu se pokusil postavit,ale bolest v kotkníku byl nesnesitelná.
"Naruto!!!" vykřikl opět Sasuke a jen tak,tak ho zachitil, než stačil dopadnout na zem.
"Neměl bys vstávat, ukaž pomůžu ti" podepřel ho a společně se vydali k němu domů.
Když procházeli kolem blonďáčkova domu, tak se Naruto zastavil.
"Copak je?" zeptal se Sasuke. Naruto opě neodpověděl a jen se mlčky zadíval na hromadu krabic, která tam stála.Na jedné znic byla postavena fotka, fotka kde byly čtyři lidi, fotka týmu 7.
Naruto sklopil hlavu aby nebyly vidět slzy, které se mu hrnuli do oči. Bylo toho na něj moc, dva dny potom co uskutečnil svůj plán se mu svět doslova a do písmene zhroutil. Jak totiž procházel po vesnici jako poustevník zjistil, že jim tady vůbec nechybí. Kamarádi se o něm ani jednou nezmínili a navíc slyšel některé vesničany jak se říkají, že jsou rádi, že se ho aspoň na ty Vánoce zbavily. Rigol byl když zjistil, že ho vystěhovali z domu a nastěhovali tam někoho jiného.
Sasuke se smutkem v očích koukla na svého nejlepšího přítele jak se otřásá zimou a ve vzlicích.
"Naruto..." pomyslel si smutně a najednou ho to napadlo, pomalu a opatrně položil Naruta na zem a pak se začal přehrabovat v krabicíh dokud nevytáhl baťoch, do kterého potom naházel nějaké oblečení, zbaně, peníze a nakone fotku jejich týmu. Baťoch si nasadil na záda a pomohl Narutovi znovu se postavit. Ten na něj koukal dost vyjeveně.
"Odedneška budeš bydlet u nás" řekl mu Sasuke hlasem, které mu se nedalo odporovat a pomalu se rozešli k nim domů.
"Ahoj, jsem doma!" zakřičel Sasuke, když vešli dovnitř.
"Vítej doma, Sasuke" přišla ho přivítat Mikoto.
"Oh, ahoj Naruto, vítám tě" usmála se na něj mile.
"Ale copak se ti stalo?" zeptala se když spatřila jeho utrápenou tvář. A tak ji Sasuke všechno vysvětlil.
"Oh, chápu, neboj se Naruto, mi se o tebe postaráme, můžeš u nás zůstat jak dlouho si budeš přát," usmála se na něj Mikoto povzbudivě.
"Jo, budeme moc rádi, když snámi tady zůstaneš a strávíš s námi svátky" řekl Itachi, který tam mezitím přišel. Naruto se povšech vděčně podíval. Cítil se opravdu moc šťastný.
"Děkuji vám, strašně moc vám děkuji" zašeptal.
"Nemusíš nám děkovat, to je přece samosřejmost." řekla Mikoto
" Tak Sasuke, buď tak laskav a zaveď Naruta k tobě do pokoje a pomož mu se vybalit, než bude mít vlastní pokoj bude spát s tebou, a já se ti pak podívám na ten kotník Naruto" rozkázala a tak se i stalo. Když přišel Sasuke s Narutem zpět do kuchyně posadila Mikoto Naruta na židli a řekla mu ať ukáže ten poraněný kotník. Naruto jí kotník ukázal a po chvíli mu Mikoto oznámila,že je to silně podvrknutý a pohmoždění.
"Takže..máš to silně podvrknuté a pohmožděné. Týden bez tréninku a budeš si to ledovat,aby to co nejdřív přestalo bolet" řekla Mikoto a usmála se na něj. Naruto jí upřímně vrátil úsměv. Pak se za pomoci Sasuke vydal do pokoje,který bude mít s ním společný. Sasuke ho posadil na jednu ze dvou postelí,která byla v pokoji. Naruto si povzdechl.
"Ale notak Naruto....oni si časem uvědomí jakou udělali chybu,když ti tohle udělali. A ani netuší jakého dobrého ninju si proti sobě postavili" snažil se ho povzbudit Sasuke
"Jsi hodný Sasuke,ale co já sám zmůžu proti celé vesnici" ušklíbl se Naruto
"Nebudeš sám..já ti pomůžu...dlužím ti to za to co jsi pro mě udělal. A i Itachi bude na tvé straně a i moje mamka" řekl mu Sasuke s úsměvem. Naruto na něj chvíli nevěřícně koukal,ale pak se usmál taky.
"Děkuju Sasuke" poděkoval mu s úsměvem Naruto.
"Tak já teď musím za mamkou,tak tu teď budeš chvíli sám....když tak si pujč něco co tě bude zajímat" řekl mu Sasuke něž zmizel za dveřma. Naruto se rozhlédl po pokoji a zaujala ho stěna plná knih. Opatrně se zvedl a došel k ní,pomalu si pročítal názvy jednotlivých knih až se zastavil u jedné,která podle názvu vypadala zajímavě "Odvážná dobrodružství ninji Kama",tak se ta knížka jmenovala. Naruto si ji vzal a pomalu došel k posteli,na kterou si lehl a začetl se do knížky. Byl do ní tak ponořený,že si ani nevšil kdy se vrátil Sasuke.
"Líbí se ti ta knížka?" zeptal se ho, což způsobilo, že z něj náš milí Uzumaki dostal, ZNOVU, málem infarkt.
"Ježiši, Sasuke, takhle mě nemůžeš furt lekat!"
Sasuke nic neřekl a jenom se usmál.
"Tuhle knížku jsem měl jako malý nejraději" řekl a přisedl si k němu.
"Opravdu?"
"Ano, máma mi ji jako malému kdysi koupila"
"Aha" vypravil ze sebe jenom. Chvíli bylo ticho, které přerušil až Sasuke.
"Něco ti ukážu, počkej" oznámil mu a začal se přehrabovat v šuplíku odkud vytáhl menší knížku zabalenou do kůže se znakem uchiha klanu.
"Tohle je naše rodiné album" oznámil a začal mu ukazovat různé fotky, některé byly opradu zábavné. Naruta trochu bodlo u srdce když se na to díval.
"Tak takové je to mít rodinu" pomyslel si smutně, ale jinak na sobě nedal nic znát.
"Hm...ty Sasuke" ozval se pochvíli.
"Ano"
"Já jen...vím, že tvému bratrovi a tvé matce nevadí, že tu svámi budu žít....ale co tvůj otec, nebude...nebude mu to vadit?" vyslovil otázku, která ho trochu trápila. Sasuke se na něj podíval.
"Nenoj nebude....a kdyby jo tak ho mamka,Itachi a já přemluvíme"řekl mu Sasuke. Naruto se na něj usmál tím svým narutovským usměvem. Takhle si povídali a pošťuchovali dlouho do noci,ale ve dvě ráno na ně přišla Mikoto s tím jestli nepůjdou spát tak,že uvidí něco co v životě uvidět nechtějí. A kupodivu to zabralo. Ještě ani Mikoto nedořekla větu a oba kluci už byli zalezlí v postelích a spokojeně oddychovali.
Sladkosti
30. dubna 2012 v 13:17 | Minako Uchiha
|
Keci v kleci xD
Sladkosti
Sladkosti...někomu pomáhají od deprese,smutku a špatné nálady.
Je mnoho druhů sladkostí: čokoláda,zmrzlina,bonbony,pendreky....atd. Mě od depresí pomáhá zmrlina(jahodová) a od smutku čokoláda.
You know a friend in need - Kapitola 1
29. dubna 2012 v 16:58 | Hanako a Minako
|
You know a friend in need

You know a friend in need
Hanako: Modrá
Minako: Oranžová
Minulost
23. dubna 2012 v 19:28 | Minako Uchiha
|
Keci v kleci xD
Minulost
Minulost......když se řekne minulost,tak se mi jako první vybaví jedna věta: "Minulost tě vždy dožene,nejde na ní zapomenout a i když pozapomeneš,tak tě stejně dožene ve chvíli kdy to nejmíň čekáš."
Minulost já dělím na části: -1. část-HEZKÁ MINULOST = HEZKÉ VZPOMÍKY- tak těch mám asi nejvíc. Ať už vzpomínky na dětství,na poslední ročník základní školy,na staré kamarády.
-2.část-ŠPATNÁ MINULOST = ŠPATNÉ VZPOMÍNKY- kde jsou hezké vzpomínky musí být i špatné vzpomínky. Mám špatné vzpomínky....byly to úrazy a čas ve špitálu. Nerada na to vzpomínáma,el je to tam a nezapomenu na to.
-3.část-MINULÝ ŽIVOT- Minulý život....docela zajímavé téma. Dle mého názoru a toho co slýchám od kamarádů jsem musela být v minulém životě nějaké krvelačné zvíře. Jsem prý hrozně agresivní a bledá. Kamarádka jsi ze mě dělala srandu,že jsem v milulém životě byla vlkodlak nebo upír. Kdo ví co jsem byla v minulém životě. Možná to je pravda....možná ne.
-2.část-ŠPATNÁ MINULOST = ŠPATNÉ VZPOMÍNKY- kde jsou hezké vzpomínky musí být i špatné vzpomínky. Mám špatné vzpomínky....byly to úrazy a čas ve špitálu. Nerada na to vzpomínáma,el je to tam a nezapomenu na to.
-3.část-MINULÝ ŽIVOT- Minulý život....docela zajímavé téma. Dle mého názoru a toho co slýchám od kamarádů jsem musela být v minulém životě nějaké krvelačné zvíře. Jsem prý hrozně agresivní a bledá. Kamarádka jsi ze mě dělala srandu,že jsem v milulém životě byla vlkodlak nebo upír. Kdo ví co jsem byla v minulém životě. Možná to je pravda....možná ne.
Lay č. 06 - Black Wolf
19. dubna 2012 v 19:49 | Hanako Uchiha Hyuua
|
Lay - Blogu
Ahoj lidi, jak jste si jistě všimly tak je tu new lay, moje tvořitelská mysl se opět vrátila a jelikož vím, že Min-chna má moc ráda vlky napadl mě tenhle. Je to omluva za to, že jsem tady tak dlouho nebyla a to i vám, ale myslí, že se semka jen tak rychle nevrátím, jsem tu jenom proto, že mamka mé měsíc plných akcí v práci takže je celou noc pryč. Takže tohle bude možná pár dní vyjímečené. Tohle je teda pěkná nespravedlivost, mě ve škole ukradnou úplně novej mobil a já ještě dostanu za to zaracha na kompl, jako bych nebyla potrestána dost, byla to motorola dotyková a já jsem ji měla jenom 2 tejdny od vánoc, přiznávám, že jsem měla být opatrnější, ale stejnak je to podraz, já jsem trestaná a padouch je v klídku. sice jsem dokázala mamku překecat, na to abych jsem chodila psát povídky, stahovat a sledovat filmy a upravovat obrázky, ale komunikační prostředky typu ICQ, Face a nebo blog, mám zakázané T_T, takže jak říkám je to zcela vyjímečné, dokud se mi nepodaří mamku zlomit, což bude trvat snda sto let, si někdy říkám jestli nebyla mamka v minulém životě nějaký generál, podle toho jak se chová -_-"". Tak konec řečí, snad se vám bude dess líbit a hlavně tobě Minako a velké GOMENNE za minulou a budoucí nepžítomnost!
Sayonara vaše Hanako
Love ofMusic 2
16. dubna 2012 v 18:18 | Hanako a Minako
|
Love of Music

,,No já nevím. Jak bych to stíhal se školou??" optal se Naruto
,,No...vždy po škole bys tu mohl nacvičovat a skládat s našimi textaři písničky" řekl Fugaku
,,Pak se ještě bude fotit na obal CD" ozval se za Narutem ženský hlas
,,Ahoj mami" pozdravil Sasuke
,,Zdravím Sasuke,Fugaku,Kakashi" odvětila s úsměvem
,,Á ty musíš být zřejmě Naruto" otočila se Mikoto na blonďáka
,,Hai....Naruto Uzumaki" opětoval jí úsměv a podal si s ní ruku.
,,Naruto,prosím pojď se mnou do kanceláře ať it můžu dát přečíst smlouvu" pokynul mu Fugaku. Naruto i se Sasukem šli za ním. Vešli do kanceláře a kluci se usadili do pohodlných černých křesel,mezitím vynddal Sasukeho otec smoulu a přisunul ji k Narutovi. Ten si ji vzal do rukou a pročítal si ji. Po několika minutách ji odložil a vzal do ruky propisku,která ležela vedle smlouvy,a podepsal ji.
,,Takže Naruto,vítej ve světě šoubyznysu" usmál se na něj Fugaku
,,A Naruto jak se jmenuješ celým jménem?" optal se ještě Fugaku. Naruto se po něm podíval,ale odpověděl.
,,Mé celé jméno je Naruto Uzumaki Namikaze,ale proč Vás to zajímá?" nechápal NAru
,,Tvůj otec Minato Namikaze byl můj kolega a tvoje matka Kushina Uzumaki byla jeho klientka. Kushina byla výborná zpěvačka a tanečnice,asi si po ní zdědil všechen její elán a dovednosti" vysvětlil Fukagu
,,Otou-san a za manažera bude mít Itachiho?"optal se Sasuke
,,Á Sasuke jsem rád že si to připoměl...mohl bys zavolat svému bratrovi ať přijede?"
Sasuke odkráčel s mobilem v ruce na chodbu.
,,A my NAruto půjdem za naší stylistkou a maskerkou Tenten" řekl Narutovi Fugaku a vydal se sním do druhého patra.
,,Zdravím Tenten"
,,Dobrý den Fugaku-sama"odpověděla drobná dívka se dvěma drdůlkama na hlavě
,,Tenten tohle je Naruto ,náš nový klient. Uprav ho a nějaké oblečení mu vyber ano?" přikázal
,,Hai. Ahoj Naruto. Posaď se sem a já ti upravím vlasy" požádala ho Tenten. Naru se posadil na židli. Hnědovláska vzala do ruky hřeben a rozčesala mu vlasy.které mu sahaly až po ramena. Tenten neotálela a vzala do ruky nůžky a zkrátila vlasy a přijatelnou délku.
,,Tak vlasy bysme měli už jen nějaké oblečíní. Počkej minutku" a začale se přehrabovat ve stojanu a oblečení. PO chvíli vytáhla nějaké oblečení a dala je Narutovi,aby si šel vyskoušet.
Po chvíli vyšel a Tenten pouze kývla hlavou ve znamení souhlasu.

O chvíli později vešel do vnitř Sasuke a překvapeně koukal na Naruta.
,,Pojď se mnou,brácha je už tady" oznámil a vyšel na chodbu následován Narutem.
,,Sluší ti to " zašeptal Narutovi do ucha,které následně zkousl. Naruto se na něj otočil se světle růžovým ruměncem na tváři.
,,Díky" šeptnul než vešli do kanceláře.
,,Naruto tohle je můj starší syn Itachi" představil mu Fugaku vysokého,dlouhovlasého muže kkolem dvacetitří let.
,,Teší mě. Naruto Uzumaki Namikaze" představil se
,,Mě též. Uchiha Itachi" řekl Itachi. posadili se kolem menšího kulatého stolku a začali diskutovat o Narutově kariéře. Po 2 hodinách,které se vlekly hodně dlouho, vyšli z kanceláře Sasuke a Naruto.
,,Jdem slavit! Jdeš se mnou??" řekne Naru a otočí se na sasukeho,který s radostí přikývne. skončili v nějaký hospodě.
,,Já svojí mámu a tátu vlastně ani pořádně neznal......a teď se dovííííím...že máma byla slavná zpěvačka a tanečnice a táta byl jeden z nejlepších manažerů."řekl lehce přiopilý blonďák.
,,Jo áha...tak už vííím přoč si rozuměl tomu co táta s Itachim říkali v tý svý "kancelářský" řeči" docvaklo Sasukemu. Naruto pouze přikyvoval hlavou. Asi ve tři hodiny ráno se Naruto docoural domu.
,,Nazdáááááár"zakřičel do bytu. Z jednoho pokeje vylezl Neji.
,,Jako co si myslíš,že děláš.....v půl čtvrtý ráno" zeptal se Neji
,,Mám smlouvu s UWR" oznámil mu vysmátý blonďák
,,Fajn to je hezký,ale di si lehnout. Já se chci taky vyspat" zahuhlal Neji a zalezl zpět do pokoje. Naruto se ve svím pojkojij svalil na postel a usnul.
Ráno se Naruto probudil s pěknou bolestí hlavy. Docoural se do kuchyně,kde mu Neji dal prášek na bolest hlavy.
,,Dík"
,,Co si to včera říkal??"
,,Mám smlouvu s UWR. Sasuke mě tam vzal....a tak sme blbli v nahrávací místnosti...n o a pak tam přišel jeho táta a nabýdl mi smlouvu" vysvětlil ve zkratce Naruto
,,A dneska tam máš být v kolik?"
,,Ty vole..už sem tam měl být" vykřikl Naru a vyběhl z bytu. Před studiem potkal Sasukeho.
,,Ahoj Naruto"
,,Čauky Sasuke"
,,Tak jdeš za textaři?"
,,Jo,jdu...deš se mnou??"
,,Rád. Co to máš za desky??"
,,Mám tam dva nebo tři texty co sem si sám napsal"zazubil se Naru a vydali se do třetího patra. Vstoupili do jedněch dveří a uviděli muže a ženu jak o něčem živě debatují.
,,Ahoj Iruko,ahoj Shizune" pozdravil Sasuke
,,Ahoj Sasuke." pozdravil Iruka
,,A ty musíš být Naruto" otočila se Shizune na Naruta
,,Hai. Těší mě"
,,Tak Naruto..koukám,že už áš nějaké své texty. Tak ukáž co jsi vytvořil" usmála se na něj Shizune. Naruto jí s úsměvem podal desky. Shizune si je chvíli prohlížela a pak je podala Irukovi,který po chvíli zvedl hlavu a pokýval,jhako že semu to líbí.
,,Páni Naruto ty texty vypadají dobře už k nim jen vymyslet hudbu. A co kdyby smese pustili do nové písničky a Sasuke se určitě rád taky zapojíů prohlásil s úsměvem Iruka. Sasuke jen pokýval hlavou na souhlas.

Love ofMusic 1
15. dubna 2012 v 16:20 | Hanako a Minako
|
Love of Music

Konožská Střední. Nejlepší škola v Konoze, kterou navštěvuje 1500 studentů.
Jením z nich je Sasuke Uchiha, úspěšný zpěvák a idol všech dívčích srdcí a nejen těch. Když pořádá koncert jsou lístky během dvou hodin vyprodány. Sasuke má černé delší vlasy a ještě černější oči. Sasukeho bych charakterizovala jako noc. Sasukeho otec Fugaku Uchiha vlastní nahrávací studio Uchiha Worlds Records. Jeho matka Mikoto Uchiha je fotografka a jeho starší bratr Itachi je manažerem.

Další studentem je Naruto Uzumaki (Namikaze). Ve škole není moc oblíbený. Rodiče mu umřeli, když mu bylo dvanáct let. Bydlí v podnájmu se svým kamarádem Nejim. Naruto má zlatavý vlasy a azurově modré oči. Na břiše má tetování. Narutík rád zpívá a tančí Street dance a HipHop.


Zazvonilo a studenti se nahrnuli do svých tříd.
,,Nazdar ubožáku." pronesl ledovým hlasem Sasuke k Narutovi, který se zrovna o něčem bavil s Nejim.
,,Nazdar AROGANTNÍ BLBEČKU" odpověděl s důrazem na poslední dvě slova.
,,Já tě........."
,,Zabiju? Najdi si lepší výhružku" odsekl mu Naru a dál si ho nevšímal. Saukeho to naštvalo a chtěl něco udělat, ale nestihl udělat, protože mu kolem krku skočilo něco zářivě růžového, Sakura.
,,Ahojky Sasuke-kun" zašvitořila
,,Sakuro, něco ti řeknu"oznámil jí Sasuke
,,Ano Sasuke-kun?"
,,Vypadni ode mě" zavrčel na ni až se Sakura lekla a slezla z něj.
Sasuke si sedl před Naruta na lavici.
,,Hele ubožáku umíš ty něco? Třeba tancovat?" zeptal se posměšným hlasem
,,Umím a určitě líp něž ty" uchechtl se Naru. Neji jen zakroutil hlavou. Věděl, že Naruto je v tanci lepší než kde jakej profesiální tanečník.
,,Co takhle se vsadit?" řekl Uchiha na celou třídu. Najednou se kolem nich utvořil kruh. Naruto chvíli váhal, ale nakonec přikývl.
,,Fajn zejtra ve tři před školou na parkovišti" uchechtl se Sasuke a odešel za svou partou, kterou tvořil Gaara, Shikamaru, Sai, Kiba a Kankuro.
,,To máš vyhráný" ušklíbl se Gaara.
Do třídy vsoupil Iruka-sensei a hned začal něco vykládat o historii. V tu chvíli Naru vypnul a přemýšlel na tanečními kroky. Jediný kdo ho kdy viděl tancovat byl Neji.
,,Nad čím přemýšlíš?" zeptal se Neji
,,Taneční kroky" zazněla jednoduchá odpověď
,,Neboj, nikdo není lepší než ty, ani profi tanečník" řekl mu s úsměvem. Naruto se taky usmál. Kolikrát to už od své nejlepšího přítele slyšel.
Další den ve tři hodiny na parkovišti:
,,Hej Uzumaki dem na to" pronesl Uchiha. Uzumaki jen kývl. Sasuke zapl cédečko a začal tancovat. Naruto musel uznaz, že je dobrej.
,,Naruto nezapomeň, že Sasuke je naučenej na svojí choreografii. Ale ty máš svoje pohyby. Strčíš ho levou zadní do kapsy" pošeptal mu Neji do ucha.
,,Tak dělej Uzumaki, si na řadě a nebo to chceš snad vzdát" zasmál se Sasuke a jeho parta se přidala.
,,To uřčitě Uchiho. A nebo se mě bojíš??" zeptal se Naruto s s jiskřičkama pobavení v očích.
,,Tsssssss..."pronesl Uchiha.
,,Víš co radši tam hoď tohle cédéčko" řekl Naru a hodil po něm CD. Sasuke ho chytl a dal ho do věže. Ozvali se první tony a Naruto začal tancovat. Písnička byla v polovině a Uchiha koukal na Narutovy pohyby s otevřenou pusou. Dozněli poslední tony a Naruto se postavil před Uchihu.
,,Vyhrál jsme Sasuke" pronesl a zmizel do školy na odpoledky.
Naruto si zrovna převlíkal tričko, když do šaten přišel Sasuke.
,,Hele Naruto.......si dobrej"
,,Dík"
,,Nechtěl by si jít večer se mnou ven něco podniknout?" zeptal se Uchiha
,,Nejsi nemocný??" zeptal se Naru a dal mu ruku na čelo. Oběma prolétlo mravenčení.
,,Sem v pohodě. Dneska večer v osm v parku před školou" oznámil mu a žačal se převlékat na tělák. Za pět minut se všichi kluci a děvčata schromaždili v tělocvičně.
,,Takže děcka" ozval se Gai-sensei
,,Kdo je tu u vás dítě" ozvalo 26 studentů najednou
,,Hrajem vybiku. Uchiha a Hyuuga jsou kapitáni"prohlásil Gai.
po 20 minutách už byli v poli pouze Sasuke proti Narutovi.
,,Vzdej to Uzumaki. Nemáš šanci!" zakřičel na něj Sasuke a hodil po něm míč plnou silou. Naruto se vyhnul se vší elegantností.
,,To se mě bojíš?" rýpl si Naru.
,,Tebe? To nikdy, vždyť neumíš ani dát pořádnou ránu míčem" vysmál se mu Sasuke.
Naruto se naštval a chytl míč, který po něm hodil Uchiha, který se smál na celé kolo. Najednou ležel Sasuke na zemi a nad ním se nakláněl Naruto.
Večer ve 20:00 v parku u školy:
Naruto dorazil s pár minutovým zpožděním.
,,No to je dost" pronesl Uchiha. Naruto se na něj zašklebyl.
,,Kam teda dem?" zeptal se zvědavě Naru
,,Slíbil sem tátovi, že mu s něčím pomůžu v Uchiha Worlds Records" řekl sasuke a vydal se i s Narutem v patách ke studiu svého otce. Za 10 minut stáli před studiem. Vyšli do prvního patra.
,,Ahoj Kakashi" pozdravil šedovlasého muže s páskou přes oko.
,,Ahoj Sasuke. A kdo pak je tvůj kamarád?" odpověděl Kakashi
,,To je Naruto" představil Naruta
,,Naruto Uzumaki" představil se Naruto a podal si s Kakashim ruku.
,,Kakashi je taneční a nahrávací místnost volná?" zeptal se Uchiha
,,Jo je. Místnost devatenáct" odpověděl
,,Naruto chceš si to zkusit?" otočil se na blonďáčka
,,Já? Vždyť neumím zpívat"
,,Neboj, bude sranda"
,,Fajn, ale jestli se mi budeš smát tak jednu schytáš"
,,Kakashi je svědek...a já se pak, když se zasměju, dobrovolně o ni přihlasím"
,,Em...Kakashi mohl byste tam dát tuhle melodii?" zeptal se Naru
,,Jo. Bež dovnitř a vem si sluchát s mikrofonem, ten bezdrátový ať můžeš, když tak tančit" usmál se na něj Kakashi. Naruto kývl a vešel do místnost, kde si vzal bezdrátová sluchátka.
,,Až budeš připravej zvedni palec" ozvalo se mu ve sluchátkách. Naruto se nadechl a zvedl palec. Ve sluchátkách se ozvali první tony a Naruto začal tancovat a o chvíli později i zpívat.
This may never start.
We could fall apart.
And I'd be your memory.
Lost your sense of fear.
Feelings insincere.
Can I be your memory?
So get back, back, back to where we lasted.
Just like I imagine.
I could never feel this way.
So get back, back, back to the disaster.
My heart's beating faster.
Holding on to feel the same.
This may never start.
I'll tear us apart.
Can I be your enemy?
Losing half a year.
Waiting for you here
I'd be your anything.
So get back, back, back to where we lasted.
Just like I imagine.
I could never feel this way.
So get back, back, back to the disaster.
My heart's beating faster.
Holding on to feel the same.
This may never start.
Tearing out my heart.
I'd be your memory.
Lost your sense of fear.
(I'd be your memory)
Feelings disappeared.
Can I be your memory?
So get back, back, back to where we lasted.
Just like I imagine.
I could never feel this way.
So get back, back, back to the disaster.
My heart's beating faster.
Holding on to feel the same.
This may never start.
We could fall apart
And I'd be your memory.
Lost your sense of fear.
Feelings insincere.
Can I be your memory?
Can I be your memory?
We could fall apart.
And I'd be your memory.
Lost your sense of fear.
Feelings insincere.
Can I be your memory?
So get back, back, back to where we lasted.
Just like I imagine.
I could never feel this way.
So get back, back, back to the disaster.
My heart's beating faster.
Holding on to feel the same.
This may never start.
I'll tear us apart.
Can I be your enemy?
Losing half a year.
Waiting for you here
I'd be your anything.
So get back, back, back to where we lasted.
Just like I imagine.
I could never feel this way.
So get back, back, back to the disaster.
My heart's beating faster.
Holding on to feel the same.
This may never start.
Tearing out my heart.
I'd be your memory.
Lost your sense of fear.
(I'd be your memory)
Feelings disappeared.
Can I be your memory?
So get back, back, back to where we lasted.
Just like I imagine.
I could never feel this way.
So get back, back, back to the disaster.
My heart's beating faster.
Holding on to feel the same.
This may never start.
We could fall apart
And I'd be your memory.
Lost your sense of fear.
Feelings insincere.
Can I be your memory?
Can I be your memory?
Kakashi i Sasuke koukali na Naruta s vytřeštěnýma očima. Sasuke si sundal sluchátka a podal je otci, který mezitím přišel.
,,Ten kluk má talent" oznámil Fukagu. Nikdo z nich si nevšimnul, že Naru už dospíval.
,,Dobrý den" pozdravil Naruto nově příchozího.
,,Ahoj. Jmenuji se Fugaku Uchiha, jsem Sasukeho otec."
,,Těší mě. Já jsem Naruto Uzumaki" představil se blonďák
,,Naruto, máš skvělej hlas a tvůj tanec je taky skvělej. Nechtěl by si se mnou uzavřít smlouvu? Byla by z tebe superstar" nabýdl mu Fugaku. Naruto se podíval na Sasukeho a ten se na něj povzbudivě usmál. Blonďák přemýšlel něž jim zdělil svou odpověď!
POMOC
10. dubna 2012 v 14:13 | Minako
|
Keci v kleci xD
POMOC!!
Potřebuju pomoct vymyslet název pro povídku :D
Jedná se o yaoi povídku, pár ItaSasu a pak možná ještě jeden pár (ještě se rozmýšlím). Opravdu NUTNĚ potřebuju vymyslet název,ale můj mozek odmítá vymýšlet názvy :D
Návrhy do komentářů :)
Předem moc děkuju.
Minako
Návrhy do komentářů :)
Předem moc děkuju.
Minako
ItaSasu-aneb pak přejdeme na TO xD
6. dubna 2012 v 11:27 | Minako Uchiha
|
Jednorázovky
Tak něco na úvod.
Minako lehce hráblo a prostě psala,psala,psala a vzniklo z toho toto. Berte to s rezervou. Moc jsem toho nenaspala a 2hodiny jsem poslouchala jednu a tu samou písničku dokola xD
Tahle kravina je věnovaná všem fanouškům Uchiha incestu,hlavně jednomu SB Koinaku (Áje) a všem na jejím blogu,aby mě pak nezabila(i) za jednu povídku,kterou do pondělí zveřejním *radši se schovává* Vím,že Uchihy máš/te ráda/i a já z nich v (nejmenované) jedné povídce udělám děvky celého Akatsuki.
No já tu plácám blbosti...už jsem házím tu "povídku" (lepší název mě fakt nenapadl xD )
ITASASU-aneb pak přejdeme na TO
Minako lehce hráblo a prostě psala,psala,psala a vzniklo z toho toto. Berte to s rezervou. Moc jsem toho nenaspala a 2hodiny jsem poslouchala jednu a tu samou písničku dokola xD
Tahle kravina je věnovaná všem fanouškům Uchiha incestu,hlavně jednomu SB Koinaku (Áje) a všem na jejím blogu,aby mě pak nezabila(i) za jednu povídku,kterou do pondělí zveřejním *radši se schovává* Vím,že Uchihy máš/te ráda/i a já z nich v (nejmenované) jedné povídce udělám děvky celého Akatsuki.
No já tu plácám blbosti...už jsem házím tu "povídku" (lepší název mě fakt nenapadl xD )
ITASASU-aneb pak přejdeme na TO

"Otevři pusu"
"Proč?"
"Otevři pusu a vyplázni jazyk!"
"Ne. Nevypláznu"
"Neštvi mě a koukej otevřít tu pusu. Věř tomu,že to půjde po zlém" zavrčel starší z bratrů Uchihových.
"N-ne-e" zavrtěl hlavou Sasuke a začal couvat,ale po chvíli narazil no zeď. S vykulenýma očima sledoval jak se jeho bratr přibližuje.
"C-co chceš dělat Itachi.." vykoktal
"Klekni si a otevři pusu!" nařídl Itachi. sasuke ho sledoval a k ničemu se neměl. Itachi mu rukou zatlačil na rameno a tím ho dunutil kleknout si,pak mu zajel rukou do vlasů a pevně stsikl. Trhl rukou dozadu a tím pádem musel Sasuek zaklonit hlavu. Sasuke sykl a podíval se na Itachiho.
"Otevři tu pusu Sasu...."
"Ne"
"Sasuke otevři tu pusu!" pustil mu vlasy a chytl ho za bradu a donutil ho otevřít pusu.
"A teď si HO necháš dát do pusy. Jasné?! A potom přejdeme na TO.." obeznámil ho Itachi se svým plánem. Sasuke ho jem mlčky sledoval a pak přikývl.
"Hodný kluk..." usmál se spokojeně Itachi a dal mu HO do pusy. Sasuke instiktivně uhnul hlavou nastranu,ale Itachi mu to nedovolil. Chytl ho za vlasy a donutil Sasukeho,aby si HO nechal v puse. Sasuke několikrát pohnl jazykem a Itachi přivřel oči. Vyčkával,když si myslel,žeuž uplynulo dost času,tak dovolil Sasukemu,aby se odtáhl. Sasuke se odtáhl,zavře pusu a sledoval bratra,který se po něčem natáhl.
"Otevři tu pusu a vypláni jazyk!" poručil mu. Mladší zavrtěl hlavou v záporu. Itachi si povzdechl a natáhl se po černém šátku a zavázal Sasukemu oči. Sasuke několikrát zmateně natočil hlavu nastranu,pak ucítil stisk na bradě což ho donutilo otevřít pusu. Měl tendenci zavřít pusu,když ucítil bolest,ael nebylo mu to dovoleno. Itachi ho po chvíli nechal být a sundal mu šátek z očí. Mladší Uchiha okamžitě zalítl do koupelny. Itachi se pohodlně usadil na posteli a vyčkával.
"ITAHI JÁ TĚ SABIJŮŮŮ" ozval se Sasukeho jekot,ale moc mu nebylo rozumět. Itachi věděl proč na něj bratr řve.
"Tak se nezlob Sasů..." podíval se na Sasukeho,který se objevil ve dvěřích.
"EMÁM SE ŽLOBIŤ? VZDYŤ TEĎ EMŮŽU AK TŠŘI DNI ÍST!!!" zaječel
"Nečerti se. Stejně si mluvil o tom,že si chceš nechat dát do jazyka PIERCING,tak co si stěžuješ?"
"ESNÁŠIM TE..." zamumlal.
"Taky tě miluju zlato"
"IMOCHOEM CO SI MI TO AL DO PUSY?"
"Led"
"Proč?"
"Otevři pusu a vyplázni jazyk!"
"Ne. Nevypláznu"
"Neštvi mě a koukej otevřít tu pusu. Věř tomu,že to půjde po zlém" zavrčel starší z bratrů Uchihových.
"N-ne-e" zavrtěl hlavou Sasuke a začal couvat,ale po chvíli narazil no zeď. S vykulenýma očima sledoval jak se jeho bratr přibližuje.
"C-co chceš dělat Itachi.." vykoktal
"Klekni si a otevři pusu!" nařídl Itachi. sasuke ho sledoval a k ničemu se neměl. Itachi mu rukou zatlačil na rameno a tím ho dunutil kleknout si,pak mu zajel rukou do vlasů a pevně stsikl. Trhl rukou dozadu a tím pádem musel Sasuek zaklonit hlavu. Sasuke sykl a podíval se na Itachiho.
"Otevři tu pusu Sasu...."
"Ne"
"Sasuke otevři tu pusu!" pustil mu vlasy a chytl ho za bradu a donutil ho otevřít pusu.
"A teď si HO necháš dát do pusy. Jasné?! A potom přejdeme na TO.." obeznámil ho Itachi se svým plánem. Sasuke ho jem mlčky sledoval a pak přikývl.
"Hodný kluk..." usmál se spokojeně Itachi a dal mu HO do pusy. Sasuke instiktivně uhnul hlavou nastranu,ale Itachi mu to nedovolil. Chytl ho za vlasy a donutil Sasukeho,aby si HO nechal v puse. Sasuke několikrát pohnl jazykem a Itachi přivřel oči. Vyčkával,když si myslel,žeuž uplynulo dost času,tak dovolil Sasukemu,aby se odtáhl. Sasuke se odtáhl,zavře pusu a sledoval bratra,který se po něčem natáhl.
"Otevři tu pusu a vypláni jazyk!" poručil mu. Mladší zavrtěl hlavou v záporu. Itachi si povzdechl a natáhl se po černém šátku a zavázal Sasukemu oči. Sasuke několikrát zmateně natočil hlavu nastranu,pak ucítil stisk na bradě což ho donutilo otevřít pusu. Měl tendenci zavřít pusu,když ucítil bolest,ael nebylo mu to dovoleno. Itachi ho po chvíli nechal být a sundal mu šátek z očí. Mladší Uchiha okamžitě zalítl do koupelny. Itachi se pohodlně usadil na posteli a vyčkával.
"ITAHI JÁ TĚ SABIJŮŮŮ" ozval se Sasukeho jekot,ale moc mu nebylo rozumět. Itachi věděl proč na něj bratr řve.
"Tak se nezlob Sasů..." podíval se na Sasukeho,který se objevil ve dvěřích.
"EMÁM SE ŽLOBIŤ? VZDYŤ TEĎ EMŮŽU AK TŠŘI DNI ÍST!!!" zaječel
"Nečerti se. Stejně si mluvil o tom,že si chceš nechat dát do jazyka PIERCING,tak co si stěžuješ?"
"ESNÁŠIM TE..." zamumlal.
"Taky tě miluju zlato"
"IMOCHOEM CO SI MI TO AL DO PUSY?"
"Led"
Prosím nezabíjet! xD *schovává se*
Zlomené srdce 2/??
5. dubna 2012 v 16:45 | Minako Uchiha
|
Jednorázovky
ZLOMENÉ SRDCE
Dívala se z okna. Držela si kolena u hrudi a přemýšlela. Nevědala za co ji Jashin trestá. Nikomu nic neudělala, tak proč musí trpět?
Nedokázala si odpovědět. Jen tam tak seděla a upírala pohled ven z okna. Zrovna zapadalo slunce. Se smutným výrazem v obličeje to sledovala. V jejich černých kočičích očích byla vidět bolest. Bolest, kterou dokázal způsobit jen milovaný člověk.
Odvrátila pohled od okna. Zvedla se a šla do koupelny. Pousmála se, když zjistila, že tu má ještě některé věci od minule. Sundala ze sebe oblečení a zalezla pod sprchu. Pustila na sebe příjemně teplou vodu. Zaklonila hlavu a nechala si kapky vody dopadat na obličej a vlasy.
Asi hodinu stála pod sprchou, pak vylezla a zabalila se do osušky. Usušila se a pak se převlékla do obyčejných ninja kalhot a volnějšího trika. Rozhodla se, že se půjde projít a rovnou si zajde pro něco do domu, kde bydlel Naruto. Pomalu sešla po schodech dolu.
"Hanako?" zeptala se
"Ano Minako?"
"Já jen...jdu se projít. Za tři hodinky se vrátím...."
"Min je už docela pozdě.....Dobře" řekla nakonec Hanako a pak už bylo ticho.
Minako došla ke dveřím a otevřela je. Vyšla ven a zamířla pryč z Uchiha čtvrti. Bloumala ulicemi, než došla na kopec nad loukou. Posadila se na zem a dívala se na hvězdy a měsíc. Jen tam tiše seděla a upřeně sledovala měsíc. Nevšimla si další osoby, která se tam objevila a pozorovala jí. Rudovláska se po hodině zvedla a zamířila k domu, kde Uzumaki bydlel. Měla klíče, tak si otevřela a vyšla do patra, kde byla ložnice. Otevřela skříň a vyndala z ní batoh, který používala na dlouhé mise. Začala do batohu skládat oblečení. Našla i nějaké desky, vzala do ruky knížku, ze které se vyklubalo album. Smutně se pousmála. Ráda fotila. Otevřela album a podívala se na fotku, která byla hned jako první. Byla na ní ona, jak sedí na větším černo-šedém vlkovi. Přejela po fotce prsty, ale album pak zavřela a dala ho do batohu, hned na album položila kimono.
"Pamatuješ, jak ta fotka vznikla?" ozvalo se jí za zády. Polekaně sebou trhla a otočila se.
"Ano...pamatuji. To jsem si myslela, že nejsi takovej hajzl Naruto!" odsekla a zavřela batoh. Postavila se a sledovala Naruta.
"Ale notak Min zlato....."
"Neříkej mi tak!!!"
"Opravdu to tak není. S tou růžovlasou krávou nic nemám. Prosím věř mi"
"Proč bych měla? Budeš mi teď tvrdit, že to bylo nedoruzemnění? Na to ti kašlu!" zvedla batoh a hodila si ho přes jedno rameno a prošla kolem něj. Chytl jí za paži a přitáhl si jí k sobě. Podívala se na něj.
"Minako, necháme toho...."pevně jí objal.
"Nech mě být! Neztrácej se mnou čas!"odstrčila ho od sebe "Nezahazuj se mnou! Jdi si za Haruno!!!!"otočila se a prostě vyběhla z domu. Naruto udělal klon a poslal za Itachim. Rozběhl se za ní. Minako běžela hlavní ulicí někam k lesu. Občas se přemístila. Blonďáček jí doběhl. Chytil jí kolem pasu
"Nech mě...." zakňučela zoufale a snaží se mu vykroutit. Zavrtěl hlavou. Jemně jí přirazil ke stromu a políbil jí.
"Nech mě být.... Vypadni! "hlesla tiše.
"Ne Minako..." objal jí. Minako se jen opírala o strom. Sklonila hlavu, aby jí neviděl do obličeje, protože jí začaly téct slzy.
"Prosím.....nech mě..." zahuhlala
"Nenechám. Miluju tě!" chytl jí za ruku a stíral jí slzy. Rudovláska pořád skláněla hlavu.
"Prosím, neplakej...."objímal jí. Opřela se o něj celou vahou. Dál brečela. Položil jí ruku na záda. Začalo se jí třást tělo a brečela. Ruce sputila podél těla.
"Min-chan..." šeptal tiše a hladil jí po zádech. Minako se nakonec trochu narovnala a podívala se na Naruta. Oči měla plné slz a několik slz jí steklo po tvářích. Setřel jí slzy.
"Gomenasai....."řekl a pozoroval jí.
"Naruto tohle ti já nikdy neodpustím!" řekla podívala se na něj. Objevil se tam Itachi, stačilo mu vidět, jak jeho sestra vypadá a dokázal si domyslet co se stalo. Došel k nim. Rudovláska se na něj podívala a lehce se usmála.
"Ahoj Itachi" polkla několik vzlyků.
"Minako..." došel k ní a objal jí. Naruto se vzdálil. Věděl, že Sasuke řekl Itachimu co se stalo. Minako jakoby na něj spadla celou svou vahou a zavřela oči. Itachi jí držel. Nechávala zavřené oči. Tělo se jí dál třáslo. Nešlo poznat jestli ještě potlačovanými vzlyky, hádkou nebo chladem.
"Vezmu tě domů..." zvedl jí do náruče. Byla docela lehká.
"Nechci...nemám kam domov" namítla, ale neměla vůbec sílu se mu z nářuče vykroutit.
"Máš domov Minako. Já a Sasuke jsme tvoje rodina. U nás budeš mít domov pořád."
"Nechci vás otravovat. Oba máte svou rodinu. Já jse dám nějka do kupy"
"Neotravuješ..." přenesl se zpátky k Hanako domů. Rudovláska mu ležela v náručí. Hlavu si opírala o jeho rameno, měla zavřené oči.
"Co se stalo?" zajímala se Hanako
"Byla u Naruta doma si pro věci a pak se nějak zase hádali" řekl Itachi a položil její batoh na sedačku.
"Odnes jí do pokoje v patře. Stejně usnula.." řekl Sasuke. Minako opravdu usnula.
"Dobře. Hanako mohla bys jít se mnou?"
"Jo.." vzala rudovláčin batoh a šla za Itachim. Itachi položil Minako na postel a otočil se k Hanako. Ta položila batoh na zem.
"Bude chtít jít pryč.." řekl
"Proč myslíš?"
"Nedokáže se koukat na Naruta,jak je se Sakurou. Ona ho doopravdy miluje"
"Já vím Itachi. Co bychom mohli udělat,aby tu zůstala?"
"Nevím Hanako. Víš,že je tvrdohlavá a když si něco umane,tak jí to nerozmluvíš.....Pamatuješ na tu misi ve Sněžný?"
"Pamatuju,vždyť jsem tam byla taky! Blázen je. Ve sněhový bouři šla hledat tu holčičku"
"Ale pak se uklidnila,když dosáhla svého."
"To sice jo,ale předtím na nás půl hodiny řvala...."
"Hanako jí nezměníme. Nedokážeš jí rozmluvit odchod z vesnice nebo to aby se přestala sebepoškozovat."
"Itachi když se jí to nebude snažit rozmluvit,tak jí zavřou do léčebny..."
"Ne. Minako ví co dělá"
"Jak myslíš...Pojď necháme jí spát" řekla a odešla. Itachi šel za ní a zavřel dveře. Pak se rozloučil se Sasukem a odešel za Kitsune.
Minako spala až do dalšího dne. Vzbudila se až pozdě odpoledne. Posadila se a prohrábla si rukou vlasy. Chvíli se rozhlížela,než jí došlo kde je. Pohled jí badl na batoh,pak na noční stolek,kde byl přeložený papír. Natáhla se po něm a vzala ho do ruky. Rozložila ho a začetla se do textu.
Minako,velmi se ti omlouvám. Vím,že jsem zranil tebe i tvoje city. Chtěl jsem ti pokusit to vysvětlit,ale odmítášm ě poslouchat. Teď ti napíšu,jak to přesně bylo. Šel jsem za tebou do nemocnice,jenže mě potkala Sakura a začala kecat něco o tom,že se mnou chce mluvit Tsunade,která je u tebe na pokoji. Tak jsem s ní šel. Ty jsi v pokoji nebyla a tak jsem vyčkával,jestli Tsunade opravdu přijde. Z ničeho nic mě začala Sakura líbat. Byl jsem zaskočený,že jsem nereagoval. Pak si se tam objevila ty a dál už to znáš. Chtěl jsem ti to vysvětlit,jenže jsi pak narazila na sasukeho a Hanako. Itachimu jsem řekl jak to bylo,ale podle všeho mi nevěří. MILUJU TĚ MINAKO A NIKDY NEPŘESTANU! Nechci,aby si kvůli mě trpěla. Chtěl jsem ti říct,že tvoje láska ke mě je opětovaná. Ty jsi to nejlepší co mě v životě potkalo.
Naruto.
Minako sledoval písmenka,které pak zmáčely slzy,které jí opět začaly téct z oči. Složila papír zpět a dala ho na noční stolek. Zvedla se a vyběhla z pokoje. Prolítla po schodech a chodbou,pak zmizela venku. Běžela ke Kage budově. Vtrhla k Tsunade do kanclu. Hokage sebou trhla a vylila si saké.
"KTEREJ DEBIL..." zařvala nasraně Tsunade a Minako málem schytala ránu pěstí. Naposlední chvíli se skrčila.
"CO chceš?" sedla si zpátky a nalila si nové saké. Minako došla k jejímu stolu a flašku jí sebrala.
"Potřebuju,abys mě vnímala!"
"Hm....poslouchám...."
"Chci misi"
"Fajn"
"Ale jako ANBU"
"Fajn"
"A půjde i Naruto se Sakurou...." vyslovila její jméno s odporem. Tsunade jí zkoumavě pozorovala.
"Když chceš...." začala prohlédavat papíry s misemi. Minako se opírala jednou rukou o desku stolu,v druhé držela lahev se saké. Blondýna se přehrabovala v papírech a hledala. Po další půl hodině ho našla. "Takže půjdeš s Narutem a Sakurou do Travanté. Budou doprovázet syna ferudálního pána. Ty na ně budeš dohlížet. Dám ti ANBU vybavení" řekla a zavolala si Shizune. Zaúkolovala jí a a Shizune se po 10 minutých vrátila s ANBU výbavou.
"Takže Minako tvoje krycí jméno bude Taree. Vím,že si dobrá,ale i tak dej pozor. Potom klukovi jde plno ninjů kvůli výkupnému. Cestou zpátky se zastavte v Suně. Gaara ti dá pro mě svitek,je to důležité"
"Hai Tsunade-sama" řekla Minako a začala na sebe oblíkat ANBU vybavení.
"Shizune ať se za 15 minut hlásí Haruno a Uzumaki!"
"Hai Tsunade-sama" kývla Shizune a zmizela.
"Minako pověz mi co se stalo? Včera se tu ukázal Naruto a vypadal dost zničeně..." zajímala se Tsunade
"Všechno se ujasní až po misi" řekla Minako a dala si na obličej ANBU masku.
"Taree ať už vymýšlíš cokoliv uvědom si,že to může mít špatný dopad na někoho ze tvého okolí...."
"Já vím,ale někdo mi ublížil víc,než bych já tímhle ublížila jemu" řekla a pak se postavila za Tsunade a vyčkávala.
O 15 minut později se tam objevil Naruto a Sakura.
"Co potřebuješ baa-chan..."
"Neříkej mi tak! Dostanete misi."
"Jakou?"
"Půjdete do Travnaté,máte chránit a doprovodit syna feudálního pána...."
"Hai. Proč je tu ten ANBU?" zajímala se Sakura.
"Jde s vámi pro jistotu. Cestou zpátky se stavítě v Suně"
"Hai..." zabrblal Naruto. Tsunade po něm hodila svitek,který Uzumaki chytl.
"Za hodinu máte sraz u hlavní brány!!!!"
"Jasně babčo" řekl a otočil se k odchodu.
Mise proběhla dobře,bez vážných zranění. Ovšem,když odcházeli ze Suny,tak je napadla skupinka ninjů,kteří chtěli svitek,který Kazekage poslal Tsunade. Taree byla skrytá v koruně stromů. Měla u sebe originál svitek. Sakuře a Narutovi dala bezcenný padělek.
"Dejte nám ten svitek a nic se vám nestane!" řekl vůdce těch ninjů
"Ne" řekla Sakura a postavila se do bojové pozice. Uzumaki jí napodobil.
"Hanako?" zeptala se
"Ano Minako?"
"Já jen...jdu se projít. Za tři hodinky se vrátím...."
"Min je už docela pozdě.....Dobře" řekla nakonec Hanako a pak už bylo ticho.
Minako došla ke dveřím a otevřela je. Vyšla ven a zamířla pryč z Uchiha čtvrti. Bloumala ulicemi, než došla na kopec nad loukou. Posadila se na zem a dívala se na hvězdy a měsíc. Jen tam tiše seděla a upřeně sledovala měsíc. Nevšimla si další osoby, která se tam objevila a pozorovala jí. Rudovláska se po hodině zvedla a zamířila k domu, kde Uzumaki bydlel. Měla klíče, tak si otevřela a vyšla do patra, kde byla ložnice. Otevřela skříň a vyndala z ní batoh, který používala na dlouhé mise. Začala do batohu skládat oblečení. Našla i nějaké desky, vzala do ruky knížku, ze které se vyklubalo album. Smutně se pousmála. Ráda fotila. Otevřela album a podívala se na fotku, která byla hned jako první. Byla na ní ona, jak sedí na větším černo-šedém vlkovi. Přejela po fotce prsty, ale album pak zavřela a dala ho do batohu, hned na album položila kimono.
"Pamatuješ, jak ta fotka vznikla?" ozvalo se jí za zády. Polekaně sebou trhla a otočila se.
"Ano...pamatuji. To jsem si myslela, že nejsi takovej hajzl Naruto!" odsekla a zavřela batoh. Postavila se a sledovala Naruta.
"Ale notak Min zlato....."
"Neříkej mi tak!!!"
"Opravdu to tak není. S tou růžovlasou krávou nic nemám. Prosím věř mi"
"Proč bych měla? Budeš mi teď tvrdit, že to bylo nedoruzemnění? Na to ti kašlu!" zvedla batoh a hodila si ho přes jedno rameno a prošla kolem něj. Chytl jí za paži a přitáhl si jí k sobě. Podívala se na něj.
"Minako, necháme toho...."pevně jí objal.
"Nech mě být! Neztrácej se mnou čas!"odstrčila ho od sebe "Nezahazuj se mnou! Jdi si za Haruno!!!!"otočila se a prostě vyběhla z domu. Naruto udělal klon a poslal za Itachim. Rozběhl se za ní. Minako běžela hlavní ulicí někam k lesu. Občas se přemístila. Blonďáček jí doběhl. Chytil jí kolem pasu
"Nech mě...." zakňučela zoufale a snaží se mu vykroutit. Zavrtěl hlavou. Jemně jí přirazil ke stromu a políbil jí.
"Nech mě být.... Vypadni! "hlesla tiše.
"Ne Minako..." objal jí. Minako se jen opírala o strom. Sklonila hlavu, aby jí neviděl do obličeje, protože jí začaly téct slzy.
"Prosím.....nech mě..." zahuhlala
"Nenechám. Miluju tě!" chytl jí za ruku a stíral jí slzy. Rudovláska pořád skláněla hlavu.
"Prosím, neplakej...."objímal jí. Opřela se o něj celou vahou. Dál brečela. Položil jí ruku na záda. Začalo se jí třást tělo a brečela. Ruce sputila podél těla.
"Min-chan..." šeptal tiše a hladil jí po zádech. Minako se nakonec trochu narovnala a podívala se na Naruta. Oči měla plné slz a několik slz jí steklo po tvářích. Setřel jí slzy.
"Gomenasai....."řekl a pozoroval jí.
"Naruto tohle ti já nikdy neodpustím!" řekla podívala se na něj. Objevil se tam Itachi, stačilo mu vidět, jak jeho sestra vypadá a dokázal si domyslet co se stalo. Došel k nim. Rudovláska se na něj podívala a lehce se usmála.
"Ahoj Itachi" polkla několik vzlyků.
"Minako..." došel k ní a objal jí. Naruto se vzdálil. Věděl, že Sasuke řekl Itachimu co se stalo. Minako jakoby na něj spadla celou svou vahou a zavřela oči. Itachi jí držel. Nechávala zavřené oči. Tělo se jí dál třáslo. Nešlo poznat jestli ještě potlačovanými vzlyky, hádkou nebo chladem.
"Vezmu tě domů..." zvedl jí do náruče. Byla docela lehká.
"Nechci...nemám kam domov" namítla, ale neměla vůbec sílu se mu z nářuče vykroutit.
"Máš domov Minako. Já a Sasuke jsme tvoje rodina. U nás budeš mít domov pořád."
"Nechci vás otravovat. Oba máte svou rodinu. Já jse dám nějka do kupy"
"Neotravuješ..." přenesl se zpátky k Hanako domů. Rudovláska mu ležela v náručí. Hlavu si opírala o jeho rameno, měla zavřené oči.
"Co se stalo?" zajímala se Hanako
"Byla u Naruta doma si pro věci a pak se nějak zase hádali" řekl Itachi a položil její batoh na sedačku.
"Odnes jí do pokoje v patře. Stejně usnula.." řekl Sasuke. Minako opravdu usnula.
"Dobře. Hanako mohla bys jít se mnou?"
"Jo.." vzala rudovláčin batoh a šla za Itachim. Itachi položil Minako na postel a otočil se k Hanako. Ta položila batoh na zem.
"Bude chtít jít pryč.." řekl
"Proč myslíš?"
"Nedokáže se koukat na Naruta,jak je se Sakurou. Ona ho doopravdy miluje"
"Já vím Itachi. Co bychom mohli udělat,aby tu zůstala?"
"Nevím Hanako. Víš,že je tvrdohlavá a když si něco umane,tak jí to nerozmluvíš.....Pamatuješ na tu misi ve Sněžný?"
"Pamatuju,vždyť jsem tam byla taky! Blázen je. Ve sněhový bouři šla hledat tu holčičku"
"Ale pak se uklidnila,když dosáhla svého."
"To sice jo,ale předtím na nás půl hodiny řvala...."
"Hanako jí nezměníme. Nedokážeš jí rozmluvit odchod z vesnice nebo to aby se přestala sebepoškozovat."
"Itachi když se jí to nebude snažit rozmluvit,tak jí zavřou do léčebny..."
"Ne. Minako ví co dělá"
"Jak myslíš...Pojď necháme jí spát" řekla a odešla. Itachi šel za ní a zavřel dveře. Pak se rozloučil se Sasukem a odešel za Kitsune.
Minako spala až do dalšího dne. Vzbudila se až pozdě odpoledne. Posadila se a prohrábla si rukou vlasy. Chvíli se rozhlížela,než jí došlo kde je. Pohled jí badl na batoh,pak na noční stolek,kde byl přeložený papír. Natáhla se po něm a vzala ho do ruky. Rozložila ho a začetla se do textu.
Minako,velmi se ti omlouvám. Vím,že jsem zranil tebe i tvoje city. Chtěl jsem ti pokusit to vysvětlit,ale odmítášm ě poslouchat. Teď ti napíšu,jak to přesně bylo. Šel jsem za tebou do nemocnice,jenže mě potkala Sakura a začala kecat něco o tom,že se mnou chce mluvit Tsunade,která je u tebe na pokoji. Tak jsem s ní šel. Ty jsi v pokoji nebyla a tak jsem vyčkával,jestli Tsunade opravdu přijde. Z ničeho nic mě začala Sakura líbat. Byl jsem zaskočený,že jsem nereagoval. Pak si se tam objevila ty a dál už to znáš. Chtěl jsem ti to vysvětlit,jenže jsi pak narazila na sasukeho a Hanako. Itachimu jsem řekl jak to bylo,ale podle všeho mi nevěří. MILUJU TĚ MINAKO A NIKDY NEPŘESTANU! Nechci,aby si kvůli mě trpěla. Chtěl jsem ti říct,že tvoje láska ke mě je opětovaná. Ty jsi to nejlepší co mě v životě potkalo.
Naruto.
Minako sledoval písmenka,které pak zmáčely slzy,které jí opět začaly téct z oči. Složila papír zpět a dala ho na noční stolek. Zvedla se a vyběhla z pokoje. Prolítla po schodech a chodbou,pak zmizela venku. Běžela ke Kage budově. Vtrhla k Tsunade do kanclu. Hokage sebou trhla a vylila si saké.
"KTEREJ DEBIL..." zařvala nasraně Tsunade a Minako málem schytala ránu pěstí. Naposlední chvíli se skrčila.
"CO chceš?" sedla si zpátky a nalila si nové saké. Minako došla k jejímu stolu a flašku jí sebrala.
"Potřebuju,abys mě vnímala!"
"Hm....poslouchám...."
"Chci misi"
"Fajn"
"Ale jako ANBU"
"Fajn"
"A půjde i Naruto se Sakurou...." vyslovila její jméno s odporem. Tsunade jí zkoumavě pozorovala.
"Když chceš...." začala prohlédavat papíry s misemi. Minako se opírala jednou rukou o desku stolu,v druhé držela lahev se saké. Blondýna se přehrabovala v papírech a hledala. Po další půl hodině ho našla. "Takže půjdeš s Narutem a Sakurou do Travanté. Budou doprovázet syna ferudálního pána. Ty na ně budeš dohlížet. Dám ti ANBU vybavení" řekla a zavolala si Shizune. Zaúkolovala jí a a Shizune se po 10 minutých vrátila s ANBU výbavou.
"Takže Minako tvoje krycí jméno bude Taree. Vím,že si dobrá,ale i tak dej pozor. Potom klukovi jde plno ninjů kvůli výkupnému. Cestou zpátky se zastavte v Suně. Gaara ti dá pro mě svitek,je to důležité"
"Hai Tsunade-sama" řekla Minako a začala na sebe oblíkat ANBU vybavení.
"Shizune ať se za 15 minut hlásí Haruno a Uzumaki!"
"Hai Tsunade-sama" kývla Shizune a zmizela.
"Minako pověz mi co se stalo? Včera se tu ukázal Naruto a vypadal dost zničeně..." zajímala se Tsunade
"Všechno se ujasní až po misi" řekla Minako a dala si na obličej ANBU masku.
"Taree ať už vymýšlíš cokoliv uvědom si,že to může mít špatný dopad na někoho ze tvého okolí...."
"Já vím,ale někdo mi ublížil víc,než bych já tímhle ublížila jemu" řekla a pak se postavila za Tsunade a vyčkávala.
O 15 minut později se tam objevil Naruto a Sakura.
"Co potřebuješ baa-chan..."
"Neříkej mi tak! Dostanete misi."
"Jakou?"
"Půjdete do Travnaté,máte chránit a doprovodit syna feudálního pána...."
"Hai. Proč je tu ten ANBU?" zajímala se Sakura.
"Jde s vámi pro jistotu. Cestou zpátky se stavítě v Suně"
"Hai..." zabrblal Naruto. Tsunade po něm hodila svitek,který Uzumaki chytl.
"Za hodinu máte sraz u hlavní brány!!!!"
"Jasně babčo" řekl a otočil se k odchodu.
Mise proběhla dobře,bez vážných zranění. Ovšem,když odcházeli ze Suny,tak je napadla skupinka ninjů,kteří chtěli svitek,který Kazekage poslal Tsunade. Taree byla skrytá v koruně stromů. Měla u sebe originál svitek. Sakuře a Narutovi dala bezcenný padělek.
"Dejte nám ten svitek a nic se vám nestane!" řekl vůdce těch ninjů
"Ne" řekla Sakura a postavila se do bojové pozice. Uzumaki jí napodobil.
líbená fotka - aneb Min-chan v realu
5. dubna 2012 v 10:47 | Minako Uchiha
|
Keci v kleci xD
Tak Vám sem házím tu slíbenou fotku(y) :)))
Chtěla bych vědět,jak na Vás působím,takže prosím co jsi o mě myslíte (snesu i lehkou krititku xD)
No tak já tu kecám a fotky nikde :D
Chtěla bych vědět,jak na Vás působím,takže prosím co jsi o mě myslíte (snesu i lehkou krititku xD)
No tak já tu kecám a fotky nikde :D


(tak toto jsem já Minako :D ano mám někdy opravdu šílené nápady *mluví o červeno-zelených vlasech*)
K povídkám : 1) mám rozepsaný další Aka-povídky, Zlomeného srdce a Ztráčíš se z našich vzpomínek
2) No name a Upíry mám v plánu psát,jenže tak nějak není nápad
3) mám už další kapitolku Zrady
K povídkám : 1) mám rozepsaný další Aka-povídky, Zlomeného srdce a Ztráčíš se z našich vzpomínek
2) No name a Upíry mám v plánu psát,jenže tak nějak není nápad
3) mám už další kapitolku Zrady
4) Proroctví.....*velmi omluvný pohled* musím se dokopat k dopsání 14. kapitoly *nezabíjet*
5) Ohledně té ÚCHYLNÉ POVÍDKY mám kus napsaný a už jen jí zveřejnit ----fanoušky Uchihů poprosím nezabíjejte mě *schovává se a nenápadně vykukuje z pod desky stolu*
To je asi vše. Kdyby měl kdokoliv jakýkoliv dotaz ptejte se.
Vaše Minako :)
To je asi vše. Kdyby měl kdokoliv jakýkoliv dotaz ptejte se.
Vaše Minako :)
Chcete fotku?
1. dubna 2012 v 20:40 | Minako Uchiha
|
Keci v kleci xD
Ano jak napovídá nadpis :) ptám se Vás jestli chcete vědět,jak vypadám já Minako v realu :) Jsem ochotná vám jsem dát dát jednu fotku,pokud o to bude zájem :))
Vaše Min-chan
Vaše Min-chan
Zrada 6/?
30. března 2012 v 23:30 | Minako Uchiha
|
Jednorázovky

Zrada 6/??
"Nechoďte ke mě" zavrčela Minako a dál nechala stékat slzy po tvářích.
"Minako,ona ti chce pomoct" řekl opatrně Sasuke
"Ale já nechci" štěkla po něm Minako,zavřela oči a veškerou svou chakru přesunula do rukou a nakonec do Kabuta. Ten sebou cuknul a zranění se mu zacelilo. Min otevřela oči a usmála se,pak padla bezvládně k zemi. Hanako jí zachytila,než dopadla na zem.
"Minako?....Minako?" Hanako s ní lehce zatřásla,ale ona nereagovala. Opartně jí položila na zem a zběžně jí prohlédla. Hanako nakonec zjistila,že Minako v komátu. Kabuto se pomalu posadil a rozhlédl se,pohled mu padl na Hanako a Minako,která byla v bezvědomí.
"Co...co se stalo?" zeptal se Kabuto a přiložil si ruce,tam kam schytal plný zásah rasenganem.
"Minako je v komátu. Veškerou svou i démonní chakru použila na léčení" řekla Hanako a přešla ke Kabutovi,aby zjistila jak na tom je. Ani nebyla překvapena,když zjistila,že zranění bylo vyléčeno a nebude mít zádné následky. Kabuto se pomalu postavil a rozhlédl se. Přejel všechny pohledem,pohled se mu zastavil na Kakashim,kterého dávala ho hromady Tsunade se Sakurou a Inou.
"Hanako mohla by jsi Minako přetočit na břicho? Potřebuju se podívat na ten obratel." řekl Kabuto a přidřepl si k Minačinu tělu. Hanako přikývla a opatrně otočila Minako na břicho. Kabuto si posunul brýle a zadíval se na hlubokou ránu,na zádech,která o kousek minula kovový obratel. Kabuto si ránu pozorně prohlédl a pak se zadíval na Uzumakiho,kterého podpíral Yondaime. Podíva lse i po Kakashim a ostatních.
"To co jste viděli........NIKDO TO NESMÍ NIKDY,NIKDE ŘÍCT! Je to jasné?" řekl důrazně Kabuto. Počkal si na kývnutí a pak se sklonil k Minako. Kolem rukou se mu objevila chakra. TSunade se chtěla zapojit do léčení,ale Yondaime jí to nedovolil.
"NE!" řekl důrazně.
"Proč ne? Je to ninja jako kdokoliv odtud" namítla Tsunade. Hanako se na Yondaimeho podívala,stejně tak i Kabuto.
"Odneste jí do nemocnice. Bude na speciálním pokoji. Nikdo z konožských ninjů k ní nebude chodit! Jen lékaři a personál z laboratoře. Chci zjistit víc o tom démonovi co má v sobě. Jestli někdo poruší toto nařízení bude zbaven hodnosti ninji. Ohledně Hanako a Kabuta platí to stejné. Nikdo se s nimi nebude stýkat!" řekl Yondaime. Hanako i Kabuto se na sebe podívali. Sasuke něco neučitě zamumlal.
Kabuto vzal Minako do náruče a šel směrem k východu ze stadionu. Hanako se podívala na Sasukeho,pak probodla pohled Yondaimeho. Hanako se zvedla a chtěla jít za Kabutem,ale bolest,ze zranění jí to nedovala. VYřešil to Sasuke,který jí vzal do náruče a šel za Kabutem.
"Uchiho Sasuke,jestli odejdeš ze stadionu,jsi zbaven hodnosti ninji!" řekl Yondaime. Sasuke ho Ignoroval a došel ke Kabutovi,který stál u východu stadionu. KAbuto se na Hanako usmál a pka zmizel,stejně jako Sasuke.
Objevil se v obýváku domu,kde bydleli. Sasuke se objevil o chvíli později,položil Hanako na sedačku.
"Děkuju" řekla Hanako
"Není za co" řekl Sasuke a posadil se do křesla naproti sedačce.
Kabuto odnesl Minako k němu do pokoje a zůstal tam s ní. Hladil jí po vlasech,pak se zvednul a šel připravit její pokoj. Kabuto v jejím pokoji,přivolal několik lékářských přístrojů. Pak zase došel do svého pokoje,vzal jí do náruče a přenesl jí k ní do pokoje. Položil jí na postel a do žil jí zavedl kapačku. Ještě zapnul několik přístrojí,aby mohla Minako dýchat. Skontroloval ještě přístroj,který zaznamenával činnost srdce. Sednul si na židli a sledoval jí. Minako byla velmi bledá,na dotek byla chladná,jako by nebyla mezi živými. Takhle tam seděl až do večera.
Sasuke si povídal s Hanako a dobře se bavili. Kolem půlnoci se Sasuke zvednul se slovy,že půjde domů.
"Co kdyby si tu zůstal s námi?" napadlo Hanako.
"Když tu tobě a Kabutovi nebudu překážet,tak bych tu zůstal" usmál se Sasuke. Hanako lehce zčervenala. KAbuto se objevil na schodech.
"Nebudeš tu překážet. Bez Minako tu stejně bude klid a ticho. Alespoň tu bude někdo,kdo dokáže uvolnit tuhle napjatou atmosféru" řekl Kabuto. Hanako se na něj podívala.
"Jak je na tom?"
"Po pravdě špatně. Musel jsem jí napojit na přístroje,aby vůbec měla možnost přežít"
"Jaká je šance,že se probere?"
"Malá. Jelikož ještě,přenesla na sebe naše zranění a pak použila svou i démoní chakru"
"Aha"
Sasuke je sledoval. Hanako se ještě chvíli o něčem s Kabutem bavila. Pak se zvedla.
"Připravím ti pokoj Sasuke" řekla a zmizela do patra. Kabuto šel do kuchyně,kde si udělal si kafe. Sasuke došel za ním. Kabuto si sednul ke stolu. Sasuke si sednul naproti němu. Kabuto zvednul k němu pohled.
"Co je?"
"Proč se o tu holku tak staráš? Podle toho co jsem viděl,tak ona nemá city. Připomíná mi svým chováním Uchihu."
"Ona je Uchiha. Jmenuje se Minako Umike-Uchiha."
"Cože?"
"Slyšel si! Miako je tvoje příbuzná. A když ti to řeknu přesně,tak podle papírů je tvoje sestra,přesněji dvojče" řekl Kabuto a sledoval Sasukeho,který na něj zíral.
"Ta....ta...ta ho-holka co málem zabila Kakashiho je moje s-sestra??" vyjevil se Sasuke. Kabuto přikývnul.
"Proč má teda příjmení Umike??"
"Musela jsi změnit jméno,aby jí nenašel Itachi a nezabil jí" odpověděla Hanako,která se tam objevila. Sasuke se na ní podíval. Hanako ho pozorovala.
"Takže já mám sestru,přesněji dvojče a dozvídám se to až v 19 letech?"
"Ano" řekla Hanako s Kabutem. Sasuke je sledoval. Hanako si sedla na židli
"Sasuke Minako ti potom řekne víc,sž se probere..jestli se probere" řekla Hanako.
"Já vás tu nechám a jdu jí zkontrolovat" řekl Kabuto a odešel.
Došel k Minako a sedl si k ní. Sledoval její velmi bledou tvář,rudé vlasy byly rozsypané po polštáři. Kabuto se smutně pousmál a pohladil Minako po tváři.
Hanako seděla v kuchyni se Sasukem a povídali si. Asi po dvou hodinách se zvednuli s tím,že si,už opravdu půjdou lehnout.
"Děkuju Hanako,že tu můžu být. Asi po mě půjdou ANBU za neuposlechnutí rozkazu"
"Není za co" usmála se na něj Hanako. Došla k němu a políbila ho na tvář. Sasuke lehce zrůžověli tváře,ihned se probral a chytl Hanako za ramena. Otočil jí k sobě čelem a políbil jí na rty. Jemně a opatrně jí líbal. Hanako překvapeně vydechla a po chvilce mu polibek oplatila. Odtáhli se od sebe. Oběma na tváři hrál světlounce růžový ruměnec.
"Ech...tak do-dobrou noc. A-a ještě jednou dě-děkuju za to,že to můžu zůstat" vykoktal Sasuke a odebral se do pokoje,který mu Hanako připravila. Hanako se za ním dívala a pak se přenesla k sobě do pokoje.
----o 3 měsíce později----
Hanako a Kabuto chodili na mise s týmem 7,ale Sasuke musel zůstávat ve vesnici. Hokage mu dal zákaz jakých koliv misí. Zrovna seděl v obýváku,když z horního patra slyšel šramot. Sasuke odložil knížku a vyšel po schodech do patra,kde byly pokoje. Hluk vycházel z pokoje,kde byla Minako. Sasuke došel ke dveřím a pootevřel je. Postel,kde měla ležet Minako byla prázdná. Sasuke vešel dovnitř a rozhlédl se,ale nikde rudovlasou dívku neviděl. Sasuke nechápal,kam se mohla podít,když byla 3 měsíce mimo a podle všeho,by měla být hodně slabá. Všimnul si pootevřených dveří do koupelny. Došel k nim a strčil do nich. Spatřil velmi bledou a hubenou Minako. Došel k ní.
"Minako? Proč jsi nezůstala ležet?" položil jí ruku na rameno.
"Nelíbí se mi,že jsem bezmocná. Ty přístroje mi to jen zdůrazňují" neměla sílu sebou cuknout. Sasuke jí zvednul do náruče a odnesl jí do pokoje a položil na postel. Minako se na něj podívala.
"Chceš vědět,zda jsem opravdu tvoje sestra..že?"
"No chtěl bych to vysvětlit"
"Dobře.Ano jsem tvoje sestra. Přežila jsem vyvraždění Uchiha klanu. Musela jsem si změnit jméno,aby mě nenašel Itachi. Ve třech letech jsem dostala prokletou pečeť a zůstala jsem ve Zvučný." naklonila hlavu an stranu a ukázala na pečeť. Sasuke na ní koukal. Minako si lehla na bok a přetáhla přes sebe deku.
"Kabuto s Hanako by se měli brzo vrátit"
"Jo díky" zavřela oči a pak usnula. Sasuke se lehce usmíval,byl rád,že má někoho z původní rodiny. Nechal jí spát a odešel zase do obýváku. Jen co si sednul,tak se otevřely dveře a dovnitř vešela Hanako i s Kabutem. Sasuke se tedy zase zvedl a došel k nim.
"Ahoj" pousmál se.
"Ahoj Sasuke " objala ho Hanako a líbla ho na tvář. Za ty tři měsíce se dali dohromady.
"Ahoj. Nějaká změna?" zajímal se Kabuto.
"Ano. Probrala se a vytrhla si z žil kapčky a odpojila se od přístrojů" řekl Sasuke a objal Hanako kolem pasu.
"Minako,ona ti chce pomoct" řekl opatrně Sasuke
"Ale já nechci" štěkla po něm Minako,zavřela oči a veškerou svou chakru přesunula do rukou a nakonec do Kabuta. Ten sebou cuknul a zranění se mu zacelilo. Min otevřela oči a usmála se,pak padla bezvládně k zemi. Hanako jí zachytila,než dopadla na zem.
"Minako?....Minako?" Hanako s ní lehce zatřásla,ale ona nereagovala. Opartně jí položila na zem a zběžně jí prohlédla. Hanako nakonec zjistila,že Minako v komátu. Kabuto se pomalu posadil a rozhlédl se,pohled mu padl na Hanako a Minako,která byla v bezvědomí.
"Co...co se stalo?" zeptal se Kabuto a přiložil si ruce,tam kam schytal plný zásah rasenganem.
"Minako je v komátu. Veškerou svou i démonní chakru použila na léčení" řekla Hanako a přešla ke Kabutovi,aby zjistila jak na tom je. Ani nebyla překvapena,když zjistila,že zranění bylo vyléčeno a nebude mít zádné následky. Kabuto se pomalu postavil a rozhlédl se. Přejel všechny pohledem,pohled se mu zastavil na Kakashim,kterého dávala ho hromady Tsunade se Sakurou a Inou.
"Hanako mohla by jsi Minako přetočit na břicho? Potřebuju se podívat na ten obratel." řekl Kabuto a přidřepl si k Minačinu tělu. Hanako přikývla a opatrně otočila Minako na břicho. Kabuto si posunul brýle a zadíval se na hlubokou ránu,na zádech,která o kousek minula kovový obratel. Kabuto si ránu pozorně prohlédl a pak se zadíval na Uzumakiho,kterého podpíral Yondaime. Podíva lse i po Kakashim a ostatních.
"To co jste viděli........NIKDO TO NESMÍ NIKDY,NIKDE ŘÍCT! Je to jasné?" řekl důrazně Kabuto. Počkal si na kývnutí a pak se sklonil k Minako. Kolem rukou se mu objevila chakra. TSunade se chtěla zapojit do léčení,ale Yondaime jí to nedovolil.
"NE!" řekl důrazně.
"Proč ne? Je to ninja jako kdokoliv odtud" namítla Tsunade. Hanako se na Yondaimeho podívala,stejně tak i Kabuto.
"Odneste jí do nemocnice. Bude na speciálním pokoji. Nikdo z konožských ninjů k ní nebude chodit! Jen lékaři a personál z laboratoře. Chci zjistit víc o tom démonovi co má v sobě. Jestli někdo poruší toto nařízení bude zbaven hodnosti ninji. Ohledně Hanako a Kabuta platí to stejné. Nikdo se s nimi nebude stýkat!" řekl Yondaime. Hanako i Kabuto se na sebe podívali. Sasuke něco neučitě zamumlal.
Kabuto vzal Minako do náruče a šel směrem k východu ze stadionu. Hanako se podívala na Sasukeho,pak probodla pohled Yondaimeho. Hanako se zvedla a chtěla jít za Kabutem,ale bolest,ze zranění jí to nedovala. VYřešil to Sasuke,který jí vzal do náruče a šel za Kabutem.
"Uchiho Sasuke,jestli odejdeš ze stadionu,jsi zbaven hodnosti ninji!" řekl Yondaime. Sasuke ho Ignoroval a došel ke Kabutovi,který stál u východu stadionu. KAbuto se na Hanako usmál a pka zmizel,stejně jako Sasuke.
Objevil se v obýváku domu,kde bydleli. Sasuke se objevil o chvíli později,položil Hanako na sedačku.
"Děkuju" řekla Hanako
"Není za co" řekl Sasuke a posadil se do křesla naproti sedačce.
Kabuto odnesl Minako k němu do pokoje a zůstal tam s ní. Hladil jí po vlasech,pak se zvednul a šel připravit její pokoj. Kabuto v jejím pokoji,přivolal několik lékářských přístrojů. Pak zase došel do svého pokoje,vzal jí do náruče a přenesl jí k ní do pokoje. Položil jí na postel a do žil jí zavedl kapačku. Ještě zapnul několik přístrojí,aby mohla Minako dýchat. Skontroloval ještě přístroj,který zaznamenával činnost srdce. Sednul si na židli a sledoval jí. Minako byla velmi bledá,na dotek byla chladná,jako by nebyla mezi živými. Takhle tam seděl až do večera.
Sasuke si povídal s Hanako a dobře se bavili. Kolem půlnoci se Sasuke zvednul se slovy,že půjde domů.
"Co kdyby si tu zůstal s námi?" napadlo Hanako.
"Když tu tobě a Kabutovi nebudu překážet,tak bych tu zůstal" usmál se Sasuke. Hanako lehce zčervenala. KAbuto se objevil na schodech.
"Nebudeš tu překážet. Bez Minako tu stejně bude klid a ticho. Alespoň tu bude někdo,kdo dokáže uvolnit tuhle napjatou atmosféru" řekl Kabuto. Hanako se na něj podívala.
"Jak je na tom?"
"Po pravdě špatně. Musel jsem jí napojit na přístroje,aby vůbec měla možnost přežít"
"Jaká je šance,že se probere?"
"Malá. Jelikož ještě,přenesla na sebe naše zranění a pak použila svou i démoní chakru"
"Aha"
Sasuke je sledoval. Hanako se ještě chvíli o něčem s Kabutem bavila. Pak se zvedla.
"Připravím ti pokoj Sasuke" řekla a zmizela do patra. Kabuto šel do kuchyně,kde si udělal si kafe. Sasuke došel za ním. Kabuto si sednul ke stolu. Sasuke si sednul naproti němu. Kabuto zvednul k němu pohled.
"Co je?"
"Proč se o tu holku tak staráš? Podle toho co jsem viděl,tak ona nemá city. Připomíná mi svým chováním Uchihu."
"Ona je Uchiha. Jmenuje se Minako Umike-Uchiha."
"Cože?"
"Slyšel si! Miako je tvoje příbuzná. A když ti to řeknu přesně,tak podle papírů je tvoje sestra,přesněji dvojče" řekl Kabuto a sledoval Sasukeho,který na něj zíral.
"Ta....ta...ta ho-holka co málem zabila Kakashiho je moje s-sestra??" vyjevil se Sasuke. Kabuto přikývnul.
"Proč má teda příjmení Umike??"
"Musela jsi změnit jméno,aby jí nenašel Itachi a nezabil jí" odpověděla Hanako,která se tam objevila. Sasuke se na ní podíval. Hanako ho pozorovala.
"Takže já mám sestru,přesněji dvojče a dozvídám se to až v 19 letech?"
"Ano" řekla Hanako s Kabutem. Sasuke je sledoval. Hanako si sedla na židli
"Sasuke Minako ti potom řekne víc,sž se probere..jestli se probere" řekla Hanako.
"Já vás tu nechám a jdu jí zkontrolovat" řekl Kabuto a odešel.
Došel k Minako a sedl si k ní. Sledoval její velmi bledou tvář,rudé vlasy byly rozsypané po polštáři. Kabuto se smutně pousmál a pohladil Minako po tváři.
Hanako seděla v kuchyni se Sasukem a povídali si. Asi po dvou hodinách se zvednuli s tím,že si,už opravdu půjdou lehnout.
"Děkuju Hanako,že tu můžu být. Asi po mě půjdou ANBU za neuposlechnutí rozkazu"
"Není za co" usmála se na něj Hanako. Došla k němu a políbila ho na tvář. Sasuke lehce zrůžověli tváře,ihned se probral a chytl Hanako za ramena. Otočil jí k sobě čelem a políbil jí na rty. Jemně a opatrně jí líbal. Hanako překvapeně vydechla a po chvilce mu polibek oplatila. Odtáhli se od sebe. Oběma na tváři hrál světlounce růžový ruměnec.
"Ech...tak do-dobrou noc. A-a ještě jednou dě-děkuju za to,že to můžu zůstat" vykoktal Sasuke a odebral se do pokoje,který mu Hanako připravila. Hanako se za ním dívala a pak se přenesla k sobě do pokoje.
----o 3 měsíce později----
Hanako a Kabuto chodili na mise s týmem 7,ale Sasuke musel zůstávat ve vesnici. Hokage mu dal zákaz jakých koliv misí. Zrovna seděl v obýváku,když z horního patra slyšel šramot. Sasuke odložil knížku a vyšel po schodech do patra,kde byly pokoje. Hluk vycházel z pokoje,kde byla Minako. Sasuke došel ke dveřím a pootevřel je. Postel,kde měla ležet Minako byla prázdná. Sasuke vešel dovnitř a rozhlédl se,ale nikde rudovlasou dívku neviděl. Sasuke nechápal,kam se mohla podít,když byla 3 měsíce mimo a podle všeho,by měla být hodně slabá. Všimnul si pootevřených dveří do koupelny. Došel k nim a strčil do nich. Spatřil velmi bledou a hubenou Minako. Došel k ní.
"Minako? Proč jsi nezůstala ležet?" položil jí ruku na rameno.
"Nelíbí se mi,že jsem bezmocná. Ty přístroje mi to jen zdůrazňují" neměla sílu sebou cuknout. Sasuke jí zvednul do náruče a odnesl jí do pokoje a položil na postel. Minako se na něj podívala.
"Chceš vědět,zda jsem opravdu tvoje sestra..že?"
"No chtěl bych to vysvětlit"
"Dobře.Ano jsem tvoje sestra. Přežila jsem vyvraždění Uchiha klanu. Musela jsem si změnit jméno,aby mě nenašel Itachi. Ve třech letech jsem dostala prokletou pečeť a zůstala jsem ve Zvučný." naklonila hlavu an stranu a ukázala na pečeť. Sasuke na ní koukal. Minako si lehla na bok a přetáhla přes sebe deku.
"Kabuto s Hanako by se měli brzo vrátit"
"Jo díky" zavřela oči a pak usnula. Sasuke se lehce usmíval,byl rád,že má někoho z původní rodiny. Nechal jí spát a odešel zase do obýváku. Jen co si sednul,tak se otevřely dveře a dovnitř vešela Hanako i s Kabutem. Sasuke se tedy zase zvedl a došel k nim.
"Ahoj" pousmál se.
"Ahoj Sasuke " objala ho Hanako a líbla ho na tvář. Za ty tři měsíce se dali dohromady.
"Ahoj. Nějaká změna?" zajímal se Kabuto.
"Ano. Probrala se a vytrhla si z žil kapčky a odpojila se od přístrojů" řekl Sasuke a objal Hanako kolem pasu.
Ztrácíš se z našich vzpomínek 2.část
28. března 2012 v 15:11 | Minako Uchiha
|
Jednorázovky
Ztrácíš se z našich vzpomínek
Minačin pohled
Musela jsem zařídit,aby si Naruto a ostatní mysleli,že jsem mrtvá. Ty 3 roky jsme strávila trénováním a různými misemi,pro Orochimara. Za ty 3 roky se mi povedlo dostat Kabuta několikrát dostat do takového stavu,že byl měsíc mimo. Orochimaru byl se mnou spokojený. Démona,kterého mám v sobě jsem se naučila perfektně ovládat. Jak čas plynul dál,tak jsem se stávala hrozbou pro Orochimara. Stávala jsem se silnější a silnější. V celém jeho sídle byly maximálně dva lidi,kteří by mě dokázali zneškodnit. Jedním z nich byl Juugo a druhým byl Kabuto,který věděl jak mě dostat do kolen,abych byla bez možnosti bránit se. Změnila jsem svůj vzhled. Nikdo by mě nepoznal. Nikdo mě už mím pravým jmenem neoslovoval,všichni mi říkali Akumi. Vlasy jsem si nechala zkrátit a obarvit na černo. Nosila jsem je v culíku. Začala jsem nosit něco jako brnění,které mi chránilo hrudník a celkově sedělo k mojí vlčí povaze a stylu boje,který se vážně podobal stylu boje zvířete. Zdivočela jsem. Nikdo mi tu neklad meze. Nechávali mi volnost.
Musela jsem zařídit,aby si Naruto a ostatní mysleli,že jsem mrtvá. Ty 3 roky jsme strávila trénováním a různými misemi,pro Orochimara. Za ty 3 roky se mi povedlo dostat Kabuta několikrát dostat do takového stavu,že byl měsíc mimo. Orochimaru byl se mnou spokojený. Démona,kterého mám v sobě jsem se naučila perfektně ovládat. Jak čas plynul dál,tak jsem se stávala hrozbou pro Orochimara. Stávala jsem se silnější a silnější. V celém jeho sídle byly maximálně dva lidi,kteří by mě dokázali zneškodnit. Jedním z nich byl Juugo a druhým byl Kabuto,který věděl jak mě dostat do kolen,abych byla bez možnosti bránit se. Změnila jsem svůj vzhled. Nikdo by mě nepoznal. Nikdo mě už mím pravým jmenem neoslovoval,všichni mi říkali Akumi. Vlasy jsem si nechala zkrátit a obarvit na černo. Nosila jsem je v culíku. Začala jsem nosit něco jako brnění,které mi chránilo hrudník a celkově sedělo k mojí vlčí povaze a stylu boje,který se vážně podobal stylu boje zvířete. Zdivočela jsem. Nikdo mi tu neklad meze. Nechávali mi volnost.


---- o 2 roky později----
Stála jsem u zdi ve společenské místnosti a poslouchala rozkazy. Chystal se útok na Konohu a já se rozhrodla se vrátit. Už jsme měla všechny potřebné informace a výcvik na ovládání démona jsem taky měla za sebou.
"Takže zítra se vyrazí na Konohu a srovnáme jí se zemí. Už dlouho mi kazí plány!" zasyčel Orochimaru.
"Hai.." ozvalo se několika hlasně a i já jsem odpověděla.
"Kabuto,Akumi,Juugo jelikož jste z podřízených nejsilnější tak půjdete do boje jak první. Doufám,že mě nezklamete" zasyčel a podíval se přímo na mě. Přivřela jsem oči a zavrčela. Nemohl tušit,že chci vrátit do Konohy. Předstírala jsem věrnost,tak dobře,že mě několikrát poslal na misi do Konohy.
"Co čumíte?"
"Nebuď drzá Akumi! Nemuselo by se ti to vyplatit.." zasyčel slyzce Orochimaru.
"Nemelte nesmysly a radši mi řekněte,koho můžu pozabíjet.." odsekla jsem a byl po mě hozen svitek,který jsem chytla a začala si pročítat jména lidí,který jsem měla zabít. Nepatrně jsem se zarazila,když jsem tam viděla Sasuke Uchiha,Hanako Uchiha-Hyuuga,Naruto Uzumaki, Itachi Uchiha,Kitsune Uzumaki a další jména,která mi byla dost známá. Smotala jsme svitek a uklidila ho do pouzdra na kunaie.
"Jsi spokojená Akumi?" zajímal se Orochimaru a Kabuto si posunul brýle.
"Jo. V kolik se vyrazí?"
"Vyrazí se už dneska. Noc,pak přečkáme v jednom úkrytu u Kohohy,pak brzy ráno zaútočíme!" oznámil Orochimaru.
"Fajn.... Půjdu se vyspat,jelikož jsem se vrátila z mise. Jestli mě někdo vzbudí,tak mu vlastnoručně rozbiju hubu!!" zavrčela jsem a odešla z místnosti.
"Kabuto jdi za ní. Jen pro jistotu jestli něco neplánuje..." zaslechla jsem Orochimara a o chvíli později vyšel ze společenské místnosti i Kabuto.
Inorovala jsem ho a šla jsem do pokoje. Třískla jsem Kabutovi dveřma před nosem. Pak jsem se spokojeně natáhla na postel a zavřela oči. Kabuto po chvíli vešel dovnitř.
"Co chceš Kabuto?" zeptala jsem se otráveně
"Mám tě hlídat! A co chci..." došel ke mě a naklonil se. Otevřela jsem oči a spatřila jsem jeho obličej.
"Táhni! Jdi si za někym jinym!" zavrčela jsem
"Vždyť ani nevíš co chci.."
"Hm....vypadni! Jednou na mě sáhneš a máš přeraženou ruku!" sedla jsem si. Kabuto mi zajel rukou do vlasů a trhl dozadum,takže jsem byla nucena hlavu zaklonit. Přivřela jsem oči a tiše zavrčela.
"Ty mi nedokážeš ublížit. Možná mě pošleš k zemi,ale nedokážeš vážně ublížit někomu,s kým trávíš 5 let v podzemí." pohladil mě po tváři. Cukla jsem sebou. Nebylo to poprvé co to na mě zkoušel.
"Máš pravdu.....asi nejsem schopná ti ublížit...." řekla jsem. Medic se jen ušklíbl a pustil mě. Stoupla jsem si,takže jsem stála těsně u něj.
"Opravdu ti nejsem schopná ublížit..." zašeptala jsem mu do ucha. On lehce přivřel oči. Ušklíbla jsem se a kolenem jsem ho silně nabrala do rozkroku. Kabuto zaúpěl a sesunul se k zemi.
"Ale tohle není ten případ. Tebe bych nejradši zabila!"
"Ty děvko.." zaúpěl Kabuto
"Já nejsem děvka! Ty tu děláš Orochimarovi děvku!!!" odešla jsem z pokoje a práskal dveřma.
Druhý den brzo ráno jsem stála na kopci a sledovala Konohu. Za mnou byli ostatní členové téhle mise. Sledovala jsem měsíc,který pomalu mizel a nahrazovalo ho slunce. Obalila se kolem mě chakra a já se změnila na dvoumetrového vlka a temně černou srstí a pronikavě žlutýma očima. Zaklonila jsem hlavu a táhle zavyla. Měla jsem využít vlky v okolí,abych odlákali pozornost stráží a mohl Orochimaru bez ohlášení zaútočit. Seběhla jsem z kopce a schovala se mezi skupinku 15-ti vlků,kteří mířili k bráně. Těsně u hlavní brány jsem vyslala z tlamy kouli ztlačené chakry a tím bránu zničila. Vlci vběhli do Konohy a začali dělat zmatek a hlasitě štěkat. Několik ninjů,mezi nima byl i Naruto,Sasuke i Itachi začalo s obranou.
Já jsme se hnala hlavní ulicí ke Kage sídlu. Věděla jsem,že pokud se dostanu k Tsunda a budu na ní útočit,tak přitáhnu pozornost a tak získám čas pro Orochimara. Už mě zahlídli další ninjové. VYskočila jsem a hnala se po střechách.
"Bacha na toho vlka!!! Míří k Hokage-sama!!!" slyšela jsem hlasy a poznala jsem Kakashiho. Skočila jsem na střechu Kage budovy,pak jsem pootevřenými dveřmi vklouzla do budovy. Dveře od Tsunadiny kanceláře jsem zničila menčí tlakovou vlnou. Vběhla jsem dovnitř a dostala se až za Tsunade. Změnila jsem se zpátky na člověka a zezadu jsem jí na krk přiložila katanu.
"Jeden pohyb a je po tobě!" zavrčela jsem.
Do kanclu se přiřítil Kakashi,Gai,Iruka,Yamato a Jiraya. Do Jirayi pak vrazil Naruto,Itachi,Sasuke. Pak se tam objevila Kitsune,Hanako,Hinata,Ino a Sai,pak i Kiba s Akamarem a ostatní.
"Jakýkoliv náznak útoku a vaše Hokage to schytá!" upřeně jsem sledovala. Ozvala se velká rána,jak es Orochimaur pustil do útoku.
"OROCHIMARU ÚTOČÍ NA KONOHU!!!!" ozývalo se z venku. Ušklíbla jsem se.
"Ty patříš k Orochimarovi.." konstatoval Kakashi.
"Jako vždy chytrej se ozval.." vytáhla jsem Tsunade z křesla a šla k oknu co bylo za mími zády. Rozbila jsem ho. Lehce jsem zaryla čepel katany do Tsunadina krku a pak jsem vyskočila z okna. Za letu jsem se změnila na vlka a dopadla na tlapy,pak jsem se hnala ulicí.
"ZA NÍ!!!" zakřičel Naruto a už skákal z rozbitého okna na střechu. Za ním byl hned Sasuke a Kakashi. Doběhla jsem až na louku za Konohou a změnila se zpátky. O chvíli později se na louce objevil Naruto,Kakashi,Itachi a Sasuke.
Všeobecný pohled
Zastavili se na louce a přeměřovali se pohledy.
Na jedné straně stála dívka,oděná v červeno-ocelovém brnění. Vlasy měla černé a oči pronikavě žluté s vlčí zorničkou. Naproti ní stála skupinka ninjů tvořená Kakashim,Itachim,Narutem a Sasukem. Všechny je znala,znala styl bojování,lae oni neznali jí. Znali,ale nepoznali jí.
"Copak po mě chcete?" zajímala se Akumi a pohodlně se opřela o kmen stromu za sebou.
"Patříš k Orochimarovi....škoda hezký tváře a ninja talentu" řekl Itachi.
"Kdyby jste věděli..."
"Takže,typuju,že jsi Orochimarův zdařilý pokus. V čem je tvoje výhoda? Kromě měnění na vlka" zajímal se Kakashi. Sledovala je všechni.
"Tak dobře...Támhle ten blonďák má v sobě Kyuubiho,já mám něco co ho trumfne. Vy tři máte oči z prokletého klanu. Já je mám taky! Takže bych řekla,že boj bude dost vyrovnaný"
"Orochimaru tě dobře informoval" uznal Sasuke s Narutem
"Orochimaru-sama si přišel pro Kyuubiho a pro tebe Sasuke Uchiho! Nové tělo se mu bude hodit" ušklíbla se Akumi. Sasukemu ztuhly rysy ve tváři.
"Když mě porazíš,tak půjdu k Orochimarovi dobrovolně..." ozval se Naruto. Itachi,Kakashi i Sasuke se na Naruta podívali. Akumi se uchechtla.
"Jsi si jistý,že chceš proti mě bojovat? KLidně proti mě můžeš bojovat ty Uzumaki Naruto i Uchiho Sasuke. Mě to vadit nebude,ale vám srazí ego holka..."
"Ty jedna mrcho mrňavá! Jsi nějaká moc drzá..." zasyčel Sasuke
"Nediv se Sasuke chytla Orochimarský syndrom drzosti!" zachechtal se Naruto. Akumi chytla tik do oka a naštvaně došla k Narutovi a chytla ho za triko. Byla o něco vyšší.
"Co si to řekl baka?" zavrčela mu do obličeje "Nedokážeš ochránit své přátelé! Ani hokagem se sentaneš! Ty na to nemáš!" řekla mu upřímně. Narutovi ztuhly rysy ve tváři.
"Naruto....Naruto!"
"Co chceš Kyuubi?"
"Ukážeme jí naší sílu?"
"Já bych tu holku nepodceňoval. Je to přece pokus od Orochimara!"
"Sand se jí nebojíš. Prozkoumej její chakru a pak na ní nečekaně zaútoč,ale musíš mě nechat,abych mohl kontrolovat tvoje tělo"
"A zase mě budeš chtít zničit?"
"Proto říkám,že budu ovládat tvoje tělo. Myšlení budeš mít po kotrolou ty!"
"Hai,hai"
Akumi zblízka sledovala Uzumakiho tvář a ušklíbla se. Naruto zatnul jednu tuku v pěst,pak zavřel oči a začal zkoumat Akuminu chakru,jak mu poradil Kyuubi. Byl docela dost překvapen,když rozpoznal nějakou temnou chakru. Otevřel oči,které byly rudé a probodl Akumi pohledem. Ta se jen ušklíbla.
"A začíná zábava.." zachechtala se jako psychopat a odskočila od Naruta. V ruce se jí objevila katana. Kolem Naruta se obalila rudá chakra. Akumi stála a v ruce protočila katanou.
"Tak pojď lištičko....." usmívala se
Itachi,Kakashi i Sasuke na ní koukali jak na blázna. Ona ještě podporovala Naruta,aby se změnil.
"Hele Uzumaki....nevíš náhodou komu tohle patří?" řekla a hodila po Uzumakim katanu. Naruto jí chytl a podíval se na ní. Překvapeně vydechl,když rozpoznal Minačinu katanu.
"Minako..." řekl "Co si Minako udělala??!"
"Celkem nic,hodila jsem s ní pokec a pa kjí přizabila. Nehodila se na pokusy" ušklíbla se,ale pravda to nebyla.
"Ty...ty....ty mrcho!!!!" zaječel na ní a v minutě místa Naruta stál Kyuubi v plné velikosti a síle. Akumi se zašlebila a zmizela do koruny stromů. Kyuubi máchl tlapou a strom zničil. Akumi vyskočila a zůstal stát ve vzduchu. Máchl po ní několika ocasy. Ona ovšem jen o něco uskočila a vyčkávala. Kyuubi začal útočit v kratších intervalech. Akumi zatím jen uhýbala,ale jeden útok nevychytala a její drobné tělo bylo přiraženo ke kameni. Itachi a Sasuke došli pomalu ke Kyuubimu a Akumi,která se snažila uvolnit. Kyuubi jí pevně držel přitisklou ke kameni.
"Vyklop nám,proč chce Orochimaru zničit Konohu!"
"Orochimaru-sama zničí Konohu jen pro svoje dobré učely! Jste naobtíž! Kazíte mému pánovi plány!" zavrčela a po obličeji se jí rozlezly značky z pečetě. Sasuke jí sledoval.
"Itachi...Naruto..jděte od ní!" řekl Sasuke a odtáhl Itachiho dál. Kyuubi zavrčel a pustil jí. O několik kroků odstoupil. Akumi dopadla na zem a její tělo se začalo formovat do jiného tvaru. Obalila jí temně fialová chakra. Ozval se řev,zvířecí řev. PAk nastalo ticho a,když chakra zmizela,tak tam stál mohutný 12-tiocasí vlk. Itachi a Sasuke na toho démona koukali s otevřenou pusou. Kyuubi začal vrčet a hned se vrhl do útoku. Vlk táhle zavyl a pak uskočil stranou. Liška se po něm ohnala a své tesáky zaryla vlkovi do hřbetu. Vlk táhle zavyl a zakousl se Kyuubimmu zvrchu do krku. Oba temně vrčeli a nechávalli své tesáky zaryté v krku toho druhého. Rvali se jak psi a mířili k hlavní bráně.



















Video měsíce

















